Hryzec vodní

Má někdo zkušennosti s tímto škůdcem?Já už vyzkoušel vše co mě napadlo.Různé patrony, které jsem zapaloval a vkládal do děr,(jednu mi dokonce vystrkal ven) zkoušel jsem pepř, čili,benzin, vlasy,akustická odpuzovadla, vyplavování vodou a mám je tam stále.Likvidují mi různé kořeny, jako angrešty, lilie.jahody a jiné.Jsou až 150m od potoka.Prosím o radu.Zkoušel jsem i trubkové pasti.Ty  zahrabal a udělal si cestu vedle.

Nejspolahlivejsi jsou plynovaci prostredky, Polytanol, Phostoxin, Gastoxin. Ty ale jako laik v CR nekoupite a nesmite pouzivat. Z nastrah se mi osvedcil nemecky preparat Quiritox Neu Wühlmausköder od fy. Neudorff, ma registraci i v CR, je mozne to tedy zakoupit. Na hryzce je registrovano vice preparatu, bezny problem s nima je ale ze je hryzci nezerou, nelakaji je. Quiritox obsahuje karotky a mannu, co jim evidenten chuti. Ty granulky se vkladaji v malych mnozstvach (ca. 10 - 20 gramu) do vsech nor a prip. i chodeb (pozor aby ste je nezborili! dobre je tu chodbu "napichnout" palici a pres otvor naklast jednotlive granule jedu, otvor potom prikryt papirem a zeminou), a to nutne opakovane dokud je hryzci zerou. Trva ca. 1 - 3 tydny, nez vsichni hryzci uhynou, ale je to pomerne spolehlive a i ekologicky malo rizikove (ucinna latka warfarin nhepusobi tak casto jako silnejsi antikoagulanty sekundarni otravy predatoru).

Vysoce a velice rychle ucinna, ale drazsi alternativa je, pokud bydlite v blizkosti nejakych chladirenskych zavodu, koupit dostatek sucheho ledu (tuhy CO2 v blocich, dostat v chladirnach a technickych plynech za ca. 50 KC/kg, nutne ale ulozit do prenosne lednice a spotrebovat do par hodin, jinak se vypari), pocitejte ca. 8 - 10 kg sucheho ledu na 100 m² napadeneho pozemku resp. ca. 200 g roztristeneho sucheho ledu na noru, ty cihlicky kladivem roztlouct na kousky a tyto povkladat do vsech nor a i sondou zjistenych chodeb (opatrne chodby odkryt, aby se nezhroutili, vlozit do nich suchy led a prikryt drevenyma doskama, utesnit zeminou). Treba to ale vykonat rychle, vsechny nory osetrit behem max. par minut. Suchy led sublimuje na plynny oxid uhlicity, ktery je tezsi nez vzduch a v koncentraci nad 20 - 30% pusobi rychle uduseni; zaplynuje to tak cely system chodeb, nor a hnizd hryzce a usmrti vsechny zvirata, ktere v tech norach jsou. Alternativa by byla bomba oxidu uhliciteho z technickych plynu, opet spotreba ca. 10 kg/100 m², zavest to hadicemi do nekolika nor a zvysne utesnit. Stary "recept" je pouzit na zaplynovani vyfukove plyny, optimalne z dvoutaktu a bez katalyzatoru (vysoky obsah oxidu uhelnateho, idelani byli Trabanty a Wartburgy), nakolik ale ty vyfukove plyny obsahuji dost uhlovodiku, neni to moc dobre pro pudu na zahrade...

Dobrý večer. Na toto téma toho bylo již napsáno opravdu mnoho. Na místo vyhubené populace přijde nová a nová a nová generace přistěhovalců. Těchto kousavých potvor se nelze -NELZE zbavit!!! Dají se jenom potlačit. Zdeněk

Zastaví je překážky v podobě hrazení s dostatečnou hloubkou v zemi s výstupem nad povrch, aby nepřelezli. Buď pevné - beton,  nerez pletivo,  tvrzené umělohmotné a kovové i skleněné tabule, pevné izolační pásy či plachty.

Přirozeným predátorem, který je v zemi může omezit,  je kromě infekčních  chorob (ty by se mohly účelově laboratorně vyvíjet - hudba budoucnosti), leda tak lasice kolčava s hranostajem,  jenže vidět jsou z důvodu vyhubení a nevhodného jim životního prostředí málokdy.   Dalším hlavním nepřítelem hryzců jsou vzrostlé    zmije ob., které však obecně se vyskytující jsou   jen málo kde a ani tam nemívají klidu, protože se jich lidé obávají a usmrcují je.

Do děr by bylo možné pustit i jiné chované jedovaté hady, kteří se živí drobnými savci, ale toto počínání je z mnoha důvodů diskutabilní.

I zapíchnutím kovových trubek do země a třískáním na ně hryzce vyhánět do nastražených pastí, by se nemuselo slučovat s pochopením okolí. 0.

No, šla jsem stříhat růže a dvě jsem vytáhla z ukousnutým kořenem.Potvora hryzec

Hryzce se dají chytat do sklopných kovových pastí jak na krysy. Žádná návnada, jen přistavit ke kolmo zkopnuté díře. Když je otvor zahrnut hlínou je to krtek. Chytil jsem takto asi 15 hryzců a zbytek otrávil zplynovacími tabletami PH4 a od té doby pokoj. Jinak do pastí se chytalo vešechno od zvědavých vrabců až po 2 lasičky (predátoři hryzců), jednu jsem živou vypustil.

Já mám s hryzcem letité zkušenosti, ale posledních více jak pět let už nemáme na naší velké zahradě jediného. Všechno se změnilo když jsem v přepravce pod lavičkou zapomněla několik týdnů sklizené cibule řebčíků královských. Kdysi jsem dostala jednu cibuli jako přídavek k jiné objednávce. Po pár letech se mi řebčíky rozmnožily, ale nekvetly a já si zjistila, že se mají občas přesazovat, aby nebyly tak hluboko. Cibulí bylo několik desítek a já je dala do stínu odpočívat s tím, že se mají konce léta zase zasadit. Zapomněla jsem na ně a ony se samy připomněly nepříjemným pachem. Pár dní nám trvalo, než jsme si uvědomili co to tak smrdí, byl to chemický puch, dost štiplavý, připomínal trochu karbolku. Zapomenuté cibule už měly být dávno v zemi a tak se samy snažily si pomoci a vyrašily na nich dlouhé kořeny. Ty jsou docela tlusté, ale křehké. Při manipulaci se sem tam nějaký zlomil a to bylo velmi nepříjemné, na internetu jsem si přečetla, že je jedovatý a řekla bych, že hodně a hlavně až plynovatý. Najednou mě napadlo, že bych je mohla vysázet do nor našich hryzců, proti kterým jsme neúspěšně zasahovali skoro deset let. Vytvořili si nory podél betonové podezdívky plotu a to bylo nějakých 60 m. Tak jsem je vysázela podél podezdívky s rozestupy ani ne 1m. Od té doby není jediný hryzec ani krtek na naší zahrádce viděn. Umím si představit, že prorostou těmi křehkými dužnatými kořeny zeminu kolem sebe, a že každé hrabavé zvíře rychle odkvačí jakmile na to narazí. Když teď na jaře rašily, jejich  "vůně" byla cítit několik metrů od nich. Za pár měsíců se jejich cibule začnou prodávat, vřele to všem doporučuji. Navíc je to impozantní květina, která je sympatická i tím, že po odkvětu zatáhne a dají se u ní vysázet letničky. Investice je to celkem malá, protože má velkou schopnost se rozmnožovat, za pár let budete mít cibule na rozdávání. Říká se jí také sedmiletka, protože má tendenci zalézat stále hlouběji, pak nekvete a musí se přesazovat výš. Já mám oranžové květy, jsou i žluté, s těmi nemám žádnou zkušenost, ale asi to bude stejné. Je to metoda, která je šetrná k přírodě, nemusíte nic živého mordovat. Máme celý život kočky a jednu deštivou noc náš statný kocour přitáhl na balkón čtyři zamordované hryzce, ale i když pracoval soustavně, na jejich stavu se to neprojevilo. Teď je stav nulový.