Hryzec

Swiss Super Cat- tuto past jsem koupil na základě dobrých referencí. Avšak praxe předčila očekávání. První 1,5 hodinu od prvního nalíčení pasti se každou půl hodinu chytil jeden hryzec. Do celkem 3 hodin, byli celkem 4 hryzci a do rána 5. Past jsem nalíčil do lopatkou vyrýpané drážky nad norou o délce cca 15cm, vyčistil pečlivě lžící oba otvory nory od hlíny a strop nory kde nebyla past, obložil kousky eternitu či břidlice a ještě zamaskoval malé škvíry listy a hlínou, tak aby dovniř neproniklo dení světlo. Takže není nutné dělat malou kruhovou díru pouze na velikost pasti, která se špatně čistí od hlíny na koncích nory. Co je však dosti velmi nutné při velkém zamoření jako u mě, odstranovat co možná nejdříve, v řádu hodiny mrtvoly hlodavců z pasti. Poslední chycený hryzec v noci, již byl druhý den odpoledne doslova zahnut a pohřben hlínou, kterou tam nahrnula jeho živá rodinka a odchytovou noru bud již opustili úplně nebo vyhloubili novou objíždkovou noru apod.

Můžete taky past nastražit seshora - kolmo na chodbu. Funguje to, používám jednu, ale současně používám normální pasti na krysy. Ale musím přiznat, že ta na jateční nábojky je úspěšnější, hlavně u jedinců. kteří pasti na krysy obcházejí.

JZ

Hryzec nežere kedlubny. Ne, že nejsou pro něj jedlé, ale protožě jsou nad zemí. Neni jasné co jste vysadila mezi kedlubny. Zda aksamitník, nebo karafiát. Pokud to byl karafiát, tak ten také nežerou hryzci, ale zajícovití hlodavci. Ti dokážou zlikvidovat karafiáty i s kořeny. Aksamitník nežere ani parohatý přežvykavec srnec.

Dobrý deň, dokázal by niekto identifikovať čo za hlodavca sa mi usadilo v skleníku?

Minulý rok na jar sa začali objavovať tesne pod povrchom vyvýšeniny hliny aj s mini krtincami, ale aj so žltým ílom z hĺbky. Keď som to rozkopal v hline boli chodbičky cca 7cm široké do cca 40cm hĺbky. Ďalej som to neriešil - myslel som, že tam bol krtko, kvôli ílu z hĺbky. Počas vegetácie bol kľud.

Teraz ale znova začalo podrývanie hliny, tak som to začal riešiť, že dám betónové ohradky okolo podstavy skleníka. Rozkopal som hlinu a zistil, že tieto potvory majú odspodu pozinkovanej základne skleníka poprepájané chodbičky a na južne strane v hĺbke cca 40cm som natrafil na "hniezdo" - akési skladisko zlepeného lístia, kde asi prezimovali. Z tohoto "hniezda" viedla ďalšia chodbička popod základňu do druhého takéhoto menšieho hniezda. Chodbičky mali priemer cca 6 cm bez iných rastlinných zbytkov.  Na jednom mieste vnútri skleníka bola diera kolmo dohora, tento raz bez kopčeka hliny. 

V skleníku som mal vysadené rajčiaky a vinič. Okus som nezaznamenal. Skleník je na suchšom svahu a v okolí ovocné stromy.

Mám obavu o vinič, či im nebudú chutnať korienky. Majú radi hlodavce všeobecne révu, tak ako jablone?

Pokud by to byl hryzec, tak zkuste po obvodě skleníku vysázet sem tam pálivé papričky - ty mu jaksi nevoní. Kamarádka to náhodně zjistila a od té doby tím skleník před hryzci chrání.           Lída

O tých pálivých paprikách som počul -myslel som, že to má byť mletá, nie rastliny. Inak som tam mal zasadené aj sladké papriky.

Chcem to vyriešiť razantne - zamedziť prístup z vonku - idem tam dať po obvode betónové obrubníky, akosi ma pri stavbe skleníka niečo ako hlodavce nenapadlo, len je problém, že v jednom rohu mám zasadený vinič a tam korene určite siahajú mimo skleníka - tam sa bojím kopať okolo do zeme a vytvoriť betónovú ohrádku, že poškodím korene. No a keby som vytvoril betónovú bariéru, neviem, kde by potom korenil, lebo tam je málo ornice. Musím to ešte domyslieť...

Čo som pozeral tých hlodavcov, ani na jedného mi to presne nepasuje Hniezdo len z lístia, bez rastlinných zvyškov v norách, teraz nezahrabané vstupy do nor... asi to bude najskôr hraboš...

Mletou pálivou papriku sypala také jedna ze sousedek, ta jim ale nijak nevadila. Ty zasazené pálivé právě měla kamarádka na jedné straně fóliáku, tam hryzci nešli. Co měla sladké papriky na druhé straně, tam jí to podežrali, zachraňovala je přesazením do kbelíků. Další dva roky dala pálivé všude kolem stěn a už jí do fóliáku hryzci nešli. Je to zatím vyzkoušené ale jen takhle krátce.          Lída

ďakujem za radu

Chtěl bych poprosit, jestli opravdu už někdo, kdo se opravdu už zbavil hryzce, ať už jakýmkoliv způsobem, by byl ochotný se podělit o své zkušenosti. K nám lezou od sousedů, kteří tam mají skládku, ať už sutě nebo bioodpadu, prostě vše, a všechny nory směřují tam. My jsme vyzkoušeli snad vše. Od nástrah chemických i mechanických odpuzovačů, plašiček (rádius prý až 60m),srsti psů do nor a jiné. Přesto stále přicházíme o stromy, které sotva začnou rodit, tak jsou pryč. Jelikož máme psy, tak musíme být také obezřetní ohledně nástrah. Předem děkujeme za každou radu, která má šanci pomoci.

Už jste zkusili sázet stromky do králíčího pletiva? Když si s tím dáte práci-velký objem, tak to stromy ocení, vydrží i okus koř., které prorostou vně. Tento postup je osvědčený už po generace!