Vybíráme skleník

Opakuji - je legrační, když někdo poplivává něco, s čím nemá žádnou zkušenost.

Já dal při poziřování na zkušenost ostatních, a nelituji - ono není mnoho takových, kteří by měli problém s vichřicí a létajím polykarbonátem. A v současné době už polykarbonát převažuje, stačí se projít skrz několik vesnic či zahrádkářských kolonií.

Keď som ho staval, tak som betónový základ považoval za samozrejmosť. Len sklo malo vyše 200 kg a celkovo skleník vážil okolo 300 kg, bál som len tak ho položiť na zem a ukotviť povedzme železnými roxormi.

Jestli to byla narážka na mě, tak mají pravdu oba pánové, pan pochybovač i pan Vysloužil, skutečně u nás vichřice vysadila nikoliv panel boční největší stěny do kterého se opíral vítr nejvíc, ale překvapivě panel na zadní stěně a posuvné dveře na přední straně, kde vítr fičel ze strany podél stěn, zřejmě na principu křídla...

Ještě mě napadá že u nás v okolí jsou v převážné většině skleněné skleníky s podezdívkou (ty kde mají sousedé v květnu metrové statné rostliny rajčat zatímco já teprve vysazuji do polykarboše ty malé pipinky).. Zatímco v sousední čtvrti jsou v zahrádách vidět spíš jen polykarbonáty (v kombinaci s pergolovými dvougarážemi, pergolami s udírnami, jezírka, thůje a dětské klouzačky).. Může to být tím že naše čtvrť jsou starousedlíci, často v seniorském věku, kdy jednak asi skleníky stavěli v době kdy to lidé ještě uměli a kdy polykarboše nebyly tolik dostupné.. nebo i proto že lidé co jsou doma mají více času a chuti si předpěstovávat a vyhrát si i s těmi kedlubnami a saláty když je venku ještě sníh.. zatímco sousední čtvrť jsou veskrze novostavby na zelené louce, kde tipuji že mladší generace nemá čas nebo chuť se příliš piplat se zeleninou anebo jen hledají na internetu, kde se více píše o výhodách a kladech polykarbonátu.. takže jim to stačí, to že tam vysadí kupované sazenice až po zmrzlých (protože minimálně u nás nic v polykarbonátu před zmrzlými nevydrží v těch 600mnm). Nicméně nechci nikoho urazit (mladé ani starší ročníky) ani zobecňovat, jen píšu co vidím v okolí, protože to je to první co člověk udělá, dívá se jak zahradničí soused, na sousedovi vždycky vidíte víc chyb než u sebe :-)

Betonový základ má samozřejmě opodstatnění. Pokud ovšem skleník stojí v místě, kudy musel vjet do zahrady domíchávač nebo bagr byl by ten beton problém. I když rozložení volně stojícího skleníku zabralo půl dne a nějaká tabulka zařvala, šlo to. Konstrukce stála na položených betonových obrubnících ze skládky.  Problém byl, jak už jsem zmínil, jen s podrůstáním plevelu. Takže když budu skleník stavět zpátky, musím vymyslet nějakou protiplevelnou zábranu. Ale do betonu se mi nechce.

Existujou nějaký proti-root fólie. Ale asi to bude pekelně drahý a možná složitě dostupný. Napadá mně folie co se dává k základům jako větrání.

Je jasné, že vykopání aspoň půlmetrové strouhy mě nemine. Napadá mě jezírková fólie nebo staré PVC lino kolmo do země.

Než dávat do země nějaké plasty, asi bych volil přírodnější materiály, např. ocelový plech, cihly na štorc a podobně.

Co se týče skleníku, viděl jsem již 24 let starý výrobek soukromníka, který svařil rámy z lešenářských trubek, na keré navařil plocháč a poté položil sklo s dilatační mezerou. Sklo se dnes na sběrných dvorech nebo u oknařů dá sehnat za odvoz, a to i v tloušťce 4 - 6 mm.

Asi to provedu tímto způsobem.

Z.

Přeji všem pěstitelům, aby jejich skleník ten dnešní a zítřejší vítr ve zdraví přežil. Právě jsem se vrátil s čelovkou ze zahrady a oblepil jsem raději všechna kritická místa skleníku lepící páskou. Co kdyby! No, fučí to tam fest. Walter

Tak, fučelo opravdu fest.

Takto dopadl skleník souseda. Vítr ho prostě rozmáčkl o živý plot.

My máme zatím ten nejlevnější foliovník a tomu se nestalo nic, ale chci koupit skleník Volya trioska, tak ten snad zdejší větry vydrží.