Ve třicátých letech postavený okurkový skleník - tzn. podezdívka cca 80cm a pak sedlová konstrukce ze dřeva vydržel až do konce 80. let. Profily byly o něco silnější než pařeništní okna, nikdo to za JZD nepřetíral, ale původní olejový nátěr byl silný. Slabé místo bylo připevnění na beton, kde byl profil zůžen do nůsku cca 2*2cm, to bylo málo a vyhnívalo, pokud se tam na správku našrouboval kus železa, hnilo to kolem šroubů. Šlo o borovicové dřevo. Jen rámy větracích oken byly železné, přišroubované ke konstrukci. Podotýkám, že v profilech byly ještě háčky pro sezonní zavěšení dalšího patra se sadbou.
A to neměli silikon, ale trápili se s kytem.