Jak a na co ukotvit skleník?

Rozhodli jsme se pro skleník od Korbela, bude mít 12m,3m šířku a 2.10výšku.Jen nevíme jak a na co skleník přidělat.Firma nabízí ukotvení rovnou v zemi bez základů.Moc se mi to nezdáJá bych nejraději betonové základy a skleník něčím vyvýšit, aby výška byla alespon 2.5m.Jak prosím řešíte boky/stěny záhoů?A jaká je ideální šířka chodníku?Poradte prosím.

Bez základů bych skleník také nenechal. I když je z polykarbonátu. Já mám sice skleněný a jen 4m dl. ale místo zdlouhavé výstavby základů jsem usadil po obvodu betonové podhrabové desky 200/30/5(7)cm, které jsem nahoře spojil malými kousky nerez pásoviny 1mm. Pásovina drží na šroubech v hmoždinkách. Také celý skleník je k základu přišrobovaný do hmoždinek. Případné malé škvíry mezi deskami jsem vyplnil pěnou do oken. Takovýto základ jsme zhotovili ve dvou osobách za relativně krátkou dobu. Základ je zapuštěný jen 10cm do terénu a tím jsem získal navýšení skleníku o 20cm. Skleník takto funguje přes 10 let. A samozřejmě, případná demontáž takového základu není problém, což se nedá říci o litém betonu, či tvárnicích. Přidám foto.

My jsme použili systém ztraceného bednění - betonové tvárnice, které se vylijí betonem, používá se i na základy domů,

U skleníku, který má skleněné výplně je nejlepší klasický základ z betonu do nezámrzné hloubky jako když stavíte dům, aby vám se skleníkem mráz tolik nehýbal a nedocházelo k praskání skla. Pokud použijete třeba lexan, který je pružný tak mohou stačí i zemní vruty. Zlatou střední cestou mohou být jednotlivě vybetonované patky.

U tak velkého skleníku bych na základech nešetřil.

No tak nevím, jestli mám jen štěstí, ale mě se skleník na podhrabových deskách nehnul ani v loňské zimě. A shodneme se jistě, že tehdy byly dost nízké teploty po celé zemi. Pravda, v 400mnm nemusí být tak kruté podmínky, může to být ale způsobeno i tím, že přímo ve skleníku je i v zimě poměrně vyšší teplota a zpravidla v něm i na okrajích zem nepromrzne.

Nám se v loni při těch holomrazech pohla brána do dvora o dobrých 5 cm a nešla vůbec zavírat a základ je tam pořádný. A nedělá vám to problémy, když zem nepromrzne z hlediska živočišných škůdců?

A které máte na mysli? Já se potýkám ve skleníku asi jen se slimáky, mšicemi, molicemi a sviluškami. Je, myslím, účinnější, když zeminu od podzimu do jara nezalévám a nechám jí co nejhlouběji vyschnout.

A co různí hraboši a krtci? Vím, že krtek je užitečný, ale pořád mě do foliáku, který mám ukotvený bez podezdívky jen na vrutech leze. Těch 10 cm zapuštěných v zemi, které uvádíte krtek hravě překoná a opravdu je to někdy ke zlosti, co dokáže napáchat v přísadách.

Problém s hraboši a krtky jsem ve skleníku naštěstí dosud řešit nemusel. Což ovšem neplatí na jiných pozemcích. Vloni jsem vysel naširoko 1/2 kg hráchu na chalupě a ke konci sklizně jsem nabyl dojmu, že mi někdo se sklizní pomáhá. Při rytí záhonu jsem pak zjistil, že v hloubce 30cm byla nora hryzce přes 2m dlouhá, ze které jsem postupně vybral vrchovatě plné vědro těch nejlepších lusků, které mi zcizil.

To je až neuvěřitelné to mu muselo dát hroznou práci zatahat do nory plné vědro, já jednou našel doupě s ořechy, ale nebylo jich tam tak velké množství.