Díky za důvěru - Proti rozpouštědlovým barvám nic nemám, jenom to, že dnes existují lepší alternativy - je to patrné v používání u profesionálních nátěrových systémů.
Dnešním trendem je využití polyuretanů - hlavně jednosložkových polyuretanových nátěrových hmot. Tyto nátěrové hmoty polymerují díky vzdušné vlhkosti a jsou obecně považovány za nejvyšší třídu mezi antikorozními nátěry. Analýzy chyb a vad nátěrových systémů jednoznačně dokazují, že až 80% případů snížené životnosti nebo havárie antikorozních nátěrů je způsobeno těmito praktickými aplikačními problémy:
- příliš vysoká vzdušná vlhkost během aplikace a vytvrzování
- příliš nízká teplota
- chybné nebo nedostatečné smíchání komponentů vícesložkových nátěrů
- nečistoty mezi jednotlivými vrstvami nátěrového systému
- nedostatečná předúprava podkladu.
V případě jednosložkových polyuretanových nátěrů vytvrzujících vlhkostí jsou výše uvedené problémy výrazně eliminovány: A to proto, že vzdušná vlhkost je využita při formování nátěrového systému, reakce pryskyřice se vzdušnou vlhkostí je prakticky nezávislá na teplotě, nemůže dojít k chybám při míchání složek a i třívrstvé systémy mohou být dokončeny ve velmi krátké době (např. 24 hod pro třívrstvý nátěr).K dispozici jsou i primery, tolerantní k nižšímu stupni předúpravy podkladu. Konečné vlastnosti nátěru odpovídají nejlepším epoxidovým nebo polyuretanovým dvousložkovým systémům, zhotoveným za naprosto ideálních podmínek (ty je ovšem v praxi téměř nemožné zajistit). Polyuretany lze dosáhnout vynikající životnosti nátěrového systému ve všech atmosférických podmínkách i při ochraně konstrukcí, vystavených působení sladké i slané vody. Jejich aplikace je téměř nezávislá na roční době a podstatně snižuje většinu rizik, které mají rozhodující vliv na životnost běžných nátěrových systémů.
Dvousložkové polyuretany mají další plus - se vyznačují vynikající adhezí na různých druzích podkladů a to jak na otryskané, mořené nebo fosfátované oceli, hliníku, mědi, mosazi, podkladech galvanizovaných zinkem tak na dřevě, MDF a OSB deskách a většině plastů. Vyznačují se výbornou leskustálostí a světlostálostí a je proto možno je s úspěchem aplikovat jako samozákladující nátěr v tloušťkách 40-120 µm, v závislosti na použité technologii nanášení a procentu ředění. Jako předběžná úprava povrchu zinku nebo hliníku postačuje odmaštění.
Osobně upřednostňuji dvojsložkové polyuretany. Obecně se ale polyuretanům (v profi kvalitě samozřejmě) nic nevyrovná.
V amatérské praxi nám výrobci cpou hlavně akryláty, ty ale zdaleka nedosahují kvalit polyuretanů.