Když vymyju sklo Savem, láhev smrdí chlórem ještě nějaký čas i po vypláchnutí. Proto se mu snažím při čištění demižonů vyhnout. Většinou je není zapotřebí desinfikovat, jen opticky vyčistit.
Perlička. Jednou jsem čistil demižon od černorybízového vína. Zdál se zcela průzračný, malý krouček na dně byl téměř neznatelný. Pak jsem demižon naplnil slivovicí. Byla výborná, až na lehký narůžovělý nádech.
V některém televizním dokumentu z nedávné doby používali technologii opracování povrchu materiálu omíláním stěn broskvoňovými peckami.Broskvoňové pecky mají povrch členitý, tvrdý a zároveň měkčí než kamínky, takže opracování je šetrné a nepoškrábe.Myslím,že by obdobně šlo vyčistit vnitřní stěny demižonu.
Lahve se zevnitř vyčistí, když do nich nasypete rozdrcené vaječné skořápky, trochu vody a potřásáte s nimi, pak vodu i se skořápkami vylijete. Možná by to šlo i u demižonu... Lída
Vzpomínám si, že sousedka myla láhve tak, že nasypala popel, přidala roztrhané noviny, vodu a třásla a třásla. :-))) Byly krásně čisté, jen si nevzpomínám, jak moc byly špinavé, než začala s čištěním. :-) Jana S.
To je levná obdoba mytí louhem. Popel po smíchání s vodou je totiž směsí hydroxidů vápeného, h.draselného a h.sodného. Podle toho, jakého původu je popel je poměr mezi hydroxidy. Z uhlí je nejvíce silikátových složek s podílem louhu vápenatého, ze dřeva je už na druhém místě významný podíl louhu draselného a u popela z mořských řas se na druhé místo dostává prý louh sodný.
Měkčím materiálem to trvá déle, ale někdy je přínosem, že má ostré hrany jako skořápky ořechů či vajec při prvním použití. Vaječné skořápky mají pevnost mramoru či drceného vápence...
Ahoj, já bych doporučil některý z čistících prostředků na dřezy, které by na to mohly fungovat. Myslím si, že nejsou tak drahé a určitě to zvládnou. Možná je to trochu netradiční styl pro čištění, ale myslím si, že bude fungovat.