Geotextilie na skalku ano ci ne?

Rýč, motyka, hrábě, plivnout do dlaní, ohnout hřbet, vybrat KAŽDÝ kousek oddenku-a je finito. S.P.,Ch.

Byť s Vámi v "zásadě" souhlasím tak se zeptám jestli tušíte jak hluboko koření přeslička. (Osobně bych to odhadl, že má na druhém konci kořenů další sporofit který kouká ze země někde v Austrálii)  Nemám chemii rád, skoro jí nenávidím ale když jsem zakládal první skalku tak jsem to "trochu" podcenil a věřte, že mezi kameny se už nic bez chemie nezlikviduje. Nastoupil Roundup v trochu větší koncentraci aplikovaný štětečkem přímo na přesličku a mám ZATÍM pokoj. Chtělo to tedy značnou opatrnost abych nezlikvidoval nechtěně i něco jiného ale vyšlo to na 100%. Přeslička přežila z doby prvohor do dnešních časů, je to tedy mimořádně vytrvalá rostlina ale není nesmrtelná.

To o čem mluvíte, jde možná v zelenině, ne na hektarovém pozemku s květinovými záhony a ne ve skalce. Práce se nebojím, celý den nedělám nic jiného, jsem zahradnice

Jéé, ono se mi to připojilo blbě, je to reakce na pana S.P., CH.

Proč se čertíte, já jen reagoval na slova JAKÉHOKOLIV záhonu. A pod pojmem záhon si hektary nepředstavuju. Nikomu dřinu nepřeji, ale xkrát po dobu 10let herb.a stále problém? To asi nechal tesař někde pořádnou díru.  S.P.,Ch.

Nečertím, vysvětluju, že není všechno tak jednoduché... Ne 10let stříkání, v kytkách se už nic stříkat nedá, ale například prorostlý břečťan či třezalkový záhon přesličkou - už jsem několikrát ťupala štětečkem Roundup, koupila si na doporučení Garlon, všechno neředěným, ty nervy, aby mi neukáplo... a vesele si roste dál Vždycky to vypadá, že je po ní, zaťupané výhony se ztratí a pak vyrazí další moře nových Ano, je to až neuvěřitelné a myslím, že tu potvoru nezlikviduju asi nikdy Nechcete si někdo vyplet na čaj??

Dobrý večer. Ve vší úctě se chci zeptat co Vy pokládáte za "pořádnou kytku" do skalky. Ještě jeden dotaz -  proč by jste netahal geotextílii do skalky. Zajímá mě Váš názor a rád se nechám poučit. Není to myšleno ironicky.

 S geotextílii mám ty nejlepší zkušenosti, protože v těch "kapsách" si mohu namíchat substrát jaký potřebuji a také jej mohu kdykoliv vyměnit. Zeminou - substrátem si "nezanáším " vedlejší prostory a tím pádem nevytvářím podmínky pro náletové pampelišky, břízy, vrby,smrky atd.  V uvedené skalce neroste jenom co je na fotce. V zastíněné části mám kapradiny, mé oblíbené mechy, dřípatky, šťavele a dokonce i pažitku na okrasu. Docela si považuji, že v 800m.n.m. jsem schopný udržet při životě a kvetení delospermy. Budu se těšit na Váše názory a také  si můžeme vyměnit pár zkušeností. Zdeněk     

mne sa to paci, ake to mate. Ale moja skusenost je ze geotextilia celkom lahko prerasta burinou a lepsie mi funguje skor netkana textilia / najlepsie dvojmo polozena. Mozno je to preto, ze geotextilia tak dobre zadrzuje vodu, co pomaha rastlinkam a je len otazka casu kedy ju prerastu. Pri jazierku som mal kompaktny koberec trciacej geotextilie a buriny. Geotextilia to vsetko drzala pohromade a nemohol som to vytrhnut. Keby tam nebola mal by som to s burinou omnoho jednoduhsie.

Vážený pane Zdenku. Omlouvám se, že reaguji velice opožděně a navíc velice nedostatečně. Ona skalka je samostatná disciplína s mnoha problémy. Některé rostliny koření velice hluboko a snažím se jim dát tedy šanci aby měli kam růst, proto můj odpor k geotextilii. Největší mistr skalničkář je příroda a mi amaterští napodobovači by jsme se neměli stydět opisovat (uznávám ale že né vždy to jde). K tomu co považuji za pořádné kytky jen stručně. Pochopitelně, že to je velice nešťastně zvolený termím. Měl jsem na mysli to, co neroste zase až tak samosřejmě jako Sedum a Sempervivum. Jako kostru skalky vždy volím malé dřeviny, především z rodů Daphne (arbuscula, mezereum, petraea,..., Globularia (cordifolia, meridionalis,..., také ale třeba Sedum populifolium. Z bylin potom mám rád rody Saxifraga, Dianthus, Androsace, Campanula, Edrianhus, Primula,.... Z těch suchomilných potom především Levisia kde především ty zatahující jsou prostě naprosto nejnádhernější, Towsendia ale i řada kaktusů především z rodu Opuntia. Momentálně pěstuji řadu druhů které jsou naprosto zimovzdorné a kvetou naprosto nádherně. Vašich 800 m.nm. Vám upřímně závidím, to je pro skalničkáře výhoda, já bohužel mám pouhých 400 m a to jsou zimy na blátě a bez sněhu. S tou delospermou je to podle druhu, něco je plevel, něco né ale snadno se množí snad všechny druhy. Ono to chce v létě vodu a v zimě sucho a to může být trochu problémek. Navíc se traduje, že je to suchomilka což není tak zcela ve vegetační sezoně pravda. V jižní Africe, kde je domovem, má v létě (tedy když je u nás zima) dost vlhko. Rád vyměním zkušenosti s každým pěstitelem ale na psaní moc nejsem. Omlouvám se tedy že jsem odpověděl velice povrchně. V ústě zdraví Jarda

Ještě bych se rád vrátil ke kapradinám. To je sice skalníčkářsky disciplina jen částečně ale krása v celém rozsahu všech druhů. Do skalky tedy asi především sleziníky ale jak je tam dostat zatím řeším. Zasadil jsem Caterach officinarum (nebo jak nově tvrdí botanici Asplenium caterach),- ulovil na výstave KS Praha a zatím se jeví dobře.  U ostatních asi zkusím vypěstovat přímo na místě z výtrusů. Problém je, že né vše se dá sehnat.  Krásné jsou i Woodsie ale to už vůbec není k mání. Tak ještě některé formy osladiče a možná puchýřníky a tím moje poznání končí. Ostatní je pro skalku veliké a nebo náročnější na prostor.Ctěl bych někde ulovit žebrovici různolistou (ne do skalky) ale v přírodě to rejpat nebudu, u nás je opravdu vzácná, a na trhu jsem jí zatím nepotkal. Rostliny které znám v přírodě (dvě známé na celém okrese po konsultaci s odborníky, možná jediné) navíc v loňském roce "nekvetli" No botanici asi mají husí kůži a budou říkat že to je sporofit ale já nejsem botanik a tak si tento žert můžu dovolit. Jarda