Jsme ještě národem zahrádkářů?

Vůbec nerozumím tomu, proč v současné době tak vadí vysoké stromy. Vždyť přece hrabání listí po určitý časově omezený úsek roku není taková katastrofa a ani žádná velká dřina. Pokud má někdo malou zahrádku, pak se nedivím, ale často vidím velké zahrady, třeba i u starších domů, které mají pouze keře a obrovský trávník. Pravda ale je, že péče o trávník je docela náročná, takže žádná lenost za tím asi nestojí. Jaký může být důvod téhle neobliby? Mně v takové zahradě pocitově něco chybí. Zuzana

Ani velká úroda chutných plodů nestojí za zlomený obratel po pádu ze stromu. Většinu velkých stromů jsem zrušil právě po pádu, zlomeném žebříku a předloktí.
   Další problém je v tom, že nové domy se staví nepodsklepené a větší množství ovoce není kde skladovat. Vily mají dvojgaráž, 3 pokoje pro hosty a několik koupelen, ale brambory, zeleninu a ovoce není kam dát. A ve starších domech, kde sklepy byly, z nich často udělali kotelny pro ústřední topení a sklad paliva. Takže řada majitelů domů a velkých zahrad je dnes odkázaná na nákup ovoce po půlkilech.

To je taky pádný argument a i ten kdo pod novým a velice dobře izolovaném domě sklep má, tak není k tomuto účelu.

Proč si lidé u nových domů nevysazují do zahrad ovocné stromy a raději okrasné jehličnany a trávník? Myslím si, že nejen proto, že v obchodech je ovoce dostatek po celý rok. Ale také proto, že tomu nerozumí a tudíž z toho mají respekt a nechtějí si přidělávat další starosti. Například dříve, když já - dítě z paneláku, jsem chodil do základní školy (sedmdesátá léta), měli jsme jeden vyučovací předmět, který se jmenoval zahrady-dílny. Tam jsme se naučili nejen pěstovat třeba hrášek, ředkvičky a jahody, ale i vysazovat stromky, štěpovat (!) a starý pan učitel nás naučil nejen něco o pěstování ovoce, ale i o odrůdách, o včelách, …. Byl to takový oddychový předmět, který celkem v pohodě všechny děti snášely a něco v nich zanechal. Takové semínko. Ve mně alespoň zanechal vědomí, že se na zahradě není čeho bát. Nevýhodou tohoto předmětu ale bylo, že o prázdninách se muselo chodit na brigádu na školní pozemek. Před koncem školního roku byly závazky na určitý počet hodin a kdo měl v září nejvíc, byl "hrdina". Vzpomínáte? Tak tohle už na školách není. Současné děti o zahradě nevědí skoro nic. A když takový člověk, který nepochází z vesnice, ale z městského sídliště, má najednou u nově postaveného domu zahrádku, tak udělá to nejjednodušší: vyseje trávník, kolem plotu vysadí "túje" a jednou za týden to pojezdí sekačkou.

Taky jsem chodil do ZDS v sedmdesatych letech. Predmet se spis jmenoval pracovni vychova a zalezelo na tom, jaky ucitel ho vedl. Jeden si stale rad neco vyrabel v dilne (domu do interieru), takze jsme cely rok byly v dilnach. S jinou ucitelkou jsme na jare chodili na zahradu, ale relativne malo. O prazdninach se do skoly urcite chodit nemuselo. To jste mel vyjimecneho ucitele i na tehdejsi dobu, takze v tom to nebude, ze to dnes na skolach neni, to nebylo ani tenkrat obvykle. J.R.

Já si nemyslím, že péče o trávník je ta nejjednodušší věc. Peněz a času to často zabere více, než zelenina. Podle mojí teorie je to záležitost lidí, kteří přišli z bytu a ze zahrady si dělají další místnost. Jako se snaží pobít 99,9% bakterií na WC, tak se snaží pobít 99,9% plevele v trávníku. A sekání 2x týdně vřetenovkou je jako vysávání v bytě.

Pozemky a dílny jsem také zažil, ale bohužel to učili ti, kteří se nehodili na nic jiného, takže to podle toho vypadalo. Pamatuji si jen výrobu vypalovaného svícnu a jakýsi výklad o obilí.

Také si nemyslím, že péče o trávník je banální záležitost, pokud má vypadat "dokonale". Ale bohužel, myslí si to většina těch, kteří si trávníky s tůjemi kolem svého nového domu pořizují. Viz. celé diskusní vlákno "trávníky".

U králičích kožek se teď situace zlepšila dají se prodat v rozmezí 15 až 25 Kč za kus. Pamatuju, že když za padanky dávali víc jak desetníky, tak byl ten obrovský kovový kotainer (nevím kolik se do něj vlezlo metráků), plný každý týden. Pak se na jednu dobu s výkupem přestalo a dnes ten malý plastový vak mnohdy ani nenaplní.

Udrzba travniku, bazen, pergola apod. neni u mne zahradkarska (pestitelska) cinnost. J.R.

Pane J.R., ať někdo seče jen trávník kolem bazénu a nebo pěstuje kedlubny, tak je důležité si uvědomit jednu věc. Opravdu je to tak, že málo, který zahrádkář dokáže opravdu vydělávat, aby se uživil, ale na nás zahrádkářích se živí bezpočet různých prodejců, semínky počínaje a zahradním nářadím konče. Ono se to nezdá, ale zahrádkaření je pro někoho velký kšeft. Stačí se jen podívat jaký podíl zaujímají reklamy v některých pořadech o zahradě. Myslíte, že kdyby ty pořady neměly sledovanost a lidi nekupovali, tak že by těch reklam bylo tolik?

Myslím, že zahrádkáři naši stagnující ekonomiku celkem svými nákupy podporují  například diskuse kolik utrácíte za semínka.