Kávová sedlina jako hnojivo

S tím ani zdaleka nemohu souhlasit. Jsem odborník zabývající se výživou a zjednodušeně platí, že káva by měla být v kontaktu s horkou vodou/párou maximálně 30 sec, potě se začnou luhovat látky s větší molekulovou hmotností a některé lipofilní látky, které jsou rakovinotvorné a dráždí travící trakt. Stejně tak částice z nefiltrované kávy jsou velmi dráždivé pro žaludeční sliznici a jsou prekurzorem pro vředové onemocnění a tím pádem i pro rakovinu žaludku.

Výše zmíněné podmínky splňuje espresso, překapávaná káva, a částečně mokapresso. Navíc nemluvě o chuti pressa Káva z čerstvých zrn připravená v kávovaru, který nemusí být přímo profi, je úžasným požitkem...

Když jsem choval(pěstoval) Kalifornské žížaly, dával jsem jim kávovou sedlinu-chutnaly jim.Vždy se na to seběhly(vím-nožičky nemají).Možná, určitě chutná logr i našim deštovkám, a tím napomáhá prokypření půdy.Jak známo tam kde není určité procento humusu v půdě, nejsou ani deštovky.

rostislavik

aj podla toho ako sladite kavu

Kávová sedlina leda do kompostu, ale ne hlíny! Je to prakticky hlušina bez obsahuje základních živin. Chudá na dusík, fosfor i minerály. Po pražení semen zbývá velké množství ligninu a co přežilo pražení, vyluhovala voda v kávě. Jeji hodnota tkví v tom, že obsahuje zbytkový kofein a další methylxantiny, které by měly hránit před plísněmi, jež jsou pravděpodobně na tyto látky náchylné. Káva totiž málo kdy začne sama od sebe plesnivět. Nebývá problém s případným zamořením aflatoxinem a podobnými mykotoxiny. Tedy v případě, že podmínky nejsou opravdu extrémní, to pak neochání nic. Do kompostu tedy ano, do hlíny ne.

Kávová sedlina žádné půdě (hlína není dobré slovo) ublížit nemůže. Ani písek obvykle neobsahuje žádný dusík, fosfor či jiné solubilní minerály, přesto se do většiny půd v naší zemi velmi hodí.  S ohledem na množství sedliny, které by i velký pijan kávy vyprodukoval a na aktivitu půdní mikroflory je úvaha o obsahu zytkových metylxantinů bezpředmětná.
   Ve větším množství může sedlina obarvit půdu natmavo a tím zvýšit její záhřevnost. Podobně jako třeba popel s dřevěným uhlím.

Já nepsal že se nesmí dávat do půdy a už vůbec ne, že jí ublíží. Psal jsem, že to nemá cenu. Zbytkových methylxantinů je dost na to, aby zatrhly tipec například Aspergillu Flavu. Stejně tak mnoho dalších vřeckovýtrusých. A to vím velmi dobře, protože s nimi pracuji

Nevím sice, čím se liší kávová sedlina od jakýchkoli jiných rostlinných materiálů a jak to, že kompostu prospěje a půdě ne.
   Nevšiml jsem si, že by mi zemina na záhoně bez kávové sedliny patologicky plesnivěla. Jinak půdní bakterie, houby a aktinomycety jsou pro její úrodnost nezbytné.

Lší se a hodně a to svým poměrně unikatním složením co se selektivních fungicidních alkaloidů týče. Nikde jsem nepsal, že když tam sedlinu nedáte, tak Vám všechno bude plesnivět. Aktinomyceta, které jsou zmínil, nejsou houby ale grammpozitivní bakterie. Ty vskutku důležité jsou. Psal jsem ale o vřeckovýtrusých houbách, tedy ne bakteriích. Vřeckovýtrusé vesměs moc prospěšné nejsou, i když malá čás se uplatňuje v symbiózách. V kompostu většina z nich nemá co dělat.

Mně občas zplesniví sedlina na dně v šálku ;-)

to chce aspoň jednou týdně umýt nádobí a nic nebude plesnivé :-D