Zkušenosti s odolnějšími stolními odrůdami - PIWI

Podarok bratu

Tato odrůda byla opět vyšlechtěna Viktorem Kaluhinem z křížení Talismanu a Veliky. Deklarováno je rané zrání, žlutá barva, harmonická sladká chuť, velikost bobulí 18-25 g. Tedy v zásadě shodné s odrůdou Tavel belyj.

U mne tříletý keř, vlastnosti se zatím v zásadě potvrzují. Vloni několik bobulí, letos (po květnových mrazech) několik menších hroznů, větších než u odrůdy Tavel belyj. Bobule větší než u odrůdy Tavel belyj, největší už přes 16 g, tedy téměř deklarovaná hmotnost. Odrůda už dozrála, je harmonické chuti a i v letošním roce dostatečně sladká.

Odrůda zdědila po Talismanu barvu i velikost bobulí. Proti němu má jednu velkou výhodu - normální typ květu a dobré opylování. Na druhou stranu tu jsou nevýhody - zcela schází muškát, který se u Talismanu (byťi slabě) zpravidla vyskytuje, a křížením s Velikou (což je vinifera) podle mého názoru přišla o gen odolnosti vůči plísni, kterou letos dosti trpí (pravda, při prakticky nulové ochraně).

Jak je vidět, vlastnosti jsou prakticky totožné s odrůdou Tavel belyj, jen hrozny a bobule bylo letos o něco větší. To ale může být podmínkami letošního roku, zatím je brzy na nějaké kategorické soudy.

Podarok bratu i Tavel belyj jsou jedny z více v poslední době se vynořivších velkoplodých odrůd žluté barvy harmonické sladké chuti, které jsou od sebe téměř k nerozeznání. Znám pěstitele, kteří přesně tyto odrůdy shánějí a pěstují. Můj osobní vkus je jiný, tomuto typu odrůd se spíše vyhýbám. Asi počkám na příští rok a pokud bude standardní (bez mrazů a jiných pohrom), tyto odrůdy vyhodnotím a některá půjde z kola ven.

Na druhou stranu - přísným hodnotitelem révy je má mlsná žena. Když se dostala k odrůdě Podarok bratu, řekla po ochutnání: "výborné, chci ještě". To se nestává příliš často.

Landyš (Talisman x Kišmiš lučistyj)

Landyš je na východní poměry stará odrůda, pěstuje se již více než 10 let. Zraje na úrovni Talismanu, je citrónově žluté barvy. Hmotnost bobulí je deklarována na 8-14 g. Chuť má být muškát s příchutí konvalinky (Landyš znamená konvalinka) nebo akátu.

U mne dva čtyřleté keře. První dva roky nebyla žádná úroda, vloni několik asi půlkilových hroznů, letos po květnových mrazech ze zásobních oček pár malých hroznů. Na snímku je vidět, že barva je krásně žlutá, i hmotnost největších bobulí bude v pohodě přes 10 g. Nejhodnotnější vlastností této odrůdy je ovšem chuť - nádherný silný muškát, dostatečně sladký, prostě lahůdka. Jestli má příchuť akátu nebo konvalinky, to nedokážu posoudit. Ovšem na prstech jedné ruky bych spočítal odrůdy, které jsou u mne zastoupeny dvěma keři. Landyš mezi ně patří a tak to také zůstane. Budu-li nějaké odrůdy vyřazovat (jakože po letošním roce jich bude docela hodně) a současně nebude dost novinek k jejich nahrazení, Landyš se stane jedním z nejvážnějších kandidátů na rozšíření počtu keřů.

Landyš roste silně, z pěstitelského hlediska jsem žádné zvláštnosti nezaznamenal. Květ má oboupohlavní, opyluje se výborně, hráškování jsem u mne neviděl a ani z infomací z východu nic takového neplyne. Vůči chorobám je průměrně odolný, padlí se mu zatím vyhýbá, ale plíseň na listech je vidět.

@Mevik - k Landysu: aku ma konzistenciu bobuli a supky? (mesita, chrumkava?).
Aka je odolnost k praskaniu bobuli a vydrz na koreni?
Ak viete porovnat voci Aladdinu, ktory ma tiez muskat a velmi pevne chrumkave bobule... ale su velmi huste a dost praskaju po dazdi.

Ohledně konzistence bobulí u Landyše. Je to subjektivní pocit a každá sezóna může být jiná, ale charakterizoval bych ji jako šťavnatou a docela pevnou. Teď jsem pro porovnání vyzkoušel Aladdin, je výrazně méně pevný.

Landyš mi přijde jako optimální v tom smyslu, že bobule je dostečně pevná kvůli přepravě, ale člověk zase nemusí ke konzumaci použít zuby (jako klasicky Red Globe z obchodu v jarních měsících).

Ještě k porovnání s Aladdinem, ten má sice muškát, ale slaboučký, někdy není vůbec cítit. To Landyš je prototyp muškátu.

Za dva roky plodnosti Landyš neměl prasklou bobuli (a že u mne letos za první dekádu září spadlo cca 75 mm). Výdž na keři jsem netestoval, vždy rychle sníme. Ale podle konzistence bobule bych řekl, že vydrží dost dlouho.

odolnost praskaniu ma tesi a muskat tiez. Na vychodnych forach spominaju aj dlhu vydrz na koreni.
Aladdin vam tiez praska? Nedavno po 2-3 dnovych dazdoch dost praskal.
Ale silne mi popraskal moj azda Furor, dalej Faraon, hoci ten este nebol ani zrely... no a klasicky Vostorg Idealnyj.

Z mojich sort ma najsilnejsi muskat Garold, velmi nam chuti.
Velmi skora odroda, tensia supka, silne stavnaty.
Prekvapivo stale este je na koreni a to ani osi na neho nejdu i ked je bez sietky, to bude asi len jeho polohou... ale to je teraz asi len vynimka ine roky ho osi poskodzovali.
Garold ma tento rok aj najsilnejsiu perenosporu zo vsetkych (bez specialneho postreku proti nej), ale aj tak sa dobre drzi a nie je to vyznamny problem (som sucha oblast).  Ker je vsak v tieni susedovej vysokej chorej jablone, vedla je aj Galachad, Solaris a ti bez perenospory.

Bobule Aladdinu letos nepraskají, i když poslední měsíc pršelo hodně.

Mevik má pravdu, najprv nakupujú oči. Ale to tu nebudem rozoberať. Každý rok sa objavia veľmi zaujímavé odrody, kto tvrdí opak, nemá vôbec prehľad o novinkách. Mevik je v Čechách pestovateľ, top zberateľ, ktorý vie do svojej zbierky odrôd doplniť veľmi zaujímavé odrody. A zohnať ich, vôbec to nie je jednoduché. A to viem o čom hovorím. Aj vďaka nemu sa môžete dostať k novým odrodám, ktoré staršie odrody (Prim, Nero,...) prekonávajú vo všetkých smeroch. Aby daná odroda ukázala svoje kvality, je dôležité stanovište, pôda (nemusí sa jej všade dariť) a vedieť vinič pestovať. Ďalej platí, sto ľudí - sto chutí. Na degustáciách u mňa vidím, ako odroda niekomu chutí viac, inému menej. Jedna odroda nemusí chutiť všetkým, ale ak má odroda obrovské bobule a strapce, alebo nezvyčajné bobule, tam sa zastavia všetci. Napríklad SLÁVA UKRAINE očarila zatiaľ každého, strapce 2,5kg a viac, bobule chrumkavé 20g, výborná sladká chuť. Odolnosť voči chorobám, nie je iba o odrode, ale vo veľkej miere od stanovišťa a zahustenia rastliny. Z noviniek ktoré v tomto roku ukázali, že sa ich oplatí pestovať, spomeniem napríklad odrodu KLUBNIČNYJ (jahoda). Odroda vznikla z Vostorg krasnyj a zmesou peľu z odrôd Líbya + Nina + Anjuta. Autor Shapovalov V.D. Okrem toho existujú informácie, že pri výbere bola použitá americká odroda Jupiter. Ktorá z uvedených odrôd zohrala hlavnú úlohu v chuti tohto majstrovského diela, nie je známa. Je zrejmé, že materská forma preniesla gén na rezistenciu na nízke teploty a choroby, čo je veľmi dôležité. Skorá odroda, 110dní, bobule 8-12g, mrazuodolnosť -26°C. U mňa prvá úroda, nemám odrodu odfotenú. Kto odrodu ochutnal, jasne potvrdil jahodovú chuť.

Mevik, Milanik, Mate velke mnozstvo roznorodych sort. Ake postreky robite? vase hrozno vyzera byt zdrave.

Nejprve za sebe. Sice "moje hrozno vyzera byt zdravé", ale to platí hlavně na fotkách vybraných keřů. Jinak byl a je letošní rok na mém vinohradu špatný.

O důvodech jsem již vícekrát psal, takže jen shrnutí:

- léta 2015 až 2018 byla extrémně suchá, poslední trošku plísńový rok byl rok 2016. Z toho jsem vycházel a očekával, že nějak podobně bude probíhat rok 2019

- květen 2019 začal mrazem, který zničil asi tři čtvrtiny výhonů. Réva reagovala novými výhony ze zásobních oček, které ovšem rostou jinak a bývá jich více.

- květen a počátek června byly hodně vlhké, celý červen rekordně teplý, réva rostla hrozně rychle

- počátem července přišly kroupy, které polámaly mnohé výhony (takové neplánované předčasné osečkování), na což za vlhka a horka réva reagovala zvýšeným rozvětvováním.

Výsledek byl takový, že se z keřů révy stala mnohohlavá saň a utínat všechny hlavy prostě nebylo v mých silách (tím spíše, že díky vláze a teplu rostl také mimořádně plevel a tráva, pletí a sekání trávy zabralo nadstandardně času, který potom scházel).

Jinými slovy, podařilo se mi jakžtakž udržet v rozumném stavu mladší keře (můžete si všimnout, že u snímků píšu o tříletých a čtyřletých keřích), které ještě samy o sobě nebyly tak silné a udržet je řídké jsem zvládl. Starší keře dopadly výrazně hůř. Rychle vyrostlé výhony totiž mívají řidší pletiva a jsou náchylnější k chorobám než pomaleji rostoucí. V červenci se pak objevila plíseň, krátce na to padlí a bylo zle.

Pokud se týká postřiků. V minulých letech jsem proti plísni použl někdy 1-2 x za sezónu Alginure (výtah z mořských řas), v roce 2018 jsem nestříkal vůbec.  S plísní větší problém nebyl, vloni žádný. Letos jsem po zjištění stavu některé keře postříkal jednou Ridomilem Gold a jednou Acrobatem. Snad to trochu pomohlo.

Proti padlí jsem v minulých letech zkoušel AQ 10, ale podle posledních informací vůbec neúčinkuje. Jinak 1-2 x síra (Kumulus). Letos jsem při rašení postříkal Sulkou, která působí i proti vlnovníku, který mi pil krev stále více. Pak až v druhé polovině července některé keře Karathane New.

Hlavní problém ale myslím nebyl v nedostatku postřiků, ale v nezvládnutých zelených pracech a samozřejmě v počasí a tlaku chorob.

Zkusím částečně odpovědět i za Milaníka (doufám, že Ti to nevadí). On je v trošku jiné situaci, podle mne zatím jednodušší. Má totiž jeden starší vinohrad, ale jen pár desítek keřů. Ty se mu letos podařilo udržet řídké a vzdušné. Podívejte se na jeho poslední fotku. Ne tu s velkým střapcem odrůdy Slava Ukrajině, ale tu ukazující celý keř (i sousední keř a další řady). Všimněte si, jak jsou keře řídké a průhledné, žádná neprůhledná zelená zeď. Nějak takto mají vypadat! Na takových keřích se chorobám daří výrazně hůř a hrozno má proto zdravé

Další vinohrad má Milaník jinde, je tam násobně více keřů, jenže mladých, dvouletých, nejvýše tříletých. Ještě vloni tam vůbec nebyla drátěnka, letos už ano. Tak mladé keře jsou ovšem zatím řídké přirozeně, ještě se nestačily pořádně zahustit. Po letošním vlhkém roce již keře v tomto druhém vinohradu zesílily a příští rok může mít Milaník podobný problém jako já letos. Samozřejmě opět mnohé záleží na počasí.

Ohledně postřiků u Milaníka se vyjádřit nemohu.