Zkušenosti s odolnějšími stolními odrůdami - PIWI

KONSUL (CONSUL):
odroda ktora je na pohlad velmi lakava az impozantna, velke tmavo modre okruhle bobule su velmi vyrovnane, velke strapce, velmi bohata urodnost, vyborne znesie pretazenie,
... a dalej su uz len zle spravy.
Konzistencia bobule meka, celkom vodnata, supka je jemna a velmi lahko sa poskodi, potom uz cele strapce velmi rychlo podlahnu skaze... smutny koniec krasneho hrozna. Citliva aj na praskanie, na hmyz, octomilky vodnate bobule rychlo rozlozia. Cukor za 3 roky nikdy poriadne nenabrala, zostala bez chuti, lebo sa skor zacala kazit.
U mna konci.

Také odrůdu Konsul pěstuji. Souhlasím s tím, že na pohled vypadá impozantně, velké modré bobule atd. Ano, je velmi úrodná a zdánlivě výborně snese přetížení. Právě v tom přetížení může být kámen úrazu. Když u mne keř Konsulu zahajoval plodnost, rozhodně přetížen nebyl, až kilogramové hrozny, odrůda dozrála kolem 20. 9. a bobule byly sladké, výborné chuti. Ano slupka je jemná, bobule vydrží na keři jen několik týdnů, je napadána hmyzem (tomu zabrání sáčky), chce to brzkou konzumaci po dozrání. Celkově jsem byl ale s odrůdou velmi spokojen. Pak ovšem přišly dva roky s květnovými mrazíky, kdy jsem nechal více náhradních výhonů s hrozny, protože po mrazech bylo málo úrody obecně, výjimečně úrodný Konsul to měl částečně nahradit. Nikdy to pro Konsul nedopadlo dobře. Zřejmě díky přetížení byly výsledky zcela jiné než v prvních letech plodnosti.

Protože si pamatuji jeho počáteční výborné výsledky, dám mu ještě šanci s tím, že příští rok značně snížím jeho zatížení, keř se budu snažit udržovat hodně vzdušný (prostě podmínky prvních let plodnosti) a uvidím.

Přetížení je zrádná věc. některé odrůdy reagují zřetelně - sníží růst, velikost bobulí apod. Jiné odrůdy se při přetížení chovají zdánlivě normálně, i velikost bobulí "dotáhnou" na solidní úroveň, jen jejich kvalita trpí. Takto se chová údajně např. Bažena, při přetížení její bobule nemají pořádnou chuť (sladká voda), proto někteří doporučují ponechat jen jeden hrozen na každý druhý výhon.

To som rad, ze mate aj dobru skusenost. Dam mu sancu. Ano pretazenie moze celkom zmenit kvalitu hrozna.
Zrejme ho tak ci onak zastepim Alexou, lebo velkou vyhodou zastepenia je, ze povodnu odrodu nestratim, len budem mat na jednom koreni dve.
Prave vysoko urodne odrody je velmi vhodne kombinovat s Alexou, ktora naopak si preventivne sama reguluje urodu aby sa nepretazila a ma skoro vzdy vybornu kvalitu obrovskych strapcov a bobul vybornej chuti. Potom robim na Alexe dlhy rez s neskorsim odstranenim neplodnych vyhonov a ked ma slabu nasadu strapcov, tak to dotiahnu prave ti super plodni "samovrahovia" ako Galahad, Konzul - ked ich mam na jednom koreni. Naopak rez superplodnych odrod robim celkom nakratko - na capiky - a aj vtedy pripadnu prebierku strapcov/vyhonov.

Chrust a Tajna monacha

Vím, že na tyto dvě odrůdy bylo samostatné téma, ale myslím, že lépe bude zkušenosti s PIWI odrůdami mít v jednom tématu.

Nejdříve Chrust. Šlechtitelem je Rus Nikolaj Višněvěckij. Sám Višněvěckij o této odrůdě udává jen tolik, že jde o ultraranou odrůdu bíložluté barvy bobulí, hrozny od kilogramu výše. Přesnější informace (doba zrání, velikost bobulí) jsou dílem dalších šiřitelů této odrůdy a motivy těchto osob bývají více obchodní než pravdomilné.

U mne jde o tříletý keř. Vloni měl několik malých raně zrajících bobulí, ze kterých se nedalo nic usoudit (snad jen totožnost odrůdy). Letos přes květnové mrazy zaplodil pěkně, měl tři skoro kilogramové hrozny, asi jsem jej trošku přetížil. Z tohoto hlediska je třeba posuzovat letos tuto odrůdu. Na snímku je vidět (snímek asi z poloviny srpna) zcela zralé hrozny, barva odpovídá, velikost největších bobulí bude kolem 8 gramů. Bez přetížení se může snadno dostat přes 10 g, což je slušné. Skutečně vypadá na velmi ranou odrůdu, i když oněch 80 dnů (nebo podobné číslo) to zřejmě nebude. Chuť byla harmonická, dostatečně sladká (zvlášť na letošní rok, kdy se mnoha odrůdám sládnout nechce), muškát jsem necítil (ani nevím, zda by tam měl být).

Tajna monacha znamená rusky Tajemství (záhada) mnicha (řeholníka).

Autorem je opět Višněvěckij. Jak jsem uváděl u popisu odrůdy Pamjati nebesnoj sotni, autor se vůbec neobjevuje na veřejnosti, z tohoto hlediska může připomínat mnicha. A původ odrůdy je nejasný, takže tajný.

Opět tříletý keř, velmi poškozený květnovým mrazem. Na zásobních výhonech bylo mnoho malých hroznů, proto jsem je nezakrýval sáčky a staly se kořistí hmyzu (přes jejich žlutou barvu). Bobule jsou větší než u Chrustu, sladké, s muškátem. Zrání o něco pozdější než u Chrustu, ale díky mrazu je obtížné soudit více.

Konzul bez postrekov casto trpel perenosporou. Ked striakam BIO postreky proti mucnatke uz aj perenospora na nom je OK.

FUROR:
Udajny Furor mi prvy rok plodil. Vobec nemam istotu, ci je to naozaj tato odroda, lebo moj zdroj si nebol tiez nou celkom isty.
Farba modro - fialova, zatial vobec nie velmi ranna, cca teraz dozrieva. Strapce i bobule zatial mensie odhad do 8g. Bobule su ovalne. Mali by mat hrbolaty povrch, zatial to nepozorujem, skor hladke. Konzistencia je dobra pevna chrumkava. Mucnatkou trpel viac ako prevaha ostatnych. Mate niekto skusenost s Furor od Kapeljusnyja?
Kapeljusnyj je tusim skor typ co marketingovo zvelicoval dobre vlastnosti svojich odrod.

o Kapelušném je to to, co jste napsal, v mnoha případech pravda. Ale Furor patří k výjimkám, je to skutečně výborná odrůda. Podle informací z východu je zrání 120 dnů, velikost bobulí 15-20 (25) g, hrozny i přes klogram a harmonická chuť.

Mám čtyřletý Furor a jsem si jeho pravostí jist téměř na 100 %, a to vzhledem ke zdroji sazenice a k jeho vlastnostem. V roce 2018 dal první úrodu, asi 4 hrozny kolem 3/4 kg, bobule krásné, modré, kulaté, vyrovnané, hmotnost bobulí odhadem 12-15 g. Chut harmonická, výborná. O tom, že by měl mít hrbolatý povrch, mi není nic známo. Letošní rok se mu však (i kvůli mé chybě) vůbec nevydařil, takže fotky nejsou.

A teď do výše uvedeného hodím trošku vidle. Na východě jsem sledoval diskusi o tom, že jsou Furory dva, jeden s ženským typem květu, jeden normální. Naštěstí plodové vlastnosti mají být podobné. Příští rok se podívám, jaký typ květu má můj Furor.

U mna tento rok vedie zase alladin, sladky sice bol na rozdiel od minuleho roku trochu napadnuty (podla fotiek som to urcil ako cierna hniloba - snad :), chutil mi aj dolgozdannyj, super extra. Uplne bez napadnutia je Vostorg krasnyj. Rusbol zlepseny ma male bobulky a velke kostky, necham si len jeden koren (mam ich preockovanych viacej) a budu rok uvidim. Mal som aj prvy signalny strapec Vanjusi.

Vostorg krasnyj na snimku asi Vostorgem krasnym nebude.

:-) No mozne to je, vruble na ockovanie sa dostali ku mne takto oznacene, ale hlavne ho netreba striekat a vcelku chuti.