Zálistky a tažně na příští rok

"...a keď teda ja odrežem letorast nad výškou budúceho kmienika a nechám hore ešte niekoľko zálistkov stačí to aby nezačali rašiť aj plodné očká?"

Nechte růst letorost do větší délky, než je výška budoucího kmínku alespoň o jeden metr. Já osobně bych takový letorost seřízl jen v případě, že by mi nezvladatelně utíkal mimo podpěrnou konstrukci a zálistky bych odstraňoval jen v zóně budoucího kmínku. Příští rok na jaře bych tento zdřevnatělý letorost (= réví) buď ohnul nebo nad kmínkem zastřihl na čtyři očka.

Váš druhý dotaz na vhodnější způsob vedení a řezu pro vaše podmínky zodpovědet nedokážu. Osobně bych se držel spíše klasických způsobů vedení, ale máte-li chuť vyzkoušet něco netradičního, konkrétně křovinatý tvar révového keře, určitě Vás od toho zrazovat nehodlám a budu držet palce.

Ano, to je právě to co se snažím zjistit.četl jsem, že se mají zálistky vylamovat protože vysilují révu.Je pravdou, že jsem nikde jinde nečetl ani neslyšel jiný důvod, třeba proč nevylamovat.Začínám a tak se učím.Nebudu nikdy vinařem, protože bydlím v místě kde nejsou podmínky pro lepší pěstování.Mám jenom tři hlavy stolní v.révy, jen tak na zub.Ona i ta kvalita není jako v oblasti kde se révě daří, ale bohužel ty problémy jako mají ostatní se nám také nevyhýbají.Letos mi na révě kterou mám ve skleníku vyrašily pouze dva květy, tak jsem se ptal zda mi příští rok vyraší plodné pupeny když tak"poctivě"vylamuji a osečkuji.Vloni jsem musel květy vylamovat, protože jich bylo moc.

Například jedním důvodem pro vylamování zálistků je provzdušnění hustého keře, pro lepší pronikání slunečních paprsků, a tím osychání zelených částí.Často se tím předejde napadení houbami a plísněmi, osvětlené třapce jsou kvalitnější.Pokud je v zoně hroznů málo listové plochy,(kdy by mohlo docházet k úpalu bobulí)ať už npř. z deficitního poškození bazálních listů, lze zálistky v zoně hroznů ponechat.

A já bych jen doplnil, že zálistky jsou přirozenou biologickou součástí každého révového keře, zrovna tak, jako například kořeny, listy, úponky, atd. Réva je dřevitá liána a zálistkové letorosty se u ní za miliony let jejího vývoje přirozenou cestou vytvořily a proto jsou pro révu účelné a přínosné. Nejsou pro ni nadbytečnou přítěží. Když jako pěstitelé z keře zálistky odebíráme, musíme proto mít nějaký pádný důvod, musíme tím sledovat nějaký jasný pěstitelský cíl. Odebírání zálistků je vlastně formou tvarování keře, zrovna tak, jako řez. Odebíráním zálistků formujeme kěř do námi požadovaného tvaru, velikosti a objemu a současně tím regulujeme hustotu listové plochy v požadovaných partiích keře. Takže suma sumárum, zálistky odebíráme tam, kde kolidují s našimi pěstitelskými záměry a necháváme je růst přirozeným způsobem tam, kde s našimi záměry nekolidují.

"četl jsem, že se mají zálistky vylamovat protože vysilují révu". Moc by mne zajímalo, kde jste toto četl.

Už nevím kde jsem to četl, ale mám pocit, že tam bylo uvedeno, že prorůstání zálistků spotřebovává asimiláty důležité pro vývin hroznů. Nemám vinici, kde se ošetřuje víceméně mechanicky. Zálistky vylamuju na spodních částech výhonů aby byly čisté. O tom, který použiju příští rok jak tažeň, v tomto období nemám ani páru, takže takto čistím všechny výhony.

"bylo uvedeno, že prorůstání zálistků spotřebovává asimiláty důležité pro vývin hroznů"

To je zajímavé. Na zálistcích není nic jiného než stonky a listy. Takže aby mohly zálistky růst, tak se v nich asimiláty spotřebovávají a naproti tomu,  v hlavních letorostech, ze kterých zálistky odbočují, se nespotřebovávají ale naopak se zde výhradně tvoří? (Jinde se totiž už tvořit nemohou). To přece postrádá logický smysl!

Snad ne až tak úplně. Posuzujete to už ve fázi hotového zálistkového výhonu. Než ty zálistky začnou něco produkovat, musí se napřed nějak vytvořit. Samy ze sebe výhony nevzniknou. Hlavní spotřeba asimilátů je na tvorbu vegetačního vrcholku.

Stejný proces přece probíhá na vrcholu každého letorostu. Ten také asi mnoho asimilátů nevytvoří, přesto jej z keře neodstraňujeme. Dovolím si uvést určitý příklad pro dokreslení situace:

Výchozí stav - máme jeden hlavní letorost, na něm jeden hrozen a na letorostu nad hroznem zárodek zálistku (= miniaturní zálistek).  My vrchol letorostu ulomíme. Jak na to zareaguje rostlina? Okamžitě začne růst zálistek, převezme dominanci na daném letorostu a začne vyživovat hrozen. Vývoj hroznu se pozastaví nikoli tím, že by zálistek něco spotřebovával, ale protože v počátcích, kdy jeho listová plocha není dostatečně vyvinutá,  ještě není schopen plně nahradit asimiláty původního letorostu. Jakmile délka zálistku a plocha listů na něm dosáhne potřebné velikosti, vývoj hroznu pokračuje původním tempem. Když tam ten zálistek vůbec nebude, protože byl vylomen, začnou rašit pupeny v paždích listů na zbytku letorostu. To vyvolá podstatně větší vegetační ztrátu na plodech.

Nejsem z vinorodého kraje a netroufám si polemizovat. Ale ve vinicích se to běžně láme, důvody se uvádějí takové a ještě prosvětlení keře a lepší oslunění hroznů. Dělá se to tak (snad) všude, evidentně to révě nevadí a ztráty na plodech nejsou. Víc k tomu nemám co říci, neb tomu nerozumím.