Navazuji na svůj nedávný příspěvek z 9.7.2014, který porovnává úspěšnost některých způsobů štěpování révy. Včera jsem totiž, k mému překvapení, zaznamenal pokračující rašení jednoho ze dvojice oček, která jsem přištěpoval do kmínku původní odrůdy někdy koncem měsíce dubna a která jsem v podstatě už "odepsal". Pro připomenutí - dolní očko z oné dvojice nedlouho po naštěpování narašilo a vytvořilo jeden malý lístek, ale pak se rašení zcela zastavilo, a až doposud se nedělo vůbec nic. Na první fotografii je vidět, že toto očko se nyní rozběhlo v rašení ze dvou míst, jak z původně narašeného pupenu (horní letorostík), tak i z náhradního pupínku - podočka (spodní letorostík). Takže až nyní se očko s podnoží spojily natolik, aby v nich mohla začít probíhat standardní látková výměna. Od okamžiku naštěpování koncem dubna to tedy trvalo tři měsíce(!). Pro porovnání - ostatní štěpy, které jsem do této rostliny začal přidávat až poté, v postupných intervalech cca 14-ti dnů, tedy v průběhu května až června, mají k dnešku už délku mezi 20 až 50 cm. Druhé očko z původního dua (to horní), je stále neaktivní a nejeví známky života. Na druhé fotografii je vidět, jak se nad tímto neživým očkem vytvářejí mohutné závalce srůstových kalusů (šipka). Spodní část štěpu pod očkem asi nebude vůbec s kmínkem srostlá.
Takže suma - sumárum, to, co bylo štěpováno jako první, má k dnešku největší časový skluz ve vývoji, navíc s poloviční úspěšností ujímání. Za hlavní příčinu považuji nízké a kolísavé teploty, které doprovázely prvotní štěpovací práce a které u nás často trvají až do konce května. Myslím si, že tyto teplotní výkyvy zabránily rychlému a spolehlivému spojení naštěpovaných tkání. Vliv použité metody pro úspěšnost srůstu, jako například očkování, roubování, do dřevité, či zelené podnože, atd., považuji za mnohem méně podstatný. Proto všem, kteří se budou pokoušet přeroubovat nebo přeočkovat své keře, bych doporučil, aby tyto práce pokud možno odložili až do spolehlivě teplejšího období jara, v nevinařských oblastech nejlépe až na začátek léta, které přichází obvykle v ½ června. Ujímatelnost dřevitých štěpů do zelených podnoží je v tomto období velmi slušná. Dřevité rouby a očka lze v podobě loňských řízků do této doby bez problému uchovat v ledničce, samozřejmě s laskavým svolením tolerantního partnera. Až se vyskytne vhodná příležitost, rád bych si ještě vyzkoušel roubování a očkování dřevitých štěpů do dřevité podnože až v teplém období roku, tedy začátkem léta, kdy už míza neproudí tak intenzivně, jako z jara.
PS: omlouvám se za poněkud delší referát(y), ale možná to někoho bude zajímat.
