Vinič v 763 mn.m

Jistě, ale jak si vysvětlíte stav než se tam někam dolů pro vodu kořínky puklinami dostanou a než si ji najdou? Od podzimu do jara, v těchto končinách dejme tomu prší a je chladno, ale zhruba od června do konce září  - totální Sahara.

Wimpi, velmi často se zde neustále dokola opakuje, že réva koření velmi hluboce a vodu si vždy najde. Jistě, několik desetiletí starý keř bude mít malou část kořenů velmi hluboko (pokud mu to podloží dovolí). Nikdo se ale nezamyslí nad tím, že ty keře musely být také někdy mladé s relativně slabým a mělkým kořenovým systémem. Réva není vojtěška.

A k vašemu dotazu - když jsem před lety na ostrově v Chorvatsku dobýval ze země rostlinku   byl jsem překvapen, jak poměrně mělce pod povrchem byla půda vlhká. Přestože měsíc nepršelo. Ale kde se tam ta vlhkost vzala, to je mi také záhadou. VJK

Vinič je veľmi prispôsobivý a nenáročný botanický druh. Pokiaľ ho pestujete na kvalitu- sytémom radšej iba jeden sladký strapec ako desať kyslých, potom ani nároky na výživu nie sú veľké. O príjem vody sa postará hlboko prenikajúci koreňový systém. Odporúčam prečítať si napr. článok na stránke. Víno z čachtického hrozna patrí ku špičke slovenského vinárstva. Tamojší odbornící zastávajú názor, že sa im vinič naviac odmení vtedy, keď sa oň najmenej starajú. To stojí za zamyslenie.

To v tom článku ale nikde napsáno není, spíše naopak. VJK

Článok o vinohradníctve v Čachticiach vychádza z dlhoročných praktických skúseností. Dovolím si upriamiť pozornosť na pasáž: Ing. Kolník, zodpovedný za vinohradnícku výrobu a zároveň pivničný majster, sa prikláňa k názoru, že s výživou to netreba preháňať: „Ja zo skúseností hovorím, že hrozno je ako burina. Netreba ho nejako čičíkať. Treba mu spraviť veľmi tvrdé podmienky a ono sa vám potom odmení“. Slovo človeka, ktorý má za sebou výsledky versus teoretický názor oponenta. Čomu dáte prednosť? 

Mezi " s výživou to netreba preháňať" " a "Tamojší odbornící zastávajú názor, že sa im vinič naviac odmení vtedy, keď sa oň najmenej starajú"  je dost podstatný rozdíl, nemyslíte?  VJK

Wimpi, náhle zaschnutí a odumření keřů může být způsobeno i mrazovým poškozením kmínku zimními mrazy. Toto poškození nemusí být viditelné, ale kmínek nestačí zásobovat vodou letorosty a po dosažení určité velikosti pak réva odumírá. VJK

Ano, VJK,  připouštím, že by to mohlo by to být i z důvodu zimního vymrznutí kmínku. Jenže …. kmínek zpravidla bývá teplotně odolnější než pupeny a dále sděluji, že mně odešly i bezkmínkové rostliny a například i jednoleté - dvouleté sazenice, rašící z prvých oček nad místem štěpování, které byly přes zimu pečlivě uschovány pod vysokým růvkem.  Odešly rostliny štepované i pravokořenné. Průběh problému byl vždy ± následující: v polovině dubna slušné, mnohdy až extrémní teplo a koncem dubna narašení rostlin, zdravý růst letorostů ze všech živých pupenů do délky cca 5 až 10cm. Pak několikadenní prudké ochlazení s nočními teplotami, oscilujícími kolem nuly, či mírně pod nulou. Zastavení růstu, stagnace cca 14 dnů a pak nástup postupného zasychání od nejmladších lístků směrem k nejstarším, trvající až 1 měsíc. Po vytažení rostliny ven z půdy (druhá polovina června) kořeny bez živých vlásečnic. Všechny snahy o obnovení růstu novým zakořeněním v náhradních "vypiplaných" substrátech, či vodě … marné. Někdy postižené rostliny neustály prvý teplotní šok, jindy jej přečkaly a zastavily se až při druhém, třetím. Jako by si ty rostliny řekly : NE, tady odmítáme růst - a basta! Zatímco po zimě mi za těch několik let, co se révě více věnuji, zahynula (čili po zimě vůbec nenarašila) pouze jediná mladá rostlina, takže bych tomu nevěnoval pozornost, po těchto jarních teplotních vlnách jich bylo už nejméně 10. A to naštve. Proto upozorňuji "horské pěstitele" na tento jarní fenomén. Na horách jsou jara teplotně nevyrovnaná, střídají se vlny teplého a ledového počasí mnohem intenzivněji, než na východě republiky a v nížinách. Východ republiky bývá na jaře mnohem více pod vlivem kontinentálního klimatu, než západ. Určitě pomáhá výsadba u zdí, které se projevují jako tepelný akumulátor, tam se mi to nestalo. Primárně postiženým místem je dolík - dno mělkého údolí, o kterém by se dalo říci, že se chová jako o mrazová kotlina. Proto jsem letos svou výsadbu začal stěhovat na svah, byť do mírně vyšší nadmořské výšky.

Pod Wimpiho zkušenosti a názor se klidně podepíšu. Za léta pěstování révy jsem v 250m n. m. udělal zkušenost, že mi růst révy zjara hodně brzdí chladný vzduch táhnoucí se od lesa vzdáleného víc než kilometr. Také v létě bývají relativně chladnější noci - dejme tomu v porovnání s polohami kolem Mirkova obydlí.
(Tento fenomén má zase vliv na noční život havěti.)

Pokud bych hypoteticky přestěhoval vinohrad na stráň na opačné straně ulice, rozhodně bych si ohledem teplotních výkyvů polepšil. Ne nadarmo se pěstuje réva přednostně na jižních svazích.
Protože však pěstuji na Jižní Moravě, stálě mě tyto věci neohrožují, jen otravují život a zejména v květnu více vyplavují adrenalin. Díky převažujícímu kontinentálnímu rázu počasí - zejména letos, kdy od 4.8. spadlo 18mm, a 5 týdnů předtím ani kapka - však mám vegetační sezonu stále dostatečně dlouhou, aby dozrál Hibernal, Pannonia Kincse, muškátové odrůdy apod. Nicméně stačí srovnat s révou umístěnou v sousedově zahradě, a už i tam jsou patrné drobné odchylky v dozrávání. Jeho zahrada je více chráněna, nevtéká do ní vlahý vzduch, a vše, co roste, má týden náskok.

Mám také porovnání s pěstováním révy na kopci v 350m n. m. v místě vzdáleném asi 15km. Za poslední roky tam neomrzla réva ani jednou, stejně tak pro porovnání ořešáky, meruňky apod. Réva raší tak o 2-3 týdny dřív, a podobně tak i dál roste.

Není tedy dáno jen nadmořskou výškou, jestli se bude révě dařit. Jde o mikroklima dané lokality, jestli dokáže ochránit rostlinu před výkyvy teplot. Pokud ano, pak si může réva růst jako plevel.
Je ale nutno podotknout, že čím výše se odvážíme s pěstováním révy, o to víc budeme muset vzít do úvahy i další faktory jako oslunění lokality, větrnost, sklon svahu...

(V podobném duchu by se dalo napsat příspěvek o pěstování teplomilné zeleniny jako paprik, rajčat, lilků apod.)