|
host - 1.251 (?), 3.3.2007 16:41
Co se týká vlastního stříhání, něco už bylo uvedeno výše a pro další informace bude nejlepší se podívat do literatury nebo požádat známého, který to ví, aby to na místě ukázal. Co se týká množství ponechaných hroznů, závisí to na hodně věcech. Podle mých zkušeností i vyčtených znalostí je hroznové víno poměrně teplomilné. Jakmile tady na severní Moravě klesne teplota v noci k nule a ve dne nejde nad 20 st C, hrozny už dále prakticky nezrají. To je u nás klidně i na začátku září. Zároveň když nechám na keři málo hroznů, zrají klidně i na začátku srpna, když nechám hodně, zrají v polovině září i později. Pokud je tedy studené září a nechám na keři hodně hroznů, nedozrajou více než na trpké kyselé bobule, což je mně na nic. Ale někde u Brna by třeba dozrály. Pokud těch hroznů nechám polovinu, třetinu, dozrají v polovině srpna, ale třeba loni by jich dozrálo dvakrát víc, bylo teplé září i říjen. Hroznové víno přitom u nás kvete na začátku července. Odhaduji, že na jižní Moravě kvete nejméně o 14 dní dříve, možná i o měsíc a takhle studené počasí na podzim tam přichází i o měsíc později. Proto by tam na stejné odrůdě bylo možné nechat několikrát více hroznů než tady a pořád by uzrály. Takže základní vodítko je úrodnost odrůdy. Druhé vodítko je ranost odrůdy. Třetí je místní klima. Co se týká úrodnosti, ze záběru vinohradů je vidět, že na jeden ohnutý loňský výhon připadá několik hroznů v hmotnosti odhaduji 2 - 3 kg. To budou asi hodně plodné odrůdy. Já na jeden ohnutý loňský výhon nechávám dva, tři hrozny o celkové hmotnosti tak cca 200 - 300 gramů. Ostatně málokdy na 12 - 15 výhonech jednoho prutu nasadí více. Odrůdu odhaduji na Čabaňskou perlu. Plánuji zakoupit nějakou současnou odrůdu, měly by být vyšlechtěny už i o dost lepší.
|
