Skvrny na cerstvo kupenych sadeniciach

Dobry den, chcel by som poprosit o radu. Pred tromi dnami som si kupil dve kontajnerovane sadenice vinica u renomovaneho predajcu. Boli dost drahe, ale s manzelkou sme sa dohodli, ze to bude moj narodeninovy darcek. Odrody su deklarovane ako rezistentne. Boli aj pekne svieze, mali pekne letorasty, ale pri sadeni som si na nich vsimol cervene skvrny, ktore ciastocne zasychaju (nekrotizuju). Nevenoval som tomu velku pozornost, ale dnes rano som si pozeral informacie na internete a dost ma zneistili mozne varianty, ze nemusi ist o chybajuce prvky vo vyzive, ale moze ist o znamky hubovej alebo bakterialnej choroby vinica. V tom pripade by som bol dost zaskoceny, ze by pestovatelske firmy by dokazali predavat infikovany material, navyse okrem ich postupneho znehodnotenia chorobou by mi mohli nakazit aj ostatne stromceky, ktore mam vysadene v ich blizkosti. 

Viete mi, prosim, poradit, ako mam dalej postupovat? Zrejme by bolo najlepsie najskor identifikovat, o aku chorobu ide. Moze to byt chloroza ci nejaky deficit vo vyzive? Alebo, co by bolo horsie, ide o zacinajuce priznaky peronospory ci cervenej spaly vinica? Vedel by mi niekto poradit? Co podla Vas dalej urobit - odstranit listy, na ktorych su viditelne skvrny? Alebo ich nechat na rastlinach a postriekat? Aky pripravok je vhodne pouzit? 

Velmi pekne dakujem za kazdu radu.

Pokud nejsou ze spodu bílé povlaky, typická známka peronospory, tak bych nepanikařil.  Červenou spálu bych vyloučil, protože ta se obvykle ve školkách nevyskytuje.  Pokud mají sazeničky dostatek jiných zdravých listů, tak ty poškozené klidně otrhejte.

Kontejnerované sazenice mívají různé projevy většinou fyziologických nedostaktů, můžou být poškozené i mechanicky, prudkým větrem atp.

Po výsadbě do půdy na trvalé stanoviště obvykle rychle dojde k nápravě a nové listy rostou úplně zdravé.

Dakujem za Vasu odpoved, som teraz pokojnejsi. Preventivne som ich predsa len striekol proti hubam. S pestovanim vinica nemam doteraz vela skusenosti, mozno casom ziskam oko, aby som sam vedel co, kedy urobit aj podla spravania sa stromcekov. Zatial mi so zakladmi pomaha moj dobry kamarat a postupne sa od neho ucim. Nadsenie pre vinic u mna narastlo po dopestovani prveho ovocia na stromceku Ajvaz. Pravdupovediac som necakal, ze v nasom regione (okolie ziliny) by mohlo dozriet hrozno takych dobrych chutovych kvalit - bol som zvyknuty len na chut samorodakov, co ma moc nebralo. Teraz maju uz nasadene kvety aj dalsie stromceky, odrody ruzove Othello aj Suzy, tak sa na ne velmi tesim. Minuly rok som ich chemicky nijako neosetroval. Chcem sa vsak spytat skusenejsich pestovatelov, ako to je u tychto rezistentnych odrod. Niektori autori v odbornej literature uvadzaju, ze aj ked je hrozno uvadzane ako odolne, malo by sa postriekat aspon dva razy v obdobi najvacsieho infekcneho tlaku. 

Moja druha otazka, kolko strapcov je vhodne nechat na trojrocnom stromceku? Ide mi prave o spominany Ajvaz, ktory po vlanajsej premiere aj teraz nasadil naozaj bohato kvetov. Strapce mal minuly rok asi polkilove, tak boli aj uvadzane v popise odrody. Rastlina vyzera velmi vitalne, predsa vsak nechcem aby sa prilis vycerpala. Cize kolko je take optimum? Zastrihnuty bol na jar na takych 8 pucikov + rezerva (ale aj z tej vyhnal kvety) Dakujem este raz za kazdu radu.

Nemělo by se říkat  rezistentní odrůdy, ale tolerantní. Nechci zabíhat do podrobností, ale např. Bredík má na svých stránkách velmi pěkně zpracovanou tabulku, kde je odolnost hodnocena 5 bodovou stupnicí. Většina odrůd, o kterých se na tomto fóře mluví má odolnost 2 - 3.

Stručně řečeno, 2 postřiky - 1 x před květem a 1 x po odkvětu Vám většinou zajistí zdravou sklizeň. V krizových letech je nutné po odkvětu udělat postřiky nějméně 2.  Vyplatí se nečekat na infekční tlak, protože to už bývá pozdě, ale raději ochranu řešit preventivně.

Ajvaz je dobrá a úrodná odrůda, ovšem při přetížení chutově řepa a ztrácí růst, stejně jako většina stolních odrůd. Pokud tam necháte 9 letorostů a na každém 2 hrozny, tak dopěstujete jen odpad a na keři nebude pro příští rok dřevo.

Proto je nutné dodržovat zatížení max. 3 kg/ tedy 6 hroznů na m2.  Pokud máte na keři pouze 1 tažeň  a 8 oček, tak musíte sklizeň tímto způsobem omezit a přebytečné květy otrhat.  Pak budete mít chutné a chrupkavé hrozny.

To vše platí doma na zahradě při dostatečné závlaze a dobrém hnojení. V polním suchopáru musíte sklizeň redukovat ještě více.

Ano, priblizne tak to zamyslam urobit, aj kamarat mi radil, aby som si radsej namnozil korene a vysadil v rozostupoch 1,5-2 m nez tahat vinic pozdlz plota z jedneho korena. Preto si chcem zalozit taky kvazi mini-vinohrad popri dome, ktory budem moct kedykolvek podla potreby zalievat, osetrovat, zastrihavat atd. Zatial mam vysadenych asi 6 stromcekov od domu smerom k ovocnemu sadu a postupne chcem zaplnit aj priestor pri dome (asi 1,5m od steny). Je to JV orientacia, slnko tam v lete poriadne prazi (z opacnej strany je chranena stenou, navyse sala aj od nahriateho muriva), tak sa mi zda stanoviste ako vhodne. 

Predsa len vsak este uvazujem, ze neskor by som si z jedneho odrezku zakorenil rastlinku, ktoru by som vyvazoval na kordon, aby som si aj zatienil terasu (urobit akusi pergolu). Uvazujem takto nad jednou z novovysadenych odrod, konkretne Dasunia ma v popise velmi bujny rast a doslova je tam uvedene, ze je vhodna aj na rozsiahlejsie petovatelske tvary. Znamena to (aspon predpokladam), ze by teda nemusela utrpiet chutova kvalita hrozna, ako pisete ze hrozi v pripade odrody Ajvaz? Alebo zavisi od kazdorocnej starostlivosti, vyzivy a zavlazovania? Vino chcem vylucne pre priamy konzum, nemam v plane vyrobu vina, kedze u nas je dobry strapec hrozna (nie samorodak) este stale tak trochu exoticke ovocie.

Zahradu ponimam hlavne ako miesto aktivneho oddychu, kde sa zaroven deti mozu do vole "napast" cerstveho ovocia - teraz napr. dozrievaju jahody, coskoro zacnu taibery a maliny, potom cernice, josta, ribezle a egrese, nejake to letne jablcko, casom sa snad dozijem aj marhul, broskyn atd, no a velmi ma bavi predstava, ze pocas celeho leta by nam zahrada priebezne poskytovala potesenie aj v podobe sladkeho hrozienka. Preto sa snazim zameriavat jednak na stolove odrody (pestrost a chutova kvalita), potom co najviac tolerantne (minimalizacia postrekov) a zaroven dostatocne bujne, aby hrozno naozaj nebolo len na ochutnavku. Trochu som sa rozpisal, ale to len na vysvetlenie, preco mam taketo (asi zaciatocnicke) predstavy, ktore sa mozu zdat cudne komunite pestovatelov. Kludne ma opravte, ak su moje ocakavania nerealne, rad sa naucim od skusenejsich, nez potom pracne napravat niektore chyby, ktore sa mozu stat z prvotneho nadsenia. Moja predstava je teda, ze pri adekvatnej namahe, s ktorou samozrejeme pocitam (a skor ju vnimam ako radost z pestovatelskych objavov) je predsa len mozne dopracovat sa postupne k pozadovanym vysledkom v podobe dobreho hrozna - v dostatocnej kvalite a postupom casu i kvantite.

Váš záměr je chvályhodný a realizovatelný.

Bujné odrůdy dokážou obsadit i několik desítek metrů čtverečních, zvláště pokud mají dost vody a podestláno kompostem.

Jen musíte postupovat opatrně s ohledem na vitalitu keře, každý rok přidat pár plodných oček, zabrat další plochu.

Výnos se uvádí na plochu, nikoliv na keř. Takže to omezení úrody na m2 je univerzální.

Více keřů má výhodu, že při kolapsu a úhynu některé odrůdy nepřijdete o vše, taky postupně zrají, takže je stihnete konzumovat od pozdního léta do zimy. 

Taky se ukáže, které odrůdy je nejlepší pro vaše podmínky.

Velmi pekne Vam dakujem za odpoved. Pre mna ako zaciatocnika v pestovani vinica su vase rady velmi cenne a musim povedat, ze vela uzitocnych poznatkov som nasiel aj v dalsich diskusiach na tomto fore.

Predsa len mam este jednu otazku. V roznych clankoch o pestovani revy vinnej som narazil aj na informaciu, ze zakorenovanie odrezkov nemusi byt vzdy bezpecne pre buducnost tychto stromcekov, resp. ze europske odrody su neskor nachylne na napadnutie voskou fyloxerou. Mna zo vsetkych sucasnych odrod najviac zaujali nove ukrajinske resp. ruske, ktore sa zaroven uvadzaju ako najodolnejsie voci plesnovym chorobam a vymrzaniu. Moja otazka je teda, ci tieto vychodne odrody su alebo nie su citlive na fyloxeru? Z ruskeho/ukr. slachtenia mam zakupene odrody Krizovnikovyj, Ajvaz, teray nove Dasunja a Krasen, okrem toho trojrocne Suzy a ruzove Othello. 

Laicky sa mi vsak pravdepodobnejsia zda skor moznost, ze uz budu mat uz v sebe nejaky gen odolnosti z predchadzajuceho krizenia, kedze zakupene stromceky boli predtym v skolke zrejme takisto rozmnozene metodou zakorenenia odrezkov. Nevsimol som si totiz, ze by boli zastepene na inu podnoz (americky vinic), takze dedukujem, ze s fyloxerou by nemal nastat problem. Ale to su len moje dohady. Narazil som totiz aj na informaciu, ze aj druh vitis amurensis, je na fyloxeru citlivy, podobne ako vitis vinifera. 

Na druhej strane predpokladam, ze slachtitelia uz tento problem museli riesit a potom by moje obavy mali byt zbytocne. Viete mi teda prosim povedat k tejto teme nejake blizsie info? Dakujem

Chcel by som sa este vratit k povodnej otazke tejto diskusie, a to cervene flaky na listoch. Cca dva tyzdne po vysadeni vidno, ze stromceky su pekne ujate, no na jednom zvlastne sfarbenie listov nezmizlo, skor naopak,  spodne listy sa nim pokryli cele. Ide len o modru odrodu, ruzova je viac-menej v norme.

Napadlo mi, ci to nemoze byt znakom nejakeho chybajuceho prvku vo vyzive. Nedlho po vysadeni som do pody pridal horku sol, pretoze s tym mam dobre skusenosti u viacerych uzitkovych aj okrasnych rastlin (napr. ruze maju po nej krasne tmavozelene listy), opatrne som o par dni tiez skusil doplnit zelezo aj bor, ale cervena farba nevymizla. Sadenicky boli zasadene do dovezenej piescitej hliny, do ktorej som pridal kvalitny vyzrety hnoj a trochu granulovaneho hnojiva. Cize so zakladnou vyzivou by tiez nemal byt problem.

Mam sa teda kvoli nezvycajnemu sfarbeniu znepokojovat, alebo je to len zbytocny poplach z mojej strany? Nezda sa, ze by rastlina nejak chradla, aj ked letorast sa mi zda velmi tenky (ale to je u mladej rastlinky predpokladam v norme). Vrchne listy maju zelenu farbu, no su na nich tiez cervene zilky. A na jednom liste z tych vrchnych je v strede akoby vypadnute pletivo. Je alebo nie je to v poriadku, co myslite?

Tak si to shrňme-dvě nové sazenice jsou zasazeny necelé tři týdny a už dostaly příkrmy. No, možná trpí přebytkem...

Tak, tak, mladé sazenice je lépe ničím nehnojit do doby, než se ukáže první vitální úponek, spolehlivá to známka růstu kořenů a ujatosti.  Běžně se stává, že koupíte sazenici s 20 cm výhonem, ale bez rostoucích kořenů. Sazenice pár týdnů živoří, žije z podstaty, ale potom uschne.

Je běžné, že kontejnerované sazenice trpcí nedostatkem různých prvků, předvádějí škálu barev, ale po zasazení do volné půdy začnou růst normálně.

U sazenic rychlených ve skleníku někdy dochází k předčasnému ukončení vegetace už počátkem léta. Biologické hodiny prostě napočítaly daný čas, své udělají i chyby v zalévání a rostlina si myslí, že je podzim, listy začnou žloutnout nebo červenat, ale v příštím roce na jaře už rostou normálně.

Pokud se týká odolnosti k révokazu, bohužel, většinou u PIWI odrůd není valná. Na druhé straně pěstitel z nevinařské oblasti révokaze zpravidla vůbec nemusí řešit. Já sám mám před domem 30 leté, pravokořenné keře odrůdy Prim, rozdal jsem za tu dobu stovky řízků přátelům a žádný problém s révokazem nemáme.

Pokud však máte možnost volby je štěpované sazenice jistější /větší suchovzdornost, adaptace na různé půdní podmínky, odolnější kořenový systém při holomrazech a díky oteplování možná budou časem i větší problémy s révokazem/.