Příprava pozemku na výsadbu vinice

Zdravím. Já například začínal tak, že jsem ručne kopal čtyři řady dlouhé 15 metrů, hluboke 60 cm a široké 40 cm. Strasna drina. Dalších 8 rad jsem již nekopal, jen jsem v potřebné delce a šířce řady stáhl drny a pro sazenice rycem udelal díry. Na dno jsem dal cererit nebo NPK do kterého jsem pridal trochu horke soli pro bílé odrudy a nebo draslíku pro modre odrudy.Pak jsem sázel sazenice, které jsem zasypal dobrym kompostem nebo kupovanym zahradnickym substrátem. Nejstarší řady mají 8 let a reva nema problem. Pozemek byl nevyužívany, zarostlý trnim a hlína nic moc kvalitní. Chce to první dva roky hodne zalévat. A ted už jen jednou za dva roky hnojim ulezenym hnojem a na jare dodám trochu ledku nebo NPK. Další prihnojeni podle signalizece. (hořčík, draslík, apd.)

Udává se, že těch 50-60 cm je takové minimum, do jaké hloubky by měla být půda pro vinnou révu připravená.. Pokud předpokládám, že vysázíš 5 řad po 10 keřích, tak to lze řešit tak, že vykopeš 5 desetmetrových rigolů na šířku 1 metru, cca 50-60 cm hlubokých, přičemž půdní horizont rozdělíš na 3 vrstvy - na dno dáš zeminu z horní 1/3 a navrch dolní 1/3.. Jednotlivé vrstvy proložíš kompostem či uleželým hnojem. Kamarád to takhle dělal - je to makačka, ale takhle se to dělalo při zakládání vinohradu dřív, kdy nebyla mechanizace a byla v zimě laciná pracovní síla.. Druhá možnost (výrazně jednodušší) je půjčit si benzínový zemní vrták, vyvrtat jámy o průměru 20-30 cm, hluboké těch 50 cm, do nich hlínu promíchat s kompostem a sázet. Ale není to tak dokonalá příprava, jako ta výše zmíněná. Réva ti určitě poroste taky, ale ne tak bujně a bude to déle trvat, než se dostane do plné plodnosti..

Ono se v praxi ukazuje, že rigolování a hluboká orba neměli až takový zásadní význam pro zúrodnění, jak se citací (zejména sovětské) zahraniční literatury uvádělo. Ten postup s benzínovým vrtákem je postačující. Rigolování a hluboká orba by se vyplatila jen u pozemků, kde je podorničí utužené nebo oglejené (což je spíše případ údolních chmelnic, než svahových vinic).

Taky si myslím, že to jde i bez rigolace. Zvláště u nás zahrádkářů. Jak jsem psal nahoře, po prvních čtyřech zrigolovanych řadách jsem to vzdal a dále jen delal jednotlivé díry. Rozdíly na keřích zasazenych po rigolovani a zasazenych v jamkách nejsou žádné. Výhodu u nás malovinaru vidím v tom, že můžeme v průběhu života révy nahradit rigolaci lepší cilenejsi péčí a přesnějším hnojením révy. Prostě si s tím můžeme vyhrát. Ale samozřejme rigolace je asi nejbezpečnější způsob jak si zarucit kvalitní rust sazenic. Alespoň je to všude v literature napsané.

To je tím, že všichni opisují bez zdůvodnění k čemu je to dobré. Fyzikálně dojde u některých půd ke zlepšení, ale po biochemické stránce může dojít k degradaci. Je pak sporné, jestli zlepšení přineslo právě rigolování, nebo následný rekultivační sled (například vojtěška 2 roky +1× brambory). U oglejených půd je výsledek jasný - anaerobní kyselý horizont se dostane na povrch a prostou oxidací se upraví pH. které už následně vysazená kultura s běžnou agrotechnikou udrží. Utužené půdy jsou také jasné, ale jejich vznik je většinou dán chybami předchozí péče (těžké stroje provádějící příliš mělkou orbu spolu s používáním "zasolujících hnojiv").

Děkuji všem za rady.

Je pravda, že na zamýšleném pozemku rostly jen ovocné stromy a nikdy zde žádná "těžká technika" nejezdila. Na druhou stranu je pozemek takto uleželý několik desetiletí tak nevím, jestli se vlastní vahou a deštěm neutužil sám. Zkusím tu variantu s rýhami, alespoň si vyzkouším práci našich předků ;).

Petr

Uvědomte si, že dané rigolování znamená přemístit 120 tun zeminy 2× do vzdálenosti 1 m. Zatímco s vrtákem je to jen o tom promíchání spodní skorojaloviny s kompostem a zpět-zaházení jen 50-ti jam. Přitom můžete zničit mykorhizu, která se nachází v humusovém horizontu (pro sady typicky jen svrchních 15 cm) a při převrstvení dospod nepřežije. Obecně v praxi rigolování bylo vždy zahájeno až poté, kdy půdní rozbor z alespoň tří sond na pozemku prokázal, že jde o účelné opatření. Proto zkuste udělat alespoň jednu vzorkovací jámu se vzorky odebranými 10, 40 a 60 cm pod terénem a fotodokumentací vzhledu svislé stěny.

Teď jsem tedy znejistěl jak mám postupovat. O kus dál je vyhloubena jáma cca 1,5 m hluboká, na které je půdní horizont dobře patrný. Cca 15 cm humusu, dále odhaduji tak 0,5 - 1,0 m zeminy s přímeší písku a jemných částic a dál už jen navětralá spraš. Což by zase měla být vhodná půda pro vinice, ne?

Asi je potřeba dostat živyny do té hlubší vrstvy. Tedy radíte použít vrták a promíchat s kompostem/hnojem apod. Jaký průměr vrtáku je vhodný nebo je jen jeden. Nikdy jsem s touto mechanizací nepracoval.

Při volbě vrtáku se můžete řídit podle popisu půdy v katalogu BPEJ. Vrták může být o 0,2 m delší než je uvedena "hloubka ornice" a široký by měl být minimálně 0,3 m maximálně však 3/4 z "hloubky ornice". Na každých 5 cm vrtání pod spodní úroveň ornice (tj. do jaloviny) přihoďte do směsi lopatu kompostu (nebo víc).

Sousední neporušené souvrství Vám zajistí "naočkování" promíchané výsadbové jámy potřebnou mykorhyzou.