Příprava pozemku na výsadbu vinice

Dle kódu je náchylná k erozi = ke změně trávy na zelené hnojení bych byl skeptický a ponechal radši trávu (opakovaně kosenou s ponecháním hmoty na povrchu). Tady bych šel na vrták delší délky avšak tak, aby nešel až do matečné horniny a zůstal v "písku" (tj. těch 0,15+0,5=0,65 m). O to více bych dbal na přihození kompostu. Jámy bych připravil co nejdříve před zámrazem a na jaře sázel buď sazenice, nebo řízky (pokud Vám nevadí pravokořené rostliny a nejste v oblasti s výskytem roztoče).

OK, děkuji. Teď ještě sehnat ten vrták. Zatím jsem nenašel v ÚL žádnou půjčovnu, která by nabízela vrták o průměru 30 cm. Většinou tak do 20 cm pro lotové sloupky.

Tak vrtejte průměrem 20 a po vyvrtání za příslušného přihazování kompostu rozšiřte vývrt sakovákem tak, že zemina z rozšíření bude padat s kompostem na dno. Pak to promícháte vrtákem a zaházíte směsí kompostu a zeminy vyházené při úvodním vrtání na povrch. Jde spíše o to, že prvotní díra se sakovákem dělá špatně, ale její rozšíření už jde snadněji.

jestli se vlastní vahou a deštěm neutužil sám

Ono hodně záleží na tom, jak bylo během těch desetiletí s pozemkem nakládáno. V přírodě se to má obecně tak, že se v čase půda zlepšuje. Trvalý rostlinný povrch chrání půdu před kinetickou energií deště a zároveň dodává organickou hmotu; kořeny rostlin (zvlášť ty hlubokokořenící, které zahrádkáři nemají moc rádi) rostou a odumírají a vytvářejí kanálky, kterými proudí voda a vzduch; krtci, slimáci, žížali, červi kanálky rozšiřují a vytvářejí nové; bakterie vylučují sliz, který naopak částečky půdy lepí k sobě, houby půdu "spoutávají" hyfami a tím vším se vytváří ta žádoucí drobtovitá struktura. Takový pozemek bývá často v lepší kondici než čerstvě zorané pole.

Ano, od rigolování se opravdu poslední dobou ustupuje - "živou" povrchovou vrstvu půdy totiž pohřbí do metrové anaerobní hloubky, kde půdní mikroorganizmy pomřou, zatímco na povrchu je mrtvá bezhumusová hmota, kterou splaví první déšť.. Ideální je hloubkové zpracování půdy kypřičem, alespoň do 60 cm se zachováním vrstev.. Důvodem je poskytnout kořenící révě kyprou půdu k hlubokému zakořenění. Pokud kořeny ve 20 cm narazí na utuženou vrstvu, rostou jen povrchově.. Což je rizikové při déletrvajícím suchu - keř může uschnout..  Tohle vše se však týká velkých vinohradů. Pár keřů na zahrádce lze vysázet vrtákem, hnojit, zalívat..

Honza

Dělal jsem to dle tohoto dokumentu. Tedy 80x80x80 a přehodit spodních 40 s vrchími(20 hlav). Upřímně, příště si na to pozvu UNC-ko.

Nechci být válečným štváčem, já jen jestli tu přípravu pozemku pro výsadbu révy moc nedémonizujeme. Myslím tím ono doporučení, či dokonce snad i nutnost před výsadbou "obrátit půdu". Připojím asi kacířský názor: Ve středomoří běžně roste réva na skalách a na pozemcích s minimální vrstvičkou něčeho, co jen vzdáleně připomíná ornici. Aby se dostala k vodě a výživě, postačí jí nalézt si skalní pukliny, vedoucí kamsi do nitra země. A roste tu kupodivu zdravě. Na bzenecku roste réva vyloženě v písku. Ve vinici v pražské Tróji roste réva v kamenitém štěrku. Na jihoalpských úbočích taktéž velmi často na skalách a ve štěrku. U mně na jednom ze stanovišť v tuhém žlutém jílu - relativně zdravě a naopak na jiném stanovišti na pohled v celkem pěkné ornici - s výraznými listovými deficity. Myslím si, ale je to ryze soukromý názor, že pro révu je nejdůležitější dostatek a vzájemná vyváženost dvou klíčových stavebních prvků: hořčíku a draslíku a k tomu ještě ± neutrální PH. Mnohem důležitější, nežli nějaké velké zásoby dusíku a "prohnojená nadýchaná kompostová černozem" v oblasti kořenů. Proto bych postupoval tak, že bych si nejprve nechal udělat půdní rozbor (analýza vzorků z celého půdního profilu). Nechápu totiž, jak někdo může do půdy pouze intuitivně zapravovat určitá významná množství hnojiv, aniž by věděl, co ta půda vlastně obsahuje a čeho si žádá. Pokud jsou v půdě před výsadbou révy přítomny hořčík s draslíkem v dostatečné míře a ve vyváženém poměru, nijak bych se s nějakými razantními zemními pracemi nevzrušoval a sázel bych. Dodat dusík a případně další prvky do půdy dodatečně a v potřebném množství už přece není problém. Pokud by analýza prokázala deficity obou výše zmíněných prvků, snažil bych se podle půdní reakce oba prvky dostat do půdy za použití potřebných průmyslových hnojiv výše navrženou "vrtákovou metodou". Rygolování jedině za pomoci bagru, ručně bych to toho určitě nešel. Člověk 21. století přece není nevolník, či otrok.

Asi už máte vinohrad v pořádku, ale přidávám vlastní zkušenost.Nevyužívaný a zaplevelený pozemek, otočený na jižní stranu / Brno/.V prvním roce jsem vše odplevelil / ručně/, poryl a vybral drny.Na podzim nachystal jámy cca 50 cm do hloubky a šířky stejně tak.Na dno kvalitní kompost se speciálním hnojivem pro vinnou révu / Bauhaus/ a zahrnul plastovou trubku pro přímé zalévání kořenů, což se mi velice osvědčilo.Réva roste opravdu jako z vody, už třetím rokem byla slušná sklizeň. 

Zdravím, chci vysazovat vinohrad, pozemek všechno mám nachystáno. Chci se zeptat, zda-li má někdo zkušenost s přidáváním kravského granulovaného hnojiva ke kořenům? Děkuji za odpověď