Opäť voška révokaz

Pokud budete sázet roubované sazenice, neměla by je fyloxera napadnout, kvůli tomu jsou roubované na proti mšičce odolnějších podnožích. Samozřejmě jsou podnože méně odolné, ale i úplně mšice odolné, rezistentní. Proto bych BAGO nevyřezavál, obzvláště když v okolí je další výskyt fyloxery.

Ďakujem za odpoveď, pekný deň prajem :)

Já bych jen dodal, že by možná bylo vhodné, abyste se příští rok po olistění keře odrůdy BACO pokusil parazita zlikvidovat. Už jenom pro vlastní dobrý pocit a čisté svědomí, že Vy nejste jeho šiřitelem a tudíž nejste rizikem nákazy pro své okolí.

Ďakujem 

Co tak jezdím po našich jihomoravských luzích tak si všímám že tento škůdce se objevuje na listech těchto "divočáků" celkem běžně, bohužel.

Likvidovat Baco kvůli révokazu je nesmysl. Bohužel, i rostlinolékaři někdy vypustí doporučení, které je postavené na hlavu a připomíná středověké pouštění žilou.  Starší vinaři si vzpomenou na doporučení typu: prolévejte vinice formaldehydem.

Mám 35 let zkušeností s pravokořenou evropskou révou, hybridy i odolnými podnožemi typu Borner.

Pěstovat pravokořenou evropskou révu je možné, ale vždy to představuje riziko. Mám vinice, pravokořenné, vitálnější než štěpované. Na jiném místě o 100 m dále mě révokaz pravokořenou vinici úplně zlikvidoval.

Rizikovým faktorem je pěstování pravokořenné evropské révy vedle podnožové vinice nebo vedle hybridů. Révokaz tam může plynule přecházet z kořenové na listovou formu a naopak.  V nevinařských oblastech obyčejně pravokořenná réva  /i evropská/ dobře prosperuje.

Pro sebe jsem si vytvořil názor, že produkční vinice by měla být v každém případě štěpována, zahrádkář může riskovat.

Ve vinařský oblastech je révokaz všude a obavy nebo doměnka, že likvidace jedné sazenice něco vyřeší je mylná. Révokaz totiž dokáže žít i na moderních podnožích /SO 4, K 5 BB atd. /. My ho nevidíme, podnožím až tak nevadí, ale prostě tu je.

"Ve vinařský oblastech je révokaz všude,..."

Když jsem se snažil načerpat nějaké informace o révokazu, dočetl jsem se, že na začátku minulého století, když révokaz začal decimovat vinohrady v Československu, nerozšířil se ve všech vinařských oblastech. Na Jižní Moravě zůstala uchráněna oblast Bzenecká, což je zdůvodňováno existencí silně písčitých půd této oblasti, které kořenové formě révokaza nevyhovují.

Dále se révokaz plošně nerozšířil v české vinařské oblasti Mělnicko - Litoměřicko. Tento jev je zdůvodňován limitními klimatickými podmínkami pro révokaze. Tato oblast má o něco nižší průměrné teploty (myšleny jsou asi teploty zimní) než oblast na jihu Moravy, půda zde tedy více promrzá.

Pokud je toto pravda, plyne z toho logicky, že výsadba pravokořenných sazenic v nevinařských oblastech by měla být prakticky bez rizika. Rizikové ale zůstanou tzv. okrajové oblasti, sousedící s vinařskými, kde je révokaz rozšířen. Ty budou jakousi "přechodovou zónou" od zamořených území k čistým. Zajímalo by mne tedy, jestli se někdy někde u nás objevila kořenová forma filoxery v typicky nevineřské oblasti.

Súhlasim s pánom 3.210, révu pestujem viac ako 20 rokov a tiež pozorujem jav, že pravokorenné sadenice sú vitálnejšie ako štepené. Je to tým, že kupované sadenice majú podpník, ktorý nie je vhodný pre dané pôdne podmienky. Bude to znieť čudne, ale práve pravokorenné sadenice množím ako zálohu, aby som udržal požadované odrody vo svojom vinohrade.