Nerovnoměrný růst révy

Mám jeden dotaz - na jaře vysazené sazenice révy mi zpočátku moc nerostly - začátkem července měly slabé výhony vesměs 30 cm vysoké a o průměru 0,3 - 0,5 mm, poté jsem začal přihnojovat (někdy v půlce června) - půdu cereritem (posyp zeminy granulemi) a listy hořkou solí (postřik listovým hnojivem) a réva se začala dost rozjíždět. Hnojení jsem pak ještě asi jednou opakoval a nyní mají některé výhony i 1,2 m, ale mám pocit, že vrchní část výhonu je často silnější, zdravěji zelenější a vitálnější něž spodní část u země, která jako by zakrněla - jsou i malé vzdálenosti jednotlivých listů - "čípků" oproti svrchní části. Vadí to něčemu, srovná se to, vyzraje spodní část dřeva do zimy pro zapěstování kmínku? Příjde mi jako by se spodní část zastavila a vršek žene a sílí jak o život. Asi jsem začal pozdě hnojit nebo nevím, kde je chyba (jestli je to chyba). Díky za případné reakce.

Často takový výhon částečně nebo i celý zmrzne, ale to uvidíte na jaře a podle potřeby ostříháte. Teď je nebezpečí zlomení výhonů vlastní vahou, takže vyvazovat, vyvazovat, vyvazovat.

Patrně jste myslel 0,3-0,5cm. Není nic mimořádného, že sazenice roste ze začátku velmi slabě - v podstatě jen ze zásobních látek, než se vytvoří kořenový systém. Dokonce se stává, že např. vyroste do výšky třeba i 50cm, pak se na relativně dlouhou dobu zcela růst zastaví a po čase se s mnohem větší intenzitou obnoví.  Menší vzdálenosti listů (kratší internodia) ve spodní části kmínku ničemu nevadí a už to tak zůstane. Nemusíte se bát, že by vám vyzrála jen vrchní část letorostu a spodek ne, takhle to u révy nefunguje. Vyzrávání začíná vždy od nestarší části. Na přelomu srpna/září zaštípněte vrchol sazenice, podpoříte tím vyzrávání letorostů. VJK

Jasný, opravuji, samozřejmě jsem myslel 0,3-0,5 cm. V jaké výšce mám asi letorosty zaštípnout? Počítám, že ty nejsilnější dorostou tak do 1,7 m možná i více na konci srpna a ty slabší udělají tak 1,2 m možná více. Chtěl bych kmínek cca 70 cm, takže nějak odpočítat 70 cm + první rok 1 tažeň cca 50 cm? Díky za korekci...

Ne, letorosty se zaštipují na konci, čím víc budou mít listů, tím lépe. Do požadované výšky se zakrátí až při zimním řezu (únor-březen). Pokud vymrzne i budoucí kmínek,  začíná se  řezem na dvě spodní očka.

Jak přesně poznám, že letorost přežil zimu, když se řez vlastně provádí ještě v zimním období (únor-březen), tj. v době, kdy ještě nevím jestli mě vyrazí pupeny nebo né? Nerad bych hned sezanici seříznul na 2 očka, když by se třeba zmátožila. Letos na jaře mě některé sazenice (sázené na poodzim) přišli, že musejí být úplně KO a určitě vymrzlé (neudělal jsem ani přes zimu růvek) a nakonec úplně všechny bez problému obrazili.

Na řezu se pozná, zda je dřevo mrtvé. Pokud to nepoznáte a zastřihnete málo, tak po narašení střih opravíte.

Jako autor úvodního příspěvku vkládám fotografii o čem jsem mluvil. Jedná se o sazenici Solarisu na jaře sázenou, dnes má asi 2 metry na výšku a roste jak blázen. Spodní část je ale slabší (průměr výhonu cca 0,7 cm), malé tmavězelené listy (průměr cca 10 cm) a malá vzdálenost interrnodií (4-8 cm) a svrchní část je bujně rostoucí (průměr výhonu přes 1 cm), velké světlezelené listy (průměr cca 20 cm) a velká vzdálenost internodií (8-12 cm). No začátkem září asi zaštípnu vrchol a snad výhon odspodu dobře vyzraje. Mějte se...

Velká vzdálenost internodií je 30-40cm, tohle je krásný keř. VJK

Fotku (viz výše) bych nazval "absolutně rovnoměrný růst révy". Vše naprosto dokonalé, včetně drátěnky.