Neroste a neroste

revu budu nyni sazet, nejsem vubec odbornik, tak studuju co jde... ale podle fotky mi prijde, ze jste to vysadil melce, myslim, ze nastepovana cast ma byt snad jen 5 cm nad zemí a vy revu mate asi stejne hluboko jako ve skolce...

Révu doporučuji na jaře vyrýt, zasadit hlouběji a přihnojit dusíkem. Nezapomeňte ani na ochranu. Prtonospora Vám spálila spodní listy.

Dobrý den, děkuji za rady. Na jaře přesadím a ošetřím proti te nemoci. Do jake zeminy mam revu zasadit? Vsude mame jil a vicemene vse co sazim tak micham jil s klasickym zahradkarskym substratem, abych jil odlehcil. Diky za info a rady. MP.

Možná je to perenospora, ale nejsem si tím úplně jistý. Jsou-li na povrchu listů žluté "rozlévající se" skvrny a zespodu skvrn bílé houboví, pak je to perenospora. V tom případě to skutečně chce postřik, ale stříkat na jaře je nesmysl.

Po vykopání sazenic je potřeba vyhloubit dostatečně velkou jámu (máte-li žlutoslínovou zem, tak doporučuju 50cmX50cm do hloubky 1 m - já to tak dělám taky) a zasypat kompostem. Sazenice je potřeba zasadit hlouběji (jak radí jgeneral). Dále doporučuju vystříhat na jeden výhon.

Pokud se mýlím, tak mě jgeneral jistě rád opraví.

Jámu 0,5 x 0,5 do hloubky 1 metr - no nechtěl bych to osobně hloubit. To už je snad na bagr. Ale láska k vlastním výpěstkům snad i hory přenáší...

Běžně kopu "okop pro klečícího střelce", tj jámu  0,6 m širokou a cca 90 cm hlubokou po celé délce budoucího vinohrádku. Určitě se to vyplatí.

Já pěstuji v následujícíh půdních podmínkách : v hloubce asi 30 pod povrchen je již kompaktní skalní masiv. Takže takovou jámu o které se hovoří výše bych mohl vykutat jedině s použitím dynamitu či TNT. Přesto jako začátečník již několik let ralativně úspěšně vynařím a to v totální nevinařské oblasti. Rozdíl mezi slušnými a neslušnými půdními podmínkami je prakticky následující :

Můj otec vinaří v Brně. Půda je tam prvotřídní (hluboká černozem). Letos na jaře jsme oba vysázeli shodné sazenice. On dopěstoval výhony cca 3 metry dlouhé, zatímco já jen "chcípáky" cca 0,5 metru. Otec se směje : hnojit! Hnojit! Sám však nehnojí.  Příští rok (když bůh dá) budu mít výhony přibližně téměř stejně dlouhé jako má otec nyní, zatímco on už bude mít zapěstovaný dfn. tvar keřů a možná i první testovací hrozny. Můj nezlomný optimismus je však naplňován tím, co jsem viděl u našich přímořských jižních sousedů, to jest, v jakých hrůzných až děsivých podmínkách roste a plodí tamní réva - vyprahlé skalnaté planiny jižních svahů s téměř nulovou vrstvou půdy. Ta réva musí být doslova geniální, že si její kořínky nějakými puklinkami najdou cestu k vláze a živinám. Takže moje pěstitelská zásada zní : silní jedinci určitě přežijou! 

Na to vemte jed! Réva je nezlomný kultivar a umí si najít to své.Včetně tepla, které je ve skále akumulováno. A to bude možná větší než v Brně.

Přikláním se k většinovému názoru, neroste- protože byly sazenice mělce zasazeny, když je na podzim vyryjete a zasadíte pořádně hluboko, tak sice zase noc nenaroste, protože zas porušíte ty kořínky, které již stačili narůst, ale další rok by už měla sazenice pěkně přirůstat.  Celou sazenici doporučuji přihrnout nějakou sypkou hmotou - pompost, rašelina, alespoň máte jistotu že vršek přez zimu nevymrzne. Nezapomeňte na jaře zastřihnout na cca 2 očka, pokud by jste nechal všechny, tak všechny by udělaly slabé výnonky a žádné pořádné dřevo by nenarostlo (stačí vám, když naroste jeden pořádný kmínek).