Nedostatek hořčíku a listová analýza

5% propela je strašně moc, to je tak pro nějaké tropické dřeviny s vysokým obsahem anorganických látek. Pro "místní" dřeviny je udáván obsah anorganických látek cca 0,5%, což je v podstatě i množství popela. 

Ještě jedna věc - popel vždy proseji přes síto 6mm. Co je nad, vracím zpět do spalovacího procesu. VJK

Nikde jsem nenašel ověřitelný údaj o obsahu živin dřevěného popela. Pouze Výzkumný ústav rostlinné výroby v Metodice pro praxi z roku 2008 uvádí obsah živin v 1 t popele ze spalování řepkové slámy 2,7 kg N, 18,4 kg K2O, 11,8 kg P2O5 a 4,5 kg MgO. Napadá vás nějaký důvod, proč by u popelu ze dřeva měly být hodnoty řádově vyšší? Při obsahu živin, který tu byl uváděn, by 1t popela měla hodnotu více než 8000 Kč. Jak to, že si toho v kotelnách na biomasu nikdo nevšiml a popel se draze skládkuje, místo toho aby se s ním hnojilo? VJK

skuste si vyguglit clanok: WOOD ASH COMPOSITION AS A FUNCTION OF
FURNACE TEMPERATURE, tam je zlozenie pre rozne dreva.

Perfektní článek, díky. Takže množství popela ze dřeva je skutečně menší než 1%, ovšem obsah Ca, K, Mg je v součtu opravdu kolem 50%.  Zajímavé je, že autoři uvádějí řádově nižší obsah živin (mimo Ca) v popelu z kůry, zatímco např. Ing. Jiří Štich přesně naopak - minimální obsah živin v odkorněném dřevu, řádově vyšší obsah živin v kůře a biomase. A teď babo raď... VJK

Je potřeba rozlišovat obsah popelovin ve dřevní hmotě a skutečné množství popela. V reálném popelu je hodně nespáleného uhlíku (černé uhlí) a malá část popelovin může unikat ve spalných plynech spolu s dalším uhlíkem v sazích. Dokonale spálené dřevo má výslednou hmotnost popela o dost jinou než při pálení v běžném ohništi. O to však v tématu vůbec nejde. Jen se utvrzujeme, že žloutnutí vůbec nemusí být způsobeno nedostatkem hořčíku, ale např. vysokým pH.  Mimmo

Pre VJK. Nie prave ze som striekal rano pred desiatou ale v ten den isli teploty k 30-ke ze by to bola pricina.Neviem si to vysvetlit zamerne som volil nizku hranicu len tie dve percenta aby som nahodou neposkodil tie jednorocne sadenice a vyskytla sa ta perenospora.Este by som chcel zopakovat ten druhy postrek tiez 2%_horkou solou ale jednorocne sadenice radsej uz vynecham.    U mna najviac signalizuje nedostatok horcika Nero. proti tej perenospore vyskusam Acrobat zatial sa nedalo kvoli zrazkam. Este raz dakujem. 

Podívejte se např. sem na cyklus choroby. Síran hořečnatý přímo peronosporu vyvolat nemohl, spíš si myslím, že šlo o souhru okolností. VJK

Zaujimave vyzera to ze to prislo asi vzducom z okolia a pocasim ako je to popisane vid.cyklus choroby.Zrejme ten siran bola nahoda. Dakujem.

Dobrý deň!

Objavil som "s krížikom po funuse" diskusiu na témy žltačka viniča, drev.popol, MgSO4 a následná perenospóra. Začnem od konca: Myslím, že by sa Vám plesňové škvrny objavili aj bez postreku. Tento rok bol vlhký a na ra rozdiel od minulého roka (aspoň podľa vlastných skúseností), kedy prevládal rosný typ perenospóry, letos najviac šarapatil ten dážďový. Ten Váš postrek bola zrejme posledná kvapka v plnom pohári, ale keby ste si deň predtým pozreli lupou spodnú stranu listov, našli byste už ložiska. Škoda, že aj Dunaj, ktorý dáva špičkové husté víno s čokoládovou arómou, je dosť citlivý aj na plesňu, čo je v rozpore s tvrdením pani Doroty Pospíšilovej-autorky Dunaja v ampelografii. Ja som sa vďaka extrémnej citlivosti k perenospóre a oidiu rozhodol na preočkovanie Dunaja odolnejšími sortami (Cabernet Jura, Pinotin, Cabernet Cortis, Marquette). MgSO4-hlavne práškový rozpustený v postrekovači je dobrý pre vinič, ale ešte lepší pre thuje. Opakované postreky robia na živých plotoch hotové zázraky. Pre vinič by som volil radšej kombinované postreky, ktoré obsahujú navyše stopové prvky-molybden a pod. K tomu je možné primiešať vätšinu fungicídov a akaricídov. Tento rok som skončil s Harmavitom-narobil mi deformácie mladých listov vyvolané pravdepodobne stimulátormi rastu obsiahnutými v Harmavite, takže nabudúce skúsim trebárs Wuxal.

S dreveným popolom by som moc nešpásoval. Kedysi sa odporúčal do kompostu a na posýpanie snehu okolo stromov koncom zimy. Obsahuje dosť uhličitanu draseľného, tak aby ste si zbytočne "nezkarbonizovali" pôdu aj spodnú vodu. Tri kýble do zahrádky je trochu silné kafé. Predsa len síran draselný pod vinič je niečo iné a hlavne je to už našimi predkami-vinohradníkmi odzkúšané.

A pokiaľ ide o žltačku, je to trápenie na viac rokov a dosť nebezpečné, lebo koreň či strom, keď sa nedarí, môže aj uhynúť. Tiež sa mi vyskytla na viniči a ázijskej hruške. Skúšal som zálievku aj postreky Ferrovitom(Fe v lignosulfonátových väzbách), síranom železnatým spolu s kyselinou citrónovou, ale žiadny výsledok. Navyše mokro a stále preháňky a siľné dážde. Najviac asi pomohlo hlboké prekyprenie pôdy okolo koreňa. Skúsim ešte prastarú metódu-čo najskór-ešte na jeseň zmenšiť plochu dreva=ostríhať vertiko už napr. v novemri-hneď ako dozreje drevo. Kto má ťažkú pôdu ako ja, tomu nezávidím. Vždy je riziko. Treba hnojiť ako už bolo spomínané kompostom či vyzretým hnojom, často hlboko kypriť okolo koreňa a s citom dávkovať makroprvky.  Konec prednášky.                                   Nech sa Vám darí!    Paľo

Dobrý deň!

Včera som si dovolil filozofovať na tému popol v záhradke. Pokiaľ ide o %množstva popola, je to istotne závislé nielen od druhu paliva-dreviny a stupňa vysušenosti, ale aj od kvality spalovania a trebárs aj od síly ťahu komína. Keď po čase vyberám zo spodku komína sadze, je to zmes čiernych sadzí a jemného bieleho popola, ktorý je strhávaný prúdom vzduchu pri horaní v krbe. Kvalita horenia a štruktúra popola sa dá čiastočne vylepšiť patentovanou antikorovou trojlamelovou hlavicou vyrábanou v Polsku. Náklady za materiál a nastavenie hlavice nepovažujem úmerné úspore spáleného dreva.  Popol z krbovej vložky sypem do igelitu a keď je plný, šup do popolnice(komunálny odpad). Ak by som ho sypal do záhradky či kompostu, zbytočne si zasolím pôdu karbonátom draseľným, ktorého popol obsahuje najviac. Ako soľ silnej zásady a slabej kyseliny snadno reaguje s pôdou za súčasného uvoľňovania CO2, čo spolu so zvyšovaním pH pôdy neprispieva k liečbe chlorózy. Toť iba môj názor-príspevok do diskusie.  Pekný deň všetkým praje Paľo.