Přesně tak, postřik je nějúčinější těsně než se očka otevřou a roztoči nalezou dovnitř. Uvnitř oček mají v případě chladného jara čas sát na základech letorostů. Při sání zároveň uvolňují jedovaté „sliny“, které brání normálnímu růstu letorostů. Předčasný postřik má o něco menší účinek, protože populace roztočů se po zkončení ochranného postřiku rychle obnovuje. Roztoči z nezasažených míst migrují k rozvíjejících se letorostům.
V polohách s pravidelnými problémy s roztoči a v době chladějšího jara se může vyplatit i opakovaný postřik. T o v případě, že po provedeném postřiku Sulkou následuje dlouhé chladné a deštivé období.
Idelální je kombinace postřiku těsně před „otevřením oček“ a teplého jara. Letorosty pak rychle havěti odrostou a v dalším obdobím hlídají rovnováhu predátoři.
Sv é vinice jsem už asi 15 let Sulkou nestříkal, ale opakováná zima - nezima a letošní macešky, krokusy a tulipány sežrané slimáky mě nutí letos udělat výjimku a trochu té verbeži zatopit.