Kdy a jak začít s hnojením révy (jaro)

Na jihu Moravy se leckterý vinohrad nachází na skalnatém podloží, tak by mě zajímalo, kolik koleček NPK, hořké soli a hnoje vyplýtvají na jeden ár. Spíš řeší kolik litrů chemie ročně musí vylít na každý keř aby jim ty staré odrůdy nesežrala plíseň a padlí. Já jednou ročně přileju ke keři půl kropičky s rozmíchanou hořkou solí a na podzim přihrnu kmínek třema lopatama kompostu.

Kompost dávám k ovocným stromům. Když mám hotovo a ruce mám až na zem, představím si, že bych ho měl rozvážet i k révě, přepadne mě takové zoufalství, že jdu raději na panáka. Stejně si myslím, že kořenový systém révy vinné je tak rozsáhlý, že si najde dostatek živin sama a u těch mých stromů se v pohodě přiživí.

Dobrý deň! Vápenec obsahuje dosť často okrem vápnika aj horčík a železo. Vinič ale nie je vápnomilná, ale draslomilná rastlina. Najviac naťahuje z pôdy draslík a dusík. Takže ideálny je síran draselný, na jar trocha liadku do pôdy, na jeseň hnoj či kompost. Thomasovu strusku už nezoženiete, takže trocha superfosfátu na dodanie fosforu postačí. Niektoré odrody sú citlivé na nedostatok horčíka, tam je dobré aj strieknuť horkú soľ na list. Po výsadbe sadeníc z PET fliaš by som pár týždňov s dusíkom počkal, až trochu na stanovišti "usadia". Koncom leta už sadenice dusíkom radšej nehnojiť, aby vyzrelo drevo. Paľo

O.k. Paľo - z výsadbou sazenic z petek nepočítám - mám je pro přátele a známé a byl bych rád, kdyby vypadaly k světu, takže proto to hnojení.

Ale jinak - doporučuju přidat i dost fosforu - urychlí se tak květenství a tím i plodnost (ale až na další sezony)

No, a kdyby se náhodou někdo nechtěl trápit s tolika různými hnojivy a přemýšlením nad termíny i množsrvím jejich dávkování, může si přímo koupit kombinované "Hnojivo pro vinnou révu", kde jsou ty čtyři základní složky (N, P, K a Mg) namíchány v otimálním poměru.

Nevím nevím - kolikrát, když ty poměry pro jednotlivé druhy rostlin porovnávám, zdá se mi to skoro všechno na jedno brdo. Jenom někdy je někde více dusičnanů, jinde více draslíku. Hnojiv přímo na vinnou révu je hned několik a každé má poměry jednotlivých prvků úplně jinak. Brouka v hlavě mi dělá koncentrace roztoku hnojiv s vodou. Kolik hnojiva rozpustit ve vodě, aby sazenice rychle rostla, byla silná, zdravá a jak to nepřehnat a kořeny a rostlilnu nespálit. (Nejlepší bude vzít prostě několik sazenic v přibližně stejné kondici a podobným kořenovým systémem a jednoduše to vyzkoušet pokusem.)

Fosforečného hnojiva stačí dať asi 2,5x menej ako draselného. Thomasovu múčku si veľmi cenili aj sadári. Parádne po nej kvitli stromy a obsah mikroprvkov (Co, Mn...) zrejme podporoval rast najmä motýlokvetých rastlín na lúkach, takže seno bolo hodnotnejšie. Neskôr, po zavedení priemyselného hnojenia tieto "ďatelinky" takmer vymizli. Ak byste chcel riešiť výživu viniča kombi-hnojivom, dajú sa dnes kúpiť aj s obsahom síry. Starí vinohradníci ostávajú verní maštaľnému hnoju a síranu draselnému. Paľo

Žádný strach! Tahle diskuze mě docela taky zajímá. Myslím, že pěstování révy docela rozumím, ale sám mám aktuální dilema: Z loňské sezony mám v pet-kalíšcích zakořeněné sazenice. Hnojit hned nebo počkat na "výstřel" nových bílých kořínků? Zpočátku bych asi hnojiva ředil trochu více, jinak - převaha dusíku je v tomto období velmi důležitá, ale příliš hodně dusíku, bez ostatních prvků Vám způsobí nižší odolnost sazenice nebo keře.