Jedná se také o vlnovníka nebo roztoče? Jak na něj jednou provždy?

Podle fotek bych řekl, že máte rostliny napadeny jak erinózou, tak akarinózou(vlnovník, hálčivec). Letos už bych to vzdal, max.můžete odstranit napadené listy-pokud to nejsou všechny... Příští rok, před vyrašením listů doporučuji postřik Sulkou - ta mě zbavila problémů naprosto stoprocentně. A naštěstí funguje na oba typy roztočů současně. Hodně štěstí!

tak koukám, že na révě mám to stejný. Loni jsem ji nestříkal a nic takového tam nebylo. Znamená to, že letos žádné hrozny nebudou?

Pokud jsou zasaženy celé rostliny, zpravidla se výnos a kvalita značně sníží. Pokuste se z rostlin odstranit zasažené listy, na jaře pak postřik Sulkou. Vloni mohlo být vše v pořádku, ale jako většina chorob se i tato může objevit náhle.

takže už to nemám stříkat tou Sulkou? Je už pozdě? Mám teda jen otrhat ty napadené listy?

A co takhle biologický boj s využitím přírodních zákonitostí? Bylo to tu také probíráno - dravý roztoč Typhlodromus pyri - žere škodící roztoče - svilušky, vůnovníky, hálčivce.

Myslím, že už by to mělo být - jak píše zadavatel tématu - jednou provždy.

Jediný problém v současné době je ten, že je na jeho vysazení už pozdě, už je asi všude vyprodán. V případě většího keře - již tříletá réva - bude vhodné roztočů nasadit větší množství; nejlepší je to hned při výsadbě.

Najděte vyhledávačem podrobnější povídání o něm. Josef.

Ano, na Sulku už je pozdě. Postřik se provádí při řezu révy- tj. před vyrašením listů. V této době se dají použít postřiky jiné, dle mých zkušeností absolutně neúčinné.

Dravý roztoč z předchozí odpovědi je dobrý nápad-bohužel jsem v oblasti biologické ochrany absolutní laik a proto vám nic podobného neradím-nerozumím tomu.

Problém u T. pyri je v tom, že se dost pomalu rozmnožuje na rozdíl od hálčivců, vlnovníků a svilušek. Svilušek se navíc nelze jen tak zbavit, protože jsou také škůdci na ovocných stromech, hlavně trnkách.

V minulém roce jsem spoléhal dravé roztoče, které jsem měl mít už podle návodu po třech letech dostatečně rozmnožené, ale účinek se nekonal, tak jsem použil Omite (révy měly už poškozená, degenerovaná poupata). Část úrody jsem tak zachránil.

Co se týká obrázků, je tam určitě vlnovník, u hálčivce bych si tak nebyl jistý. Černé listy vypadají jako po použití Omitu. Jsou-li i pak výhony vytáhlé a zesláblé, není to podle mě Omitem, ale spíš následkem řádění roztočů před použitím Omitu.

Dík za radu použít Sulku ještě před rašením - narok to určitě vyzkouším.

Dravých roztočů netřeba se bát. Místní zemědělské družstvo je na vinicích používá a otec prostě šel, utrhl si pár větviček u nich a zavěsil je do svého vinohradu. Trvalo to trochu déla než se patřičně rozmnožili ale nedávno je kontroloval mikroskopem a byli tam. Jen se musí dát pozor při dalším posřiku, protože už se nesmí nikdy stříkat proti roztočům.(jinak by se zabili i ti dobří). Je to nejjednodušší a nejlevnější a dokáží za pár let spravit i totálně napadenou hlavu.

Některé postřiky i draví roztoči přežijí: jsou vyselektovaní.

Seznam použitelných a nepoužitelných postřiků můžete buď najít na strámkách biocont laboratory anebo je snad pošlou.

Josef.