interspecifické moštové odrůdy do 500 m.n.m

Bohužel kolega má většinou jen několik keřů od odrůdy, mnohdy jen jeden, takže odrůdového víno z těchto odrůd se asi od něj nedočkám.  Navíc jsou keře relativně mladé a letos na jaře je postihl květnový mrazík. Jeho galerie.
Víno se v Pobaltí často dělá z Hasanského sladkého, kvalitou je průměrné, ale v žádném případě není špatné. Hasanský sladký dokáže mít slušnou cukernatost, takže i tam dozraje.
Velmi dobré ohlasy jsem četl o vínu z Dubljanského, které zaujalo při degustaci před pár lety v Kyjevě. A také jsem zaznamenal zmínku vinaře, od kterého ono víno pocházelo, Bogdana Pavlije, že pokud by měl vinohrad na víno ve Lvově (druhý má podstatně jižněji), tak by z hlediska odolnosti a kvality vína volil Dubljanskij. Ani v roce, kdy jiné relativně odolnější odrůdy trpěly houbovými chorobami, neměl Dubljanskij problémy, jen chutnal ptákům, podobně jako i jiné odrůdy.. Sám pokud najdu trochu místa, určitě Dubljanskij budu sázet.

Víno z Dubljanského môže byť zaujímavé. Táto odroda by mohla byť odolnejšou a hlavne skôr dozrievajúcou alternatívou americkej Traminette. Z vlastných pokusov o orchívovanie odrôd Irsay Oliver a MOPR som si overil, že stárnutím sa výrazne mení charakter muškátového buketu a chuti. Nemecký Gewuerztraminer je týmto známy. Často vraj ležaním vznikajú nepredvídateľne úžasné kombinácie aróm a chutí. Z modrých odolných muštiakov by som si dovolil upozorniť na Livadijskyj čornyj. Pestovatel v Bzenci na ňom v minulom plesňovom roku nenašiel jediné napadnuté zrno. Pritom sám chodil okolo viniča ako po rašeline. Paľo

Zdravim..já pěstuji 25km na jih od Plzne v 330m.n.m 100hlav Phoenixu 20 hlav Drnfelderu a 4 hlavy Cabernetu Cortis... Osobně po 4 leté zkušenosti už bych nikdy nevolil Cabernet Cortis..v místním klimatu plzešké kotliny sice dozrává velmi brzy cca konec srpna ale je neskutečně náchylný na prenosporu..Mnohem lepší je Dornfelder,  zraje tady začátkem až polovině září..Iděální je Phoenix nikdy jsem ho nemusel stříkat je to rezistent a chuťově je velmi podobný Savignonu..Někdo tady před tím mluvil o mikroklimatu..toto je naprostá pravda..Neměl by se někdo nechat odradit když bydlí třeba v nadmořské výšce 500m.n.m i tam s vhodnou odrůdou lze dosáhnout vinikající víno..

Souhlasím s Vámi, že réva je citlivá na mikroklima místa, kde roste, ale musím s Vámi polemizovat co se týká odolnosti Cabernetu Cortis k plísni révové. Nejenže jsem se nesetkal nikde v literatuře s tím, že by u této odrůdy byla zmiňována vysoká citlivost k plísni révové, ale hlavně jsem měl možnost tuto odrůdu sledovat 4 roky u sebe na viničce. Nejhorším rokem na výskyt plísně révové u mne byl rok 2010, kdy ale Cabernet Cortis přes absenci postřiků proti perenospoře plísní trpěl relativně slabě, podobně jako relativně odolné odrůdy Krystal a Nero. Stejnou zkušenost má i známý vinař, který má Cortisu vysazeno několik set hlav a v loňském plísňovém roce na něm měl slušnou panenskou odrůdu s jediným postřikem. Pokud by byl Cortis tak náchylný, jak píšete, nesklidil by nic jako na odrůdách V. vinifera. Sám odrůdu Dornfelder nemám, ale domnívám se,  jelikož se jedná o čistou viniferu, že jeho náchylnost na perenosporu nemůže být v žádném mikroklimatu menší než u Cabernetu Cortis. O odrůdové čistotě Cortisu nepochybuji, protože ho mám ze dvou naprosto rozdílných zdrojů a jeden z nich je špičková révová školka Freytag, takže možná záměna odrůd je u mne vyloučena.

Ještě si dovolím citovat D. Pospíšilovou z Ampelografie Slovenska, která udává u Cabernetu Cortis odolnost k plísni révové 7,5 a u Dorfelderu 5,5, což není až tak velký rozdíl, ale navíc intespecifické odrůdy nebyly ošetřovány proti houbovým chorobám, zatímco Dornfelder podobně jako jiné vinifery byly normárně ošetřovány.

Bredík má samozřejmě pravdu. Dornfelder pěstují od roku 1988,. je to čistá vinifera a po rodičích poměrně náchylný na peronosporu. Cabernet cortis mám teprve na třetím listě,  letos na něm nebyla ani skvrnka.  Dokonce i loni, kdy u nás řada kolegů přišla kvůli peronospoře o sklizeň, měl CC jenom malé skvrnky na letních listech.   Ve vinici u Plzně bude zcela jistě problémem  záměna odrůd. CC má výrazný kabernet už v bobulích, takže by to neměl být problém poznat. Ještě mě napadlo, že místo CC máte kabernety křížené s Dornfeldrem - jedná se také o čistou evropu a proto náchylné na plíseň.

Dobrý den záměna s Cabernet Cortisu není možná jelikož jsem odrůdy kupoval u Krause v Mělníce a koukal jsem jak je vyndavá z několika set řadové linie kde měl jen Cortis..Spíše si myslím, že to to věc již zmiňovaného mikroklimatu..mam na moravě spousty kolegů, kteří taktéž mají na jedné straně vinice potíže s oidiem a pouze pře silnici na druhé vinici po oidiu ani stopa, ale je tam jiná houbová choroba... kolik necháváte u Dornfelderu na keři??Já nechávam tak 2-3kg, ale někdo nechává prý i 5kg..

Mikroklima nemůže změnit stupeň odolnosti k perenospoře, to by jste musel mít Dornfelder úplně bez listů, aby byl CC napaden. Stále se domnívám, že se jedná o záměnu odrůd, ostatně v Česku žádný div, spíš bych se upřímně divil, kdyby tomu tak nebylo. Nejlepší by pro defitivní určení by bylo, kdyby jste měl fotografii listů. Pokud jste mluvil o oidiu, tam odolnost CC není až zase tak vysoká, byť tak citlivý jako letos Rondo není.

pochopitelně, že mikroklima nemění stupeň odolnosti... ale má vliv na četnost výskytu..logické je, že tam kde je vlhčejc a teplej je výskyt pravděpodobnější..než tam kde je sušší klima.

Samozřejmě že vlhčí počasí má vliv na četnost výskytu plísně révové, ale nemůže způsobit to, že odolnější odrůda je napadená dřív a víc než neodolná.