Hibernal

Tak jste mě nachyal na zralosti - měl jsem použít termín "fyziologická zralost", což znamená plnou zralost. To jsou vybarveny pecičky, slupka má správnou barvu a cukry jsou na maximu.

Za použitý termiT místo termínu se omlouvám.

Na Váš dotaz na odrůdu Rulandské modré by mohl znát odpověď některý z kolegů vinařů-vinohradníků.
 

S titrovatelnými kyselinami je věc poněkud složitější. Poměr nejvýznamnějších TK nejsem titračními metodami v rámci roztoků sady  "Malé vinařské laboratoře" schopen zjistit.

Děkuji za tip na "Malou vinařskou laboratoř". Teď už jenom zjistit co v moštu a během kvašení sledovat a jak na případné nápravy. Poradil by mi někdo? Jedná se o červené víno. Děkuji.

Veľmi pekný príspevok od pána 96.10

Podľa termínu fenologickej zrelosti Hibernalu napriek vcelku priaznivej expozícii vinohradu predpokladám, že vinička nie je vysadená na južnej Morave. Aj keď mrazuvzdorný a suchovzdorný Hibernal je o niečo skorší a sladší ako otcovská odroda RR, predsa len potrebuje na kvalitné vyzretie dostatok slnka. Koštoval som predvlani u kamaráta na južne orientovanej vyprahnutej vinici v horách nad Svätým Jurom (Malé Karpaty) jeho Hibernal a Johanitter a musím priznať, že žlté bobule boli na konci septembra sladké a chutné. Napriek tomu sme refraktometrom namerali iba 22 st.NM, u Johanittera menej. Mladé vínko Hibernalu malo sviežu ryzlingovú chuť a vôňu po kvete Bazy čiernej (v literatúre sa uvádza tato vôňa ako nežiadúca). Ceľkový dojem bol veľmi príjemný. V okrajových oblastiach pestovania viniča má často hrozno viac kyselín (napr. u VČS) a súčasne výraznejšiu či typickejšiu arómu a chuť oproti teplým južným polohám. To môže byť aj prípad Hibernalu v príspevku pána 96.10. Nadbytočné kyseliny pri dostaočnej hladine zvyškového cukru je možné zredukovať jablčno- mliečnym kvasením alebo na americký spôsob vytitrovať pomocou uhličitanu draselného. Ten totiž až v takom rozsahu- na rozdiel od masovo používaného CaCO3- nelikviduje (spolu s kyselinami) cenné ovocné tóny a typickú odrodovú chuť. Rozmýšľal som tiež nad Hibernalom počas preočkovania európskej révy na rezistentnú. Nakoniec som sa rozhodol pre Frontenac Blanc a Gris. Pre prípad slabších ročníkov skúšam ako donátor cukru do zmesky naočkovať aj skôr dozrievajúci Citronnyj Magarača. O Hibernalu píše vo svojej Ampelografii Slovenska D.Pospíšilová: "Poskytuje extraktívne víno rizlingového charakteru s príjemnou vôňou, veľmi vhodné do kupáží. Pri spracúvaní vyžaduje prísnu reduktívnu technológiu."

Hibernál zkouším též. VČ, 300mnm. Roubovaný na SO4. Letos 2 rokem, takže očekávám hrozny na ochutnávku. Předně musím říct, že pověsti o mrazuvzdornosti nelhaly. Téměř 100% vyrašené očka(1 ze 40 asi zmrzlo). Všechny stolní odrůdy včetnš Vostrogu jedu znovu od země. Snad jen Nero trochu zabojoval. Hib. v prvním roce výborně narostl na 3m dlouhé šlahouny. Roste velmi bujně. Loni jsem přehlédl jeden hrozínek na fazochu vedlejšího letorostu a ten mi dozrál v říjnu(na chuť/vzhled, neměřil jsem). Letos je plánuji zatížit 3-4 hrozny na keř, tak uvidíme jak se s tím popere. Jediný s čím mám trohcu problém je síla letorostů. Dost těžko se na jaře ohýbají. A to jsem to dělal, až když začli rašit.

síla letorostu je dána hnojivy, hlavně dusíkem, proto se to s ním nemá přehánět, též ve výživných hlinitých půdách je síla letorostů větší, naproti tomu na vinici na svahu kde je málo živin jsou tažně ideální

Hibernal pestujem asi 10 rokov v okrajovej vinohradnickej oblasti /juh stredeho sloveska/ v nadmorskej vyške 195m na RH vedení s dvoma tažnami.Možem potvrdit vysoku odolnost k mrazu, bez problémov znesie -19.Horšie je to s perenosporou v čase kvitnutia, ked je na nu dost citlivý/prejavuje sa to sčernaním a uschnutím časti alebo celého  sukvetia/,v dalších fázach vývoja je odolnost lepšia.Mučnatku som na nom ani pri vysokom inferčnom tlaku  ešte nemal/v2010 vedla stojací M Portugal bol totalne napadnutý/Borytide odoláva celom dobre napadnutie je minimálne.odolnost k suchu je velmi dobrá, POstrekujem tak ako ostatné/bianca, festivalnij,golubek, medina/ 0až 3 krat za sezonu podla ročníka.Hibernal  má dlhé vegetačné obdobie, ja ho zberam začiatkom oktobra ked sa zacnu vyfarbovat bobule do šedoružova až tmavoružova.Cukornatosť za tie roky min 19,5 max 23,6.obsah kyselín nemerám, vino nechám vykvasit do sucha a kyselina nie je  moc vysoká celkom príjemna.Najviac si cením u tej to odrody chutovu plnost a príjenmu aromu.   Jano

No já prakticky vůbec nehnojil. Jen jsem při sázení otočil vrstvy 40 cm + 40cm v ploše 1mx1m. Na dno jsem dal 15 cm kompostu s posekanou trávou. Možná, že to bylo na výživu jednoho výhonu v prvním roce i tak dost, bo je to původně zelinářský pozemek v zahradkářské koloniii a tam se hnojilo dříve každoročně hnojem o 106. Uvidíme, teď ho zkusím zatížit 1 hroznem na letorost a 3-4 na keř a pak by ty letorosty neměly už být tak silné. Doufám jen, že taky dostatečně vyzrajou(dřevo).

Nicméně pro porovnání na stejném pozemku s identickýma podmínkama vedle sebe.

tloušťka letorostů po zimě

Hib. 12-15mm

Vostorg 5mm

Prim 7mm

Nero 10mm

Vše po prvním roce.

Prostě Hib ja tahoun. Uvidíme jestli to u nás stihne na podzim. ;-)

Díky, pane Paľo. Šlo ale jen o resumé posledních let na základě zkušeností. Poslední dobou mám pocit, že čím víc času problematice věnuji, tím více tápu. Od výživy počínaje přes pěstování, ochranu až po výrobu vína, vše je tak svázáno, až to hraničí s achymií :-).No ale to jsem se nechal unést...

Vinohrad je na JM. V dobrém roce se slupka postupně vybarvuje do růžova již od půlky září, pokud si dobře pamatuji. To bych ale spíš považoval za přechod od buketní po fyziologickou zralost, která - snad se nepletu - nastává u mého Hibernalu na začátku října.

Ročník 2010 byl specifický, víno pravděpodobně obsahovalo více kys. jablečné (KJ), i když je to jen úsudek založený na pozorování stavu počasí a konzultování literatury. Na biolog. odbourání kyselin neboli JMK jsem neměl odvahu, proto jsem snižoval celkový podíl kyselin redukcí kys. vinné (KV), a to vysrážením do vinného kamene.

Další 2 ročníky omrzly, proto ten měsíc zpoždění. Zas to přineslo novou zkušenost, jak jsem psal výše.

Pokud se týče odkyselování CaCO3, již poněkolikáté neodkyseluji víno, upravuji rovnou mošt. Když jsem dělal zkušební vzorky na vínu onoho ročníku 2010, ani jednou se mi při dostatečném odkyselení nepodařilo zachovat chuť, ba ani barvu. Tím se akorát potvrdily staré pravdy v příručkách, že s uhličitanem vápenatým je potřeba opatrně, raději méně, a pokud možno, ještě na nevykvašeném.

-FD-

Zdravím Vás p.FD! S lokalizáciou Vášho hibernalového vinohrádku som to netrafil. Predpokladal som stred či západ Moravy. To ale nič nemení na faktu, že menej teplé polohy často produkujú výraznejšie vína ako tá istá odroda niekde na juhu. Skvelá firma "Mrva a Stanko" napr. kupuje hrozno o.i. vypestované v okrajovej oblasti slovenského vinohradníctva- Nové Mesto n.Váhom, Čachtice... a robí z neho medailové vína. Otrepaným ľudovým tvrdením je, že víno sa rodí v pivnici. Je síce pravda, že na vinárskej alchýmii záleží veľa, väčší výrobcovia sú vďaka možnosti riadenej fermentácie vo výhode, ale skúsení vinári vedia, že Veľké vína sa rodia už vo vinici. Tam môže človek ovplyvniť naozaj veľa. Pozrite napr. na tuto stránku. Je tam aj odpoveď na otázky ohľadne znižovania kyslosti vína či muštu. Pri experimentoch sa odporúča opatrnosť. Ak sú k dispozícii svieže kyselinky+prírodný cukor+event.CO2, dá sa vždy vyrobiť zaujímavé a príťažlivé víno či sekt. Z fádneho mäkkého či krátkeho vína bez prírodných kyselín už nič poriadne nestvoríte. Kyseliny klesajú aj naležaním v bečke. Poznáme to dobre napr. u Rulandského bieleho. Skôr ako chemický zásah pridaním vody či hydrouhličitanu draselného do príliš tvrdého muštu by som uprednostňoval JMK. Kvasinky tohto kvasenia sú citlivé k vysokej hladine alkoholu a veľmi nízkemu pH. Preto sa pridávajú do nakvaseného muštu v tretej tretine kvasenia. Hibernal vyžaduje zrejme náročnejší prístup k procesu kvasenia. Odmena je však sladká, či voňavá. Kto by odolal citrusovým tónom s príchuťou manga či ananásu? 

Pane Paľo, díky za odkaz. S tvrzením, že základem dobrého vína je správná agrotechnika ve vinici, nelze jinak, než souhlasit. Pak na naše vinohrady mají vliv (naštěstí?) faktory vis major, které nelze ovlivnit...

Jistě budete se mnou suhlasit, že i rozložení slunečního svitu v rámci sezony má svůj vliv. Kdyby se stejný roční úhrn rozdělil mezi fenofáze jinak, výsledný výnos a cukernatost, dále objemy a poměry kyselin, aromatických a dalších látek budou jiné.

No ale proto nás to baví, že?

Co se týče odkyselování pomocí KHCO3, je zajímavé, že jsem v literatuře sice našel zmínku o existenci, víc se ale rozebírá CaCO3. Nicméně pokud jde o šetrnější způsob úpravy TK, stojí to rozhodně za doplnění si znalostí...
Mám totiž pocit, že se v mé lokalitě budou na Hibernalu vyskytovat vyšší hodnoty kyselin tak jak tak.

Přidávání vody do moštu považuji osobně za barbarský počin, i když někdo by namítnul, že odkyselování je také zásah do ročníku. Mě samotnému přijde úprava kyselosti míň drastická, než to, co jsem viděl a zažil - přídavek 15% vody, z toho pokles cukernatosti o 5.5°NM, pak nutnost doslazení řepným cukrem. To vše v oblasti, kde TK bylo snad kolem 10g/l. Pil jsem posléze víno a bylo fádní, nezajímavé. Možná vhodné pod maso...

No ale zpět k Hibernalu. Letošní jaro mě na části vinohradu trápí zřejmě některý z roztočů. Ohnisek je víc, někde jsou vedle sebe výhony se zakrnělým růstem i zdravé, jinde je několik hlav v řadě napadených.

-FD-