Čím je réva napadená?

Tak já snad už jen za příspěvek Paľa doplním a opíšu, co říká o padlí Encyklopedie chorob a škůdců (Kamil Hudec, Ján Gutten) : "První příznaky se objevují na vrchní straně listů v podobě bledších, zelenožlutých skvrn. Bělavý povlak mycelia na horní straně listů se objevuje až později, hlavně po delším teplém a parném období. U některých odrůd po nekrotizaci povrchových buněk vzniká na listech jemná tmavá (tmavohnědá) kresba. Listy se při silném napadení kroutí a usychají. Padlí postihuje i jednoleté dřevo, kde způsobuje nekrózu v podobě hnědých síťových kreseb ve tvaru podlouhlých skvrn, se slabě viditelným bílým povlakem mycelia. Na dozrávajícím letorostu skvrny ztmavnou, zčernají a odumřené korkové pletivo jemně popraská. Po infekci při kvetení dochází k odumírání střapců. Napadené mladé bobule bývají hustě pokryty myceliem, povrch slupky později hmědne a zasychá. Napadené mladé bobule zůstávají tvrdé, nedozrají a šťáva se znehodnocuje. U infekce vyvinutějších nebo dozrávajících bobulí může být na slupkách kromě bílého povlaku i hnědé síťovité zabarvení, při silném napadení bobule praskají a jsou pokryty bílým povlakem. Víno z napadených střapců má nepříjemnou příchuť po houbách. Rozvoj choroby podporuje suché (???) a teplé počasí s občasnýmo dešti a přeháňkami". - Například P. Pavloušek v publikaci Pěstování révy vinné v zahradách mj. uvádí (stručný výtah) : "Pro rozvoj patogenní houby je optimální teplota 20 až 27 °C a vysoká vzdušná vlkost. Je ničena mrazy pod -17°C" (letos příliš silné mrazy nebyly).

Houba přezimuje v záhybech a pod chlopněmi kůry a krycími šupinkami pupenů. Zde číhá primární zdroj nákazy pro následující sezonu. Samozřejmě, v hektarovém vinohradu bych se sběrem napadeného listí a střapců asi příliš netrýznil, ale pokud mám u domu jeden, či několik málo keřů, snažil bych se udělat maximum pro potlačení byť i sekundárních zdrojů nákazy. Na výše přiložených fotografiích, které svědčí o napadení oidiem jsou zřetelně patrné následující příznaky : bílý povlak na horní straně listů a na bobulích, hnědé drobné skvrnky na listech, charakteristické napadení střapců - zahnědnutí a popraskání bobulí. To vše svědčí o silném napadení. Stopy po současně probíhajícím napadení i plísní révovou zde osobně nikde nevidím. Při napadení plísní ((peronosporou)) jsou na listech a jejich horní ploše nejprve jasně zřetelné ony "olejnaté" žlutavé skvrny, které se relativně rychle rozšiřují na větší část listové plochy. Bělavý povlak se vytváří pouze na spodní straně listů. Zasažené plochy listu bývají zřetelně ohraničené a následně rychle nekrotizují a usychají. U oidia (padlí) ohraničení nakažených ploch není téměř zřetelné.

PS: Mirku, na řízcích našeho Vostorgu byly přítomny rovněž černé skvrny. Pravděpodobně prodělal infekci padlím až po dozrání hroznů v závěru léta. V té době jsem keř, ze kterého byly brány řízky neměl možnost kontrolovat. Viděl jsem ho až později na podzim, a to už bylo po všem. Ten můj vyrašený potomek je zatím bez příznaků a v pohodě, ale buďme raději ve střehu...