Červené skvrny na listech

Takze hnojenim na list budou vysledky jeste lepsi? OK. Zkusim to. Jak casto tak muzu postrikovat konkretne Ptaci zob a Thuje? Ted je zalevam 1x za 14dnu - 10l konev ke trem rostlinam.

zalevam=prihnojuji

Zalevam je samozrejme casteji - mam kapenkovou zavlahu.

Technika na list pre ovocné stromky je cca 14dňová počas vegetácie. Pre okrasné rastliny je to podľa mňa až moc. Myslím že stačí raz za 3-4 týždne. Pre ptačí zob by som išiel na spodnú hranicu koncentrácie. Tuje nevlastním a jediné moje dva opadavé ihličnany (metasequoia a taxodium) hnojím wuxal kombi mg  - 2x na jar (prvý krát sa majú ihličnany prihnojiť keď je prírastok 5-10cm a druhý krát pri prírastku 10-15cm. Pre taxodium a metasequoiu, takisto asi aj pre tuje je ale takéto stanovenie "problém". Takže vhodný čas určujem pohľadom na susedove obyčajné smrečky, ktoré beriem ako "referenčný prírastok".)

Dobré a lacné univerzálne hnojivo na list (i zálievku) sa mi osvedčil ešte aj Vegaflor. Cenovo je úplne inde, než wuxal alebo kristalon. Určite stojí za skúšku.

Výbornou zkušenost na vinici mám s hnojivem VIVE Super NPK (7,5-8-6) - aplikace na list v koncentraci 0,3 %. Můžu jen doporučit, révě se po tom vyloženě daří. 

Výbornou zkušenost na vinici mám s hnojivem VIVE Super NPK

Zajímalo by mě, oč se účinek tohoto hnojiva liší od Krtistalonu, Hortilonu a jiných rozpustných hnojiv. Podle mě je to pouze o množství hnojivých elementů na jednotku ceny.A v tomto poměru hnojivo VIVE nijak super není.

Keby som to predaval, tiez by som mal dobre skusenosti.   Ale vazne. Presne ako pisete. Jednotkova cena na objem zivin je jednym zaujimavym parametroma. Ako pridana hodnota su potom specialne veci - chelaty, pripadne pomale uvolnovanie zivin. Tie potom mozno posudzovat v samostatnej kategorii. Ale hnojivo, ktore sa hodi k rastline na jar je najlepsie to najlacnejsie hnojivo. Na list by som si vsimal aj povedzme obsah chelatov.

Čistota byla myšlena chemická. Ikdyž jde o stejnou látku o stejné koncentraci, každý výrobce a každá technologie má jinou chemickou čistotu. Ba dokonce i odlišné šarže nejsou naprosto stejné. Čistota jako taková (bordel) je v celku jedno.
... A zkoušeli jste vůbec někdy rozpustit fosforečné hnojivo v množství alespoň nad 1-2kg? To je časově náročné na celý den. Síran draselný to samé, granulovaný např. nerozpustíte vůbec. Kieserit (horčík), rozpadne se, rozpustí polovina a tu druhou 1/2 rozpouštíte taky celý den.

Kdyby někdo věděl, jak se dají tyto hnojiva rozpouštět, tak prosím dejte vědět. Zkoušel jsem už i kys. citr., vřelou vodu, ale bez znatelného účinku.

...co sa tyka cistoty, moc tomu nerozumiem co sa tym mysli, ale dajme tomu.

Co sa tyka rozpustania zakladnych hnojiv. V cene kristalonu asi platite za toto rozpustanie. Nevidim problem pri rozpustani na 0,5 % roztok, ktory sa pouziva ako postrek na list. Zoberiete 5 g latky na 10 l vody. Ak sa latka pomaly rozpusta, zarobte si do nadoby tuto zmes 1,2 dni, tyzden dopredu. Verim, ze sa rozpusti. Aj fosforecnan aj mocovina aj siran draselny. Mozno medzitym bude treba trosku premiesat a je hotovo. Ak potrebujete Kristalon s obsahom kilogramov zakladneho hnojiva, to je naozaj uctihodne mnozstvo, co asi vyzaduje hlboku penazenku. Mate moj obdiv... V takomto pripade by som pohnojil cereritom alebo zakladnym hnojivom na jar a na ostatne sezony by som sa vykaslal. Pripadne urobil postrek z roztokov zakladnych hnojiv ako popisujem vyssie.

Vyroba specialnych hnojiv je dobry kseft. V Polsku je firma co dovaza chemikalie z Ukrajiny vo velkych mnozstvach, potom to len miesaju a balia do krasnych obalov. Ono to je vzdy len N, P, K, S, Mg...

Pre poriadok 0,5% roztok je 50g na 10L. YaraAgri doporučuje priemer 1% roztok - 100g na 10L postreku. Pre kapénkové závlahy je určených 0,15%.

Myslím, že YaraAgri má systém Kristalonov dobre vymyslený. V podstate kryjú akúkoľvek potrebu, sú dobre rozpustné, atd. Škoda, že sa nepredávajú v 5-10kg baleniach. 25kg je pre záhradkára moc, hlavne ak chce viac druhov a balenie AgroCS po 0,5kg je zase predražené a neefektívne.

Můj problém je v tom, že jsem obětí zastaralých pověr, kterým stále nechci přestat věřit. Jako že základem výživy rostliny je ta kořenová, že základem hnojení je kompost, hnůj, zelené hnojení, dřevěný popel, kostní drť a slepičince, listová jen jako doplněk - v období enormních nároků nebo při suchu, kdy kořeny nemají co vést.  U květin tu alchmii celkem chápu, i jedovaté mohou být krásné. Na ovoce, zeleninu a víno mi to střílení procent hnojiv od pasu při neznalosti jejich obsahu v půdě a jejich zplodin v plodech přijde minimálně na zvážení.  
   Navíc, úplně ignorovat kořeny vidím přinejmenším za krátkozraké. Hnojení přes kořeny je provzdušňuje a podoporuje jejich růst, tedy i schopnost přijímat vodu, vylučovat metabolity, netrpět suchem a kotvit rostlinu v půdě. Na to vše listy nestačí.
   Rozpouštět granulované hnojivo je, pravda, trochu protimluv . Granulovaná hnojiva byla vymyšlena právě na postupné uvolňování hnojiva z granulí. Některá obsahují balastní nosič, který ani nelze rozpustit - pouze se časem rozpadne.
   Na občasné přihnojení na list se mi osvědčil dihydrofosforečnan draselný, tuším KH₂(PO₄)₂ nebo tak podobně, _, koupený v chemických potřebách za pár desetikorun.  Kilovka krystalického prášku mi vydržela řadu let. Rozpouští se za pár sekund, kyselost pak lze snížit přídavkem roztoku draselného hydroxidu. Dřív se prodával jako tekuté hnojivo pod názvem PKsol.