Spadlý strom - právní odpovědnost za škodu

Vážení, řešíte zda kácet krajové stromy v lese aby nespadly na cizí pozemek.Nějaký dendrolog dá souhlas s kácením a nikdo neuvažuje o tom že smrky krajáky mají uplně jinačí kořenový systém-jsou náraznikové a drží vítr.Jsem majitel lesa a vím co umí vichřice-loni jsem měl v lese dámskou náštěvu Emu a ta udělala spoušť ale krajové smrky zústaly stát.Takže pokud ten majitel lesa vykácí pruh co ohrožuje tazatele, tak si otevře cestu větru do zbytku lesa a všechno lehne.Je potřeba ověřit převládající směr větrú a tím pádem míru ohrožení.Les má jiná pravidla než pozemky mimo něj.Doma na zahradě neřeším zda má 80 letá jabloň obvod 80cm ve 130cm výšce a žádat o povolení.Vezmu pilu a je uklizeno bez úřadu.Kdyby se někdo moc staral tak existuje od loňska kouzelná formulka o obecném ohrožení a co kdyby spadla někomu na hlavu.

Máte své zkušenosti se svým smrkovým lesem a já zase své zkušenosti se smrkovým lesem svých sousedů, s nimiž naštěstí sousedím loukou a ne obydlím.

To, že mají smrky krajáky jiný kořenový systém než kusy rostoucí hustě skryté v závětří je jistě pravda, převládající směr větrů je ale záležitost ošidná. Sousedovic hektary smrků (v nížině a ještě k tomu terénní kotlině) se při záhadných poryvech vichřic posledních několika let odporoučely kupodivu odprostředka porostu (a ne od západní návětrné strany logicky převládajících větrů), krajáky jako ostatní, všechno jedno. Všude kolem desítky hektarů smíšených lesů.

Bude také záležet na zamokření okolního terénu a řadě dalších vlivů, ale pokud se debata zvrhává v osobní útoky dvou "nesmiřitelných" táborů, nedobere se tazatel žádné smysluplné rady. Asi by se většině z Vás nechtělo usínat s rodinou před vichřicí pod hradbou lesních stromů nad střechou domu.

Osobně jsem zasázel doslova tisíce stromů na jinak nevyužitelné pozemky a tak dobře vím, že je to i o odpovědnosti. To, že orgány státní a místní správy na běžnou pravidelnou údržbu stromů většinou kašlou je věc jiná. Není přeci třeba nechat růst stromy v obydlených oblastech desítky let bez jakékoliv údržby, není přeci nutné nechat výsadbu doslova dožít a po nevyhnutelném konci přestárlých a přerostlých stromů teprve sázet mladou výsadbu a čekat další desítky let na obnovu porostů. Prostě se včas mezi dospělé stromy zasadé mladé a obnova je zcela plynulá a přirozená. A to jak ve městě, tak i v určitých druzích lesních porostů !!!

Ale chápu úředníky. Myslet hlavou a používat veřejné finance logickým účelným způsobem bolí, je lepší v těžebním věku vše vyhladit a na mrtvé pasece založit zcelka novou výsadbu od nuly. Tak za 80 let v novém dospělém lese nashle!!!

Pročetl jsem si celou diskusi a nesouhlasím s několika názory.Zásadně nesouhlasím, že všechny stromy, co nejsou zdravé odstranit, záleží na míře poškození a onemocnění.V tom případě by opravdu ve městech byly pouze stromy mladé vysazené, jak tu někdo psal, nehledě na památné stromy, které se občas ve městech vyskytují.

Zde je zásadní problém-prevence.Stromy ve městech se většinou ošetřují zcela špatně bez znaku odbornosti, prostě nějak uříznout a hotovo.Nechápu, proč se vždy na podzim začínají prořezávat stromy-je to naprostý nesmysl, prořezávka se dělá zásadně na jaře, protože mráz poškodí hojivé pletivo a trvá mnohem déle, než se rána zavalí.Další věc-správné místo řezu-není víjímka najít ve městech a vesnicích na stromech 10-cm i větší věšáky neboli pahýly po uříznutí větve.Je to znak absolutní neznalosti, protože větev se řeže na větevním límečku-to je za..zduřelinou" těsně u kmene, ve kterém je nejvíce hojivého pletiva a pokud se řeže ve vhodnou dobu, rána se začne okamžitě hojit.

Významné poškození je způsobeno také zemními pracemi a opravami v blízkosti kmene-jsou významně poškozeny kořeny nebo kůra stromu.Je velmi vhodné mechanicky zabezpečit kůru proti poškození.Vhodné je,,obalení " kmenu do prken, ale je požeba mezi kmen a prkna vložit nějakou změkčující látku na rozložení tlaku od bednění, stačí staré hadry, sláma,vrstva kartonů atd, říká se tomu polštářování.Pokud k něčemu takovému dojde, je třeba učinit nápravné kroky, což se neděje, ještě jsem to nikde neviděl.Každé takovéto poškození vede dříve nebo později k napadení dřevokaznou houbou a tím pádem k vyhnívíní..

Na ulicích jsou k vidění stromy ohrožující bezpečnost mimořádným způsobem.Např. na nádrazí Praha Dejvice je po levé straně letní zahrádka přilehlá k hospodě.Je v příjemném prostředí pod vzrotlými kaštany-jírovci.Pokud se ale na určitý strom podíváme blíže, zjistíme rozvětvení kmenu ve výšce cca 1.5 m nad zemí a v tomto rozvětvení je slabá puklina táhnoucí se asi 50 cm pod rozvětvení-strom se při větru může rozlomit, následky v létě při plné obsazenosti si nechci ani domyslet, přitom by stačilo pouze svázat strom, aby se nerozlomil.Hned pod nádražím najdeme lípu, která má totálně vyhnilý kmen.Strom drží jen půlkružnice zbytku kmenu o tloušťce cca 5 cm.Tyto stromy mimořádně ohrožují bezpečnost.

Při průjezdem Prahou jsem viděl asi moderní řez stromů-nechat pahýl 4 m vysoký a ať to roste, ještě uříznutý na podzim.Tento pahýl obroste, ale za několik let vyhnije kmen a začnou padat větve, popřípadě celé stromy.Taktéž je to nemysl.

Někdy je problém úplně někde jinde-jiný vlastník pozemku.Děje se to často a je to např. na v obci a vlastníkem je správa silnic..Obec chce se stromy něco udělat, ale nemůžeJá osobně bych nejradší nechal zaplatit škody po pádu stromu tomu, kdo způsobil takovýto stav stromu.Stromy si zaslouží větší péči, mají nezastupitelnou funkci.

Láďa.

Soused, který má chalupu u státního lesa měl též strach z pádu stromu na domek a snažil se to vyřešit s majitelem lesa včas. Písemně doporučeným dopisem ho upozornil na problém a čekal co se bude dít. Když ani za dva měsíce nezaznamenal žádnou reakci, vydal se osobně jednat do kanceláře hajnýho. Zde však narazil hned na začátku na tuhý odpor, ze kterého získal pocit, že s vyřešením tohoto problému nikdy nebude úspěšný. Při následném velkém větru zavolal policajty, že se bojí pádu stromu na chalupu a ať se sami přesvědčí jaké jsou pod poryvy větru u stromu velké výkyvy. Policajti samozřejmě řekli že oni nemohou v této věci nic udělat a že si to musí vyřešit s majitelem lesa (ale v jejich evidenci museli udělat zápis o výjezdu k nahlášené žádosti o pomoc). V druhé fázi se soused obrátil na pojišťovnu u které měl pojištěn svůj majetek (s domem bývá pojištěna i kůlna nebo jiné příslušenství domu), že majitel lesa odmítá udělat příslušný zásah zamezující možnému poškození jeho majetku. Pojišťovna sama napsala dopis majiteli lesa a ten najednou jako by mávnutím kouzelného proutku velice ochotně sám některé stromy pokácel a některé prořezal v koruně. Později se hajný v hospodě přiznal, že dostal na základě dopisu od pojišťovny od svého nadřízeného "kartáč" za to, že neudělal ani po upozornění potřebný zásah k zamezení vzniku možných škod na majetku či zdraví souseda.

Velmi vysoké stromy v takové vzdálenosti, že by mohly spadnout na dům, hospodářskou budovu anebo cestu, kde je provoz, jsou důsledkem nerozumu při výsadbě a neúdržby během jejich života. Nemyslím tím stav, kdy si dodatečně někdo postaví chatu u lesa. Měla jsem ještě před dvěma roky na svém pozemku dva vysoké stromy, jeden byla bříza 70-75 let stará 2 m od cesty po které jezdí auta a chodí lidé, v druhém rohu 85 let starou borovici. Oba stromy byly nádherné, ale kdykoliv měl být silnější vítr, byl to pro mě děs. V pojišťovně jsem se připojistila pro případ způsobení škody, ale kdyby ta borovice spadla na dům sousedů, nevím jestli by to vůbec stačilo. Naštěstí ČEZ /elektrárny/ ji loni pokáceli, protože ohrožovala stožár vysokého napětí. Co to stálo bych nechtěla platit. Na podzim mi povolil úřad i pokácení té břízy-dřevo kmene bylo úplně zdravé, ale zeshora se občas ulamovaly opravdu tlusté větve. Jsem ráda, že to mám vyřešené. Myslím, že by pojistka 2 miliony /spoluúčast 1%/ na škody nestačila. Chtělo by to vědět, jestli je soused pojištěný. Kdyby vznikla škoda, pak by to zaplatila jeho pojišťovna. Jinak byste musel vymáhat škodu soudně a vymahatelnost práva je u nás slabá. Pokud hrozí, že by nějaký strom mohl padnout na váš dům, bojovala bych. Pokud jsou ohroženy jen hospodářské budovy, soused by musel škodu nahradit, ale nebylo by to pro vás zničující.

ochranné pásmo pro výstavbu od kraje lesa je 50m. kdo chce stavět blíž musí mít souhlas a pokud vím je tam podmínka že nebude uplatňovat škodu na vlastníkovi. stavby nepodléhající stavebnímu povolení si umísťujete na vlastní triko (a určitě s vědomím že poblíž roste les), případná škoda by se hradila z Vašeho pojištění na živel (pokud ho máte). HH

Spadlý strom - právní odpovědnost

Musíte rozlišovat o jaký strom na jakém pozemku se jedná. Jiný zákon platí na stromy rostoucí mimo les a jiný na lesní pozemek.

Dle lesního zákona platí § 22, kde se mimo jiné uvádí: Vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení jsou povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, pádem stromů nebo jejich částí atd.

Odpovědnost je tedy na majiteli nemovitosti, nikoliv majiteli lesa!!!

Jenže tam byl dotaz na stromy stojící ne na pozemku majitele nemovitosti, ale souseda.

Ptal jsem se, jak to řeší pojišťovny - je to jednoduché. Pokud strom spadne z důvodů poškození (např. nahnilý kmen), škoda jde za majitelem pozemku, kde stojí strom. Pokud strom spadne vlivem vichřice nebo větrného poryvu, škoda jde za vlastníkem poškozené věci.