Povolení ke kácení - odvolání

Dobrý den,

známý mě požádal o radu týkající se odvolání proti podmínce udělené městským úřadem v Rozhodnutí o povolení ke kácení. Jedná se o kácení na pozemku jeho firmy - právnické osoby.

Z důvodu výstavby (rozvoje firmy) potřebuje vykácet celkem 25 stromů, 42 kusů růže šípkové a 35m2 keřů. Pouze jedna jabloň je většího vzrůstu s obvodem kmene 85cm. 13 stromů jsou jehličňany (srmk, borovice, modřín), zbytek ovocné stromy (především jabloně, ořešáky) a břízy.
 Stromy jsou v neudržovaném stavu (již po předchozím majiteli), týká se to především ovocných stromů. Což je ostatně celý pozemek.

Jako podmínka pro povolení je požadováno vysazení 1000ks sazenic smrku ztepilého na lesním pozemku obce, včetně následné péče po dobu tří let. Tato podmínka se asi nejenom známému zdá dost tvrdá, zvlášť když chce na svém pozemku vysázet nové stromy.

Máte někdo zkušenost s odvoláním proti tomuto rozhodnutí? Co by jste poradilii?

Děkuji za Vaše reakce.

Michal Hlaváč

na ovocne stromy netreba povolenie, nie?

ostatne postriekat s round-up a je postarane.

Záleží jaká je tam atmosféra a vztahy k občanům a podnikatelům-jestli mu to rozšíření chtějí umožnit.  Podmínka výsadby 1000 smrků se mi jeví šílená a finančně náročná. Nevím, jak je pozemek zanesen v katastru, zda jako role, sad atd. To se dá změnit. Bez ohledu na to, bych na likvidaci 42 ks šípkových růží /přeloženo divokých šípků/ určitě nežádala povolení . Stačí je přece v rámci čištění pozemku ručně a diskrétně vykopat -je to plevel. Odpad ostranit tak, aby jej nikdo nemohl obviňovat. Živý plot bych nechala seřezat k zemi, vidím to jako 35 m dlouhou řadu a v nejhoším v jedné řadě přesadit na stranu, kde to nebude vadit, živé ploty se ale také sestřihávají a přesazují, nevím, co je úřadu do toho. Dvě třetiny z toho vyhodit. K likvidaci většího rozsahu živých plotů je povolení třeba. Ovocné stromy nepotřebují povolení. Nikdo přece není nucen pěstovat přestárlé ovocné stromy /to je i ořešák/. Bříza je plevel a snad nemá větší obvod než 80 cm. Není mi ale jasné, jak velké a okrasné jsou ty jehličiny. Tam by snad v úplně nejhorším případě mohli chtít vysadit kus za kus a snad by bylo celkem běžné, že to bude na jeho pozemku-v rámci zahradních úprav. Jako je prestiží většiny lidí, kteří mají dům aspoň kousek krásné zahrady, může ten pán po skončení stavby upravit její okolí možná lépe než to bylo dosud a obnovit aspoň  okrasnou skupinu stromů. Před začátkem likvidace těch šípků a plevelných náletů doporučuji udělat dokumentační foto. Jinak použítí roundapu a jiných herbicidů na jehličiny v zimě nemám ověřeno. Připadá mi to absurdní, aby vlastník nemohl provést přiměřené potřebné úpravy kvůli nějakým úředníkům. 

Dobrý večer, s téměř většinou bych souhlasil, jen ze závěru mám pocit, že žijete na jiné planetě! Český úředník může cokoliv a zejména tehdy, pokud si umane něco mimo zákonou normu! Podmínka náhradní výsadby není přesně specifikována ani místně, ani druhově. To je úlitba legislativců Českému všemocnému (i protiprávně jednajícímu) šimlu!

Jsou snad předmětné dřeviny a keře vyhlášeny jako VKP "významný krajinný prvek"? Tedy první bod odvolání! Druhý bod, jak napsala předcházející přispěvatelka, ovocné stromy. Taktéž nemá šiml co do odstranění KECAT!  Osobně doporučuji oslovit místně příslušné pracoviště AOPK (Agentura ochrany přírody a krajiny) a požádat je o odborné posouzení stavu neovocných stromů i ve vztahu k uvažované výstavbě. Zejména pak pro posouzení finanční hodnoty požadované "náhradní výsadby". Další bod je pokus šimla o obohacení obecního majetku, neboť jistě obec má jiný, společensky vhodnější pozemek pro náhradní výsadby, zejména jiných, celospolečensky prospěšnějších a krajinu obohacujících dřevin a objem "náhradní" výsadby včetně následné "péče" výrazně přesahuje celospolečenskou hodnotu odstraňovaných dřevin a keřů, zejména jedná li se o firmu neprovozující činnost spojenou s lesnictvím. Zde nejvíce markantním zneužitím moci je požadavek "následné" péče, neboť zákon hovoří o "přiměřené náhradní výsadbě a následné péči, nejdéle však po dobu 5 let", což šimlem požadovaná rozhodně není ani náznakem! Vychází však ze "zasvěceného" výkladu bývalého ministra ŽP s. Kužvarta z roku 2003, který ve svém metodickém pokynu staví stavebníka do role ničitele ŽP! Zákon č. 114/92, Sb. v § 9 odst. 2) jasně říká -  "náhradní výsadbu podle odstavce 1 lze uložit na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví žadatele o kácení, jen s předchozím souhlasem jejich vlastníka", čímž jasně dává najevo, že prioritní jsou pozemky ve vlastnictví žadatele! Dále zákon hovoří o možnosti složení "odvodu do rozpočtu obce" namísto náhradní výsadby, zde je třeba "tlačit" na "přiměřenost"! Tzv. "následná péče", musí být v rozhodnutí přesně specifikována! Tedy nelze napsat : stanovuji náhradní výsadbu 1000 ks smrků v obecním lese s následnou péčí po dobu 3 let! Dále je možné se odvolat na § 86 tohoto zákona, kde se hovoří o odstranění ekologické újmy, " byť jen z části". Zde je požadováno několikanásobné!

Pozor, výměra křovin a míry stromů se nevztahují na žádosti právnických osob! Pouze druh dřeviny (ovocné x neovocné)!

S obsahem se ztotožňuji, jen upozorňuji na lhůtu odvolání-ta je asi 14 dnů. Neprošvihnout termín.Pak se to napravuje složitěji.

Výše uvedený citát zákona č.114/92 Sb: § 9 odst. 2: nehovoří o vlastníku pozemku na němž jsou dřeviny k pokácení, ale o vlastníku pozemků, na něž se má náhradní výsadba provést a žádá předchozí souhlas tohoto vlastníka. Obce mají zákonnou povinnost vést seznam pozemků, na nichž je možnost provádět náhradní výsadbu.

"Následná péče" u stromků vysazovaných do lesa běžně spočívá ve dvojím ožnutí stromků a na zimu natření repelentem proti zvěři. Není to nic složitého. (V rozhodnutí mohl "úředník" požadovat péči po dobu 5 let, ne jen 3 roky.)

Kde je uvedeno, že na ovocné dřeviny není třeba povolení??? Zákon hovoří o "dřevinách rostoucích mimo les".

Ekologická újma - celospolečenská hodnota stromů: je k tomu vypracována metodika ČSOP: Oceňování dřevin, každý si ji může stáhnout a zadáním příslušných hodnot nechat vypočítat cenu stromu určeného ke kácení.

Toť zatím vše.

Josef.

No a nebylo by lepší přece jen těch 1000 stromů vykácet? Stálo by to 15 tisíc, a to si snad ako firma dokážete dovolit. S následnou péčí bych to viděl někde kolem 30 tisíc (dohromady i s výsadbou) - a to je cena, kterou by Vám dala komerční lesnická firma...

Přeci bych v tom jen neviděl takový problém, a hlavně bych nikoho neprovokoval...

Oprava : místo vykácet mělo být vysázet. A mějte k tý přírodě nějakou úctu, tady to má být fórum o tom jak vytvářet zeleň, ne jak ji ničit a obcházet rozhodnutí. Opravdu si nemyslím, že podmínky dané úřadem jsou nesplnitelné a nějak extra tvrdé. Uvědomte si, že Vaším rozvojem zeleň v zástavbě utrpí.

Ondra (a nejsem úřední šiml, jsem lesník)

Dobrý den Ondro a Josefe. Začnu od konce, ano Ondro, nejlépe držet hubu a krok, to je přístup osvědčený, žádaný a šimlem oblíbený. Vždyť šiml jest tím kdo boha zastupuje na této zemi. Nikde, nikdo neuvedl, že náhradní výsadba není plánována! Jak zcela zbytečně poznamenal Josef, pozemky ve vlastnictví žadatele o kácení, ty samé kde se žádá o povolení kácení a zároveň je předpokládána náhradní výsadba, nejsou těmi pravými, obec by neměla z takové žádný prospěch. Zeleň by neosvěžovala obecní vzduch, ale pouze soukromý a co se týká následných výnosů, přišla by obec o jednoduchý příjem! Předpokládám, že obec nařídila NV v lese Hospodářském, nikoliv ochranném, MCHÚ, či podobném. Pak nechápu, proč rovnou nenařídit např. finanční příspěvek do pokladny obecních Technických služeb, či zakoupení nákladního vozidla pro jeho sekci dopravních služeb? Hospodářské lesy jsou zřízeny za účelem hospodaření v nich a tak je takto použitý institut NV jen "krátkodobým" příspěvkem k podnikání obce, nikoliv k "obecnému prospěchu". Ano, odstavec 2 mluví o pozemcích k NV, to jsem uvedl, říká však svou formulací jasně, čí pozemky upřednostnit! Cizí pouze v případě nemožnosti NV! Například v případě kácení v proluce a její následné kompletní zástavbě! A ani tam nemusí být nutně vyňat jiný pozemek ve vlastnictví žadatele a nařízena NV na pozemcích ze "seznamu"! To je právě výklad těch šimlů, kteří si ještě dnes neuvědomují, nebo nechtějí uvědomit, že soukromý majetek je součástí společnosti, nebo mají zájem upřednostnit tzv. soukromý majetek zájmové osoby. Ano Josefe, máte pravdu, zákon nehovoří odlišně u Právnických osob o ovocných a neovocných stromech. Omlouvám se za chybu.  Jistě, metodika je vypracována, souhlasím a určitě souhlasíte, že její aplikaci by měl provádět odborník, nikoliv např. šiml z odboru sociálního. Ano, šiml mohl nařídit následnou "péči" až na 5 let a mohl také nařídit česání jehličí do řady, natírání kmínků zelenou barvou atd.. Jistě, přeháním, jenže podobných excesů jsem často svědkem, pravda, ne tak hrůzných. Čeho je náš "statečný" úředník mnohdy schopen, vídáme dnes a denně. Oba jste jaksi pozapoměli ve výčtu financí "následné péče" uvést ještě cca 45 000 Kč na oplocení i když nutné jistě není a k té "lesnické firmě ", proč ne, vždyť si to odečte žadatel z daní, že? A u NV na vlastním pozemku by následná péče obnášela více jak 5 let! Jenže finance by nešly do kapsy někoho jiného!

Toť z mé strany vše.

P.S. : cena stromu je vyčíslitelná pouze z ekonomického, hospodářského hlediska, z hlediska celospolečenského a ekologického, to je paskvil nehoráznosti a hlouposti! Podobně jako mnou výše zmíněný "pokyn" páně Kužvarta!

Náhradní výsadba je stanovena v tom případě, že se kácejí dřeviny z důvodů výstavby.

Nesouhlasím s tím, že by z textu příslušného pafagrafu zákona vyplývalo, že se mají preferovat pozemky žadatele. To opravdu ne. Čtěte pozorně!

Nenařídí-li "šiml" náhradní výsadbu - nařídí "odvod do rozpočtu obce, která jej použije na zlepšení životního prostředí".

(Takže je to prašť jako uhoď. Náklady žadatele jsou tak jako tak.)

Myslím, že úředník jednal dle zákona.

Zkusmé vyčíslení hodnoty zmíněné jabloně: cca 8900,- Kč (zadán výše zmíněný obvod 85 cm; doplněna výška 5 m, poloměr koruny 3 m, výška nasazení koruny 2 m; výrazně zholršený zdravotní stav a výrazně zhoršená vitalita; bez zadání polohy - neznám...). U břízy vysoké 5 m a obvodu 30 cm vyšla cena okolo 1000 Kč: 25 takových stromů = cca 25 tis... + jabloň + keře...

Suma sumárum jsme na hodnotě převyšující cenu, jakou vyčíslil Ondra.

Otázkou je například i to jestli žadatel o kácení uvedl. že okolo své výrobní haly (předpokládám) později provede výsadbu a v jakém rozsahu. I na to by asi "šiml" také hleděl.

A nepředpokládám, že náhradní výsadbu nařídil "šiml" ze sociálního odboru, ale z příslušně poučeného odboru - třeba životního prostředí.

Josef.