Odstranění pařezu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 136.34 (?), 28.10.2008 21:22
Nic ve zlým, ten důlek na kuličky mne napadl při vzpomínce na dobývání vysokokmenů, sazených mezi válkami.To byla jiná díra.
Mimo jiné jsem zkusil navrtávat pařezy a dát do nich ledek, pak zapálit.Zklamalo to.Asi jsem něco udělal špatně.Také jsem zkusil do parezů očkovat hlívu, uvidím jak to dopadne.Pokud špatně, napadlo mne pařez pomocí motorovky nařezat svisle, rozdělit ho na menší kusy a pak na něm rozdělat oheň.Takto upravený pařez by se měl snáze rozhořet.Při požáru v lese dokážou vyhořet kořeny ve značné délce, jestli to bude fungovat i na zahradě..??Pepík
|
|
|
|
|
|
|
host - 130.20 (?), 29.10.2008 8:20
Ještě jednou k mému příspěvku ze 24.10., který zde rozvířil slušnou diskusi a hlavně někomu pomohl, což byl účel.
Páčení pařezů, či spíše kmenů likvidovaných stromů- zde jde jen o princip. Není-li v blízkosti pevný bod, pak i tahání za lano, uvázané co nejvýše je mnohem účinnější, než odtlačování rukama. Průměr výkopu - jak je libo, já mám zkušenosti se starými třešněmi v hlinitokamenité půdě a tam je třeba dost místa.
Skutečné páčení pařezů bývala v mém mládí také realita při získávání palivového dříví. Pařez se z jedné stranyo kopal více, obnažené kořeny se přesekaly nebo přeřízly a asi třímetrovou pákou (smrk o průměru asi 10 cm) s podložením v blízkosti sílné "kýty" kořenu se pařez nadzdvihoval a hledaly se tak další ještě držící kořeny. Podkládání - zvedání - kopání - sekání a tak dokola. Pak klíny a hrubé rozštípání na kusy k naložení, pak ještě jednou štípání doma před rozřezáním a pak ještě jednou sekyrou na polínka. Říkávalo se, že s pařezy se člověk zahřeje třikrát, ale kdo to vymyslel, asi neuměl počítat. Ovšem ty smolné borové louče... No, tepelné čerpadlo to samozřejmě nebylo. Z.
|
|
|
|
|
|
|
host - 155.121 (?), 29.10.2008 15:47
Pařez obnažím pár cm pod zemí, uřiíznu, všechny rány zatřu Roundapem 1:1 s vodou, nechám několik hodin zasychat a zahrnu zeminou. Lze to dělat po celý rok, kromě velkých mrazů a jara, když se tlačí míza nahoru. Žádné výmladky, nic. Pokud ovšem půdu chcete obdělávat, tak kořeny musí stejně ven, ale v trávníku je to pohoda.
|
|
|
|
|
|
|
host - 184.73 (?), 29.1.2009 9:29
Kdo to vyslovil, uměl velice dobře počítat. Je vidět, že jste mladá generace. Tedy:
první ohřátí - při dobívání pařezu,
druhé ohřátí -při rozštípání pařezu
třetí ohřátí - když si pařezem zatopím
zahradník
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 131.51 (?), 29.1.2009 15:14
Pokud se má pařez vykopat s co nejmenší námahou, musí se strom nechat ve své celé výšce až po větve, které snesou tah lanem člověkem, nezlomí se. Švestka domácí se musí nechat vysoká 4 - 5 metrů, jabloň, hrušeň vysokokmen klidně i 8 a více metrů, pokud je k dispozici tak vysoký žebřík nebo se na pahýl dá vylézt. A je prostor, kde to spadne. Potom se dá v jednom, dvou lidech a s malou námahou, když nepočítám čas na obkopání a pžesekání vodorovných kořenů, shodit jakkoliv silný strom i s pařezem. Plastová či podobná lana pro tento účel jsou sehnatelná a poměrně levná. Pokud je k dispozici nějaký traktor či podobný zdroj síly a příslušně silné ocelové lano či řetěz, stačí obkopat a nechat tak 2 - 3 metry kmene.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|