Dobrý den,
řešila jsem stejný problém. Bydlíme SV od Brna. Těžká jílovitá studná půda není terno pro žádnou rostlinu. Každopádně bych navrhovala vytvořit minimálně dostatečné výsadbové jámy pro rostliny a půdu v nich trochu zlepšit.
Obecně lze doporučit tuto zeminu vylehčit říčním pískem (já přidávala i písek klasický na stavbu - nikoli říční), přidat kompost, granulovaný hnůj, nějaký zahradní substrát či kvalitnější hlínu. Pokud to rostliny potřebují, tak je potřeba přidat i drenážní vrstvu z písku či štěrku - kupř. některé cibuloviny a na vlhko choulostivé traviny. S ohledem na zásaditost půdní reakce (lze to ověřit testovacím papírkem na PH reakci), pak zvolit i správné rostliny. Samozřejmě je důležité respektovat orientaci pozemku ke světovým stranám a zastínění stávajícími stromy apod, jakož i množství srážek apod.
Nejsem zahradní architekt, ale obecně jsem volila spíše listnaté keře a stromy, protože na náš pozemek pronikají srnky a jehličnany dost likvidovaly okusem... Z jehličnanů mi přežívá tis (ale i ten mírně okusují), jalovec a nějaké zakrslé tůje. Takže k listnatým keřům a polokeřům:
Na živý plot - ligustrum ovalifolium - ptačí zob vejčitolistý - v mírných zimách neopadá, snese slunce i stín, roste celkem rychle. Je poznat, pokud roste ve vykopaném rigolu s dobrou hlínou a na vrstvě uleželého kravského hnoje. Část plotu, který je vysazen jen do jam (hnojivo s pomalým uvolňováním živin, peletkový hnůj a substrát) je o cca. 1m nižší než stejně starý plot vysazený do rigolu a právě na ten hnůj. Pozor nejedlé mírně jedovaté bobule, ale při zatřihování kvete a následně plodí minimálně! Sama mám děti a zatím s pojídáním plodů nemáme problémy.
V části pak máme živý plot z habrů - nenáročné, snesou i těžší půdu a zastínění.
Na svazích se nám velmi osvědčil skalník - slunce až polostín - konkrétně se jedná o cotoneaster dammeri var. coral beauty. Je stálezelený, na jaře hezky bíle kvete, velmi rychle se rozrůstá a dobře zpevňuje svahy, které se jinak velmi obtížně udržují. Pozor má nejedlé bobule na podzim a v zimě - hezky červené. Malá jednu ochutnala, ale nijak jí to nezachutnalo a už plodům nevěnují pozornost.
Další keře, které mi celkem přežívají:
Lonicera nitida - opět stálezelná snese i stín a dá se dobře tvarovat řezem a lze ji užít i na nižší živé ploty
komule Davidova - budleia Davidi,(motýlí keř) hezky kvete v létě. Na jaře se seřezává
hlohyně - nenáročná, trnitá, nejedlé bobule oranžové až červené barvy, stálezelená, snese i stín
bobkovišně - stálezelené
caryopteris - na jaře seřezávám, v pozdním létě hezky modrofialově kvete
vajgélie = weigelia
trojpuky - deutzia
mochny - keřovité formy
velmi dobré zkušenosti jsme pak učinili i s tavolníky - spirea - existují v celé řadě výšek, barev květů a dob kvetení
berberis - dřišťál - celá řada kultivarů - ale jsou trnité, některé z nich jsou stálezelné, ale živé ploty z nich nedoporučuji, protože při jejich trnitosti se obtížně zasřihují. Navíc rány způsobené jejich ostny se pomalu hojí.
buxus, event. by se tu dařilo i brslenu (eonymus), ale ten chutná srnkám, takže po druhém okousání vysazených keřů jsem zachráněné keře rozdala známým a přestala ho na zahradě vysazovat.
Na svazích při vylepšení půdy hlavně pískem a nějakým substrátem pak na zásadité půdě pěstujeme i levanduli (polokeř) nejlépe přímé slunce - je levná, stálezelená, odolná, krásně kvete a voní (pozor, někomu není její vůně příjemná), je však potřeba ji 1x ročně sestříhnout pro udržení kompaktního tvaru (já to dělám po odkvětu v srpnu, někdo doporučuje sestřih až v dubnu, ale mě se to takto osvědčilo). A dále se zde za podobných podmínek na jižních a západních svazích daří i šalvěji a různým jejím kultivarům s barevnými listy.
Z květin pak pěstuji - opět při zkvalitnění hlíny ve výsadbové jámě: pivoňky, růže (opět nutné zkvalitnění hlíny ve výsadbové jámě), kosatce tě, se ti velmi daří, srdcovku, iberku - stálezelená, hostu, nevěstin závoj, sasanky, tulipány (drenáž a písek), modřence - ty jsou velmi nenáročné, vysoké floxy, podzimní astry (aster novi belgium), anafálky - velmi se rozrůstají. Na vlhčím a zastíněnějším stanovišti se daří i mátě (doporučuji omezit její růst kyblíkem či květináčem bez dna) a meduňce. Dále z podzimních květin pěstuji i chryzantémy, ale tam doporučuji zimní přikrývku a dostatečnou výsadbovou jámu s drenáží z písku. I tak se mi stane, že některé kupované kultivary chryzantém nepřežijí zimu. Z okrasných trav se docela daří kostřavě medvědí. Vousatec - pennisetum potřebuje dostatek drenáže, a pak tu mám ještě pár vyšší travin, ale těm jsem přidala drenáž a zasadila je do trávníkového substrátu.
Z jedlých keřů doporučuji černý jeřáb - arónii, rybízy - spíše na kmínku, angrešt, jostu, kamčatské brůvky, velkoplodý dřín, rakytník apod.
Stromy pro těžší půdy - tak ty se dají nalézt v encyklopediích a doporučila bych vycházet z rozměrů zahrady a velké stromy jako jasan a ořešák apod., bych doporučila jen pro opravdu velké zahrady. Také doporučuji zohlednit při výběru stromů i případné pylové alergie v rodině. U ovocných stromů se příliš v těžkých studených půdách nedoporučují zákrsky či čtvrtkmeny, ale spíše polokmeny a vyšší.
V případě, že by se jednalo o značně zásaditý pozemek, tak bych určitě nevysazovala kyselomilné rostliny - typu pěnišníky, azalky, zahradní borůvky, brusinky apod. U hortenzií bych se snažila vylehčit půdu a snížit její zásaditost - rašelinou, substrátem pro azalky a pěnišníky - rododendrony apod. a zvolila bych raději polostín.
Jinak lepší informace asi poskytne v tomto směru odborná literatura v sekci zásadomilné rostliny či rostliny pro těžké půdy. Vždy je pak třeba při volbě konkrétního stanoviště respektovat požadavky rostliny - vlhké stanoviště vs. suché a slunce, polostín či stín...