ekonomické využití zahrady

Asi tam budete mít i dost trávy, tak bych ještě pořídila králíky...       :-))

Což je asi nejméně "ekonomicky" výhodný tvor z oblasti zvířat. Aby Vám králík alespoň trochu vyrostl, tak budete muset k té trávě ještě přidat granule, oves, pečivo a v neposlední řadě vitamíny. Jinač na podzim budete místo králika stahovat z kůže větší myš. Pokud Vám v průběhu roku "neodejde" na mixomatózu... Pravda, očkování to může vyřešit, ale to taky něco málo stojí.
Králika z ekonomického pohledu nebrat, tak leda z lásky k chovu...
Martin

Člověk se diví jakto že to lidem dřív bez těch moderních preparátů všechno nepochcípalo...

Ono také záleží, jestli máte od tetičky nějakého křížence nebo masné plemeno. Takový stříbřitý nebo novozélandský je k jídlu za 3 měsíce. A když se poprvé připustí koncem ledna a podruhé cca v srpnu, máte dvoje králíky do roka jak vyšité. Ale je fakt, že potřebují k trávě ještě další... a i té trávy sežerou 2x tolik, co ten kříženec. Ale na česneku nebo na smetaně......

Králíci, ač je to s podivem, dovedou zhodnotit a strávit celulózu (na rozdíl od prasat či slepic), takže zrní, chleba a a granule jim jistě prospějí, ale nutné nejsou. Zanedbatelný není ani fakt, že se sami rozmnožují.  Výhodou je navíc omezený prostor, žádný hluk a kvalitní maso i hnůj. Nevýhodu vidím v nemožnosti vzdálit se na delší čas (dovolenou) a v nutnosti mít prostory na seno, příp. řepu. Kvůli senu taky nelze trávu v zahradě sekat pouze rotační sekačkou.  Myxomatóze a kokcidióze se jakž takž předejít dá, horší je mor, a to i u proočkovaných chovů.

Ono se dříve totiž očkovalo zvlášť proti myxom. a zvlášť proti moru, to zabíralo. Teď se dává kombinovaná vakcina a ta tak stoprocentní není. Ale chce to hlavně hustou síť. Jinak jsme králíky měli na zahrádce dobře 25 - 30 let, právě ty stříbrňáky, a ani toho sena na zimu nebylo potřeba tolik - do konce podzimu mladí dorostli a zůstali jen chovní.  Hnoje bylo dost a masa také - a kvalitního!

Králičí maso se v současné době stává jedním z nejdražších produktů v chovu domácího zvířectva. V žádném případě při běžném krmení nedosáhnete jatečné hnotnosti za 3 měsíce. Toto lze dosáhnout pouze při výkrmu kompletní granulovanou směsi pro králíky, jejíž cenová hladina se v současné době pohybuje od 8 do 9Kč za 1kg. Spotřeba na jeden jatečný kus činí cca 12kg za dodržení určitých pravidel jako je výběr vhodného plemene, ideální teplota prostředí (kolem 20st) ochrana proti nemocem, očkování, hygiena chovu atd.  Další způsob výkrmu je tzv. běžný, kdy krmíme zelenou či suchou kvalitní píci za každodenního přídavku jádra (nejčastěji ječmen) okopanin, tvrdého chleba atd. Při tomto způsobu výkrmu dosáhneme jatečné hmotnosti za 5 až 6 měsíců, záleží rovněž na plemenu.(masné - např. Novozélandský, Kalifornský, Burgundský...) nebo běžné užitkové jako je např. Činčila, Český strakáč, Novozélandský červený aj. Ovšem chov a výkrm králíků pouze zelenou či suchou pící je stejný nesmysl jako že je hruška Solanka slaná.

Současný stav velkochovů v ČR zaniká právě pro vysokou nerentabilitu, kdy cena výkupu cca 38 Kč za 1 kg živé hmotnosti je natolik nízká, že se tyto farmy dostávaly (je to již 5 let stará záležitost) do minusových ukazatelů. Takže chov králíků zůstává dnes již u drobných chovatelů, kteří za předpokladu, že nepočítají svoji vlastní práci vyprodukují 1kg mrtvé váhy za náklady cca 40 až 60Kč, dle způsobu krmení a za předpokladu, že do chovu nevběhne nějaká nemoc, nebo jiný nešvar. Domnívám se však, pokud domácí chov králíků bereme jako koníčka, je určitě rentabilní. Tyto uvedené poznatky čerpám z vlatní praxe dlouholetého chovu králíků nikoliv z doslechu. Přeji úspěšný chov.

           Milan Boštička

Jen proto, že jste to nezkusil, to ještě nemusí být nesmysl. Králíky jsem choval celkem krátce - od roku 1985 do 2006. Pro vlastní potřebu, samozřejmě. Netvrdím, že neviděli nic jiného než trávu, řepu a seno. Ostatně v kuchyni i na zahradě se vyprodukuje dost odpadu, který jim chutná (ostříhané letrorosty, košťály zelenin, slupky brambor, zbytky ovoce),  veškeré pečivo a přílohy se doma nesní. Jádro a granule jsem ale kupoval, spíš z lenosti,  jen posledních pár let.

    No jo máte pravdu. Takový VSs ale bez toho něčeho dalšího za tři měsíce k jídlu není, spíš za 5-6, a novozélanďák taky ne. Jenom z trávy a sena nevyroste. A dá li k tomu majitel to další už to zase není ekonomické. I když na druhou stranu zbyde hnůj na hnojení zahrádky. A co se týče těch kříženců, co se rychlosti růstu a kvality masa týče: Zkusil jste první lini kříženců těch dvou uvedených plemen? To je teprve kalup!

Problém je, že potřebné vynaložené náklady mohou být právě v době krize neúnosné. Nějaký výnos z trvalých výsadeb - myslím významný - bude tak za 5 roků v optimálních podmínkách. Zpeněžit jej nebude možné, protože dnes už se u nás nevykupuje nic. Osobně bych asi volil postupné výsadby drobného ovoce pro vlastní spotřebu. Dá se i množit např. odkopky. Pokud je ta možnost, podle podmínek chov nějakého drobného zvířectva, asi králíky, nebo drůbež ovšem stále jen jako samozásobení, nikoliv na výdělek.