Wistarie je dřevina, která má dlouhou dobu juvenilního nefertilního stadia (pokud je ze semene) - dlouho od vyklíčení nekvete. To se dá zredukovat tím, že se naroubuje roubem z již kvetoucí rostliny. Takže můžete mít rostlinu ze semene - kvete i za 10 - 15 let, řízkovanou - kvete tak za 3-5 let a nebo roubovanou - může kvést dle způsobu roubování dokonce ten samý rok. Ale záleží i na tom, jak stará je podnož a z jaké části rostliny je roub. Wistarie si musí obvykle nejprve vytvořit dobrou kořenovou soustavu a pak teprve kvete. Urychlit dobu kvetení lze i správným hnojením a řezem. Přidejte jí trochu fhnojiva s fosforemdraslíkem. Skvělý je i vyzrálý hovězí hnůj. Dusíkaté hnojení raději vynechte; opatří si ho sama nádorky na kořenech se symbiotickými bakteriemi. Pokud má nadbytek dusíku, roste divoce, ale líně kvete. V době sucha jí občas zalijte - přemokření nesnáší - její dost silné a dužnaté kořeny snadno hnijí. Ae dokud si nevytvoří hlubokou kořenovou soustavu, může být suchem stresovaná a je za zálivku vděčná. Mladou wistarii neřežte během vegetace vůbec, aby si stačila založit a diferencovat květní pupeny. Ty však mohou v zimě zmrznout a pak samozřejmě nekvete. Řezejte jí až vdobě, kdy začne rašit. Tehdy můžete snadno rozlišit květní pupeny od prýtových. Květní jsou ducatější. Pokud nasadí květní pupeny, seřezejte ji nemilosrdně tak, že zůstane pouze délka výhonu s květními pupeny. Z květních pupenů vyraší nejen hroznovité květenství, ale i další výhon nebo výhony. Šetřete jemné drobné větvičky, protože na těch zakládá rovněž květní pupeny - pokud nejsou již založené, nespíš další rok. Toto "paroží" nepřekáží. Z dlouhého réví ponechte jen takovou délku, kterou potřebujete na zavedení witarie na podpěru. Dlouhé nepotřebné réví zakraťte na 3-6 pupenů, aby rozvětvilo. Pokud se dlouhé réví řeže nakrátko vytrvale během vegetace, neustále obráží dalším révím a nemá čas vytvořit na něm květní pupeny. Pokud překáží, zkraťe je tak na 10 pupenů a na jaře ponechte jen ty, které se vytvořily na původním prýtu. Wistarie je mohutná ovíjivá liana, která, pokud není pravidelně udržovaná, dokáže zvednout krov, porůst 30m vysoký strom, shodit pergolu... Její kmeny mohou dosáhnout i 40 cm průměru. Jednotlivé kmeny v dotyku snadno srůstají. Pokud se rostlina vede jako přísně vzpřímená, a je pravidelně řezána, může po čase vytvořit samonosný kmen bez potřeby jakékoliv podpory. Musí se však pak neustále korigovat hmotnost její koruny. Správně řezaná kvete lépe a více; je nádherná, protože na jaře je pak obsypaná pouze květy jako obrovská kytice. Neřezaná je neproniknutelnou spletí věví. Jednotlivé druhy se liší dobou kvetení. Nejefektnější jsou ty, které kvetou před a nebo s rašením listů. Některé kvetou olistěné - květy se v listoví poněkud ztrácejí. Některé druhy se ovíjejí vpravo, jiné vlevo. Spojení dvou i více různobarevných wistarií do sebe není na závadu, rostlinám nevadí a jejich barevná kombinace (bílá, fialová, růžová, bleděmodrá, plnokvětá a pod.) může vyhlížet skvěle. Nejlepším využití okrasného potenciálu této skvostné liany je při vodorovném vedené jejích větví, z nichž až 40 cm dlouhé hrozny visí dolů (pergoly, loubí, brány, palmety atp.) Pokud se jedná o druh kvetoucí až po olistění, pak je tento způsob nejlepší pro zviditelnění květenství, protože listí směřuje nad úroveň nících hroznů. Květy některých odrůd a druhů příjemně jemně voní.
Staré rostliny lze zmladit radikálním řezem. Rány zařete balzámem nebo latexem - snadno je napadnou dřevokazné houby. Je jedovatá - obdobně jako akát obsahuje glykosidy blokující dýchání!
KJS
