Topinambur hlíznatý - ze semen

Letos se mi povedlo vypěstovat topinambury ze semen nasbíraných z planě rostoucích rostlin, které ukončily vegetaci již začátkem října 2015. Bohužel jsem udělal chybu při výsevu, a musel jsem mladé klíčící rostlinky přesazovat, tuto procedůru přežilo 28 rostlin, a plné velikosti se jich dožilo 26. Je to jen takový pokus, využil jsem příležitosti. Zkusím rostliny pěstovat bokem od ostatních odrůd, a dál je množit semeny.

Topinambury, které tvoří podzemní hlízy rozumné velikosti nekvetou, nebo kvetou jen neochotně. Ty plané invazní potvory co ochotně a pěkně kvetou vytvářejí pouze miniaturní hlízy. Musíte si vybrat. Buď pěkný květ, nebo hlíza.

V.

Máte pravdu, přijde mi ale velice zajímavé že rostliny stihly v našich klim. podmínkách vytvořit životaschopná semena. To jsem ještě nikdy nezaznamenal ani u těch "planých invazních potvor", proto jsem na to založil nové téma. Moje rostliny ze semen ještě nekvetou, tak uvidím. Může to být tím že v prvním roce nabírají sílu a zaměřují se ukládání veškeré energie do hlíz. Určitě jim dám ještě rok čas. A budu psát jak se to s nimi bude vyvíjet; jestli budou kvést stejně jako rodič. rostliny, jestli se budou na generativní množení soustředit více či méně, nebo zda to byla úplná náhoda, že rostliny kvetly tak brzo.. je to jen pro zajímavost.

Roky jsem chodila kolem pole, kam seli kukuřici. Na jednom okraji pole každý rok vybujely vysoké rostliny podobné slunečnicím, které s podzimem začaly krásně žlutooranžově kvést, s vícero "květy" na jedné rostlině. Při sklizni kukuřice jich většina padla za vlast, ale v nejzazších okrajích pole vždy nějaké rostliny zůstaly, a ty vydržely kvést až do listopadu. Takže jsem si každý rok nějaké ufikla do vázy - prostě polní pych, no... Z bezpečnostních důvodů (v květenstvích byl hmyz) jsem květiny nechávala ve váze pouze na terase, a když odkvetly, jen tak pro zajímavost jsem je svázala a vyvěsila k usušení. A pak jsem jen tak pro zajímavost rozdrobila usušená květenství do trávníku vedle terasy. Už si přesně nepamatuju, ale řekla bych, že to bylo hned další rok: pod terasou vybujely ze semen rostlinky a měly se čile k světu. Netušila jsem, co to vlastně pěstuji, hledáním v rodu "slunečnice" jsem si moc nepomohla.

Až později, když jsem objevila v obchodě hlízy chutné a zdravé "zeleniny", došlo mi, že nadzemní část vypadá naprosto stejně jako obrost výše zmíněného kukuřičného pole.

Zaryla jsem tedy pod terasou do země a vytáhla docela velkou hlízu. Na rozdíl od těch kupovaných je hlíza protáhlá - tvarem připomíná bramboru rohlíček. Nyní, na začátku května, má nějakých 8 cm. Má hnědou slupku. Po celou dobu, co mi to roste na zahradě, jsem žila v přesvědčení, že jde o jednoletou bylinu, která se vždy na podzim vysemení. Vůbec mi nedošlo, že jde o trvalku, a že porost se obnovuje díky hlízám. Nyní se celková původní plocha (k mé nelibosti) zvětšuje. Netuším, jestli se rozrůstají hlízy, nebo jestli se rostlina také vysemeňuje. Celková plocha spíš napovídá postupnému rozrůstání z okrajů, tedy že se množí jen vegetativně.

Takže řeším, že to musím částečně vytrhat, a tedy jestli se to dá jíst. Předpokládám, že jde o nějaký krmný druh, který tu existoval minimálně od socíku, ale nepoužíval se jako potravina. Podle všeho se považuje se za vegetativně se množící a občas ho lidé mají na zahrádce jako okrasnou rostlinu.

Zatím jsem neměla odvahu to ochutnat. Má někdo zkušenost? Díky za reakce Lenka

Normálně to jezte, v kultuře se pěstuje více odrůd, které se liší tvarem, zabarvením, růstem... U nás je u většiny odrůd problém s dozráváním semen (nestačí dozrát), tak se množí vegetativně.

Díky za reakci. Hlízy už jsme zkusili. Oproti těm odrůdovým, které mám v jiném místě zahrady, jsou celkově menší a uvnitř mají občas "duši". Chuť méně výrazná, méně "slunečnicová". Ale víme, z čeho vyrostly, takže OK. 

Včera jsem těch planých invazivních potvor vytahala kolečko Stačilo, že se tam před 5lety odněkud vzaly(nech je tam, alespn něco tam roste) a od té doby se rozlezly na 5x5m a prorostly trsy jak okrasné trávy, tak denivek a chystaly se pokračovat dál. Takže přemýšlím, jestli to vzít Rondupem, nebo pořídit prase Konvalinka

Přesně tak, velice záleží na odrůdě, nejvíc se osvědčily šlechtěné kulatoplodé fialové. Ty tvoří velké hlízy a téměř nejsou invazivní, rozhodně méně než brambory! Naopak pozor na ty divoké, ty tvoří velké lámavé šlahouny a těžko se jich zbavuje. Na druhou stranu stačí mít záhon s nimi oddělený sekaným trávníkem a tato bariéra je spolehlivě zastaví. Nesnáší totiž sekání, které rostlinu vysiluje a ta pak k podzimu hyne. Každopádně je to vyjímečná pastva pro včely ať už se jedná o ty divoké potvory nebo ty ušlechtilé. Stjně tak je možné i využití jako zelené krmivo pro králíky, koně, ovce prasata.. také je dobrý pocit když vidíte jaké obrovské množství hlíz jsou topinambury schopné vytvořit, hlízy vydrží neporušené celou zimu(musí být v hlíně), málo se ví že právě topinambur udržel hladovějící americké osadníky při životě, když jim indiáni ukázali jak je využívat. Jejich kalorická hodnota je podle tabulek srovnatelná s bramborem, ale obsahují i léčivý inulin a vysoké množství minerálů a vitamínů, dokonce mnohem vyšší než u brambor. Nevýhodou je, že se nedají skladovat tak snadno jako brambory a jejich nadzemní hmota je enormě vysoká, plevelnatost není u šlechtěných forem problém. Vynikající odrůdy má Výzkumný ústav bramborářský. osvědčily se mi odrůdy Skarlet a Rút.

Ještě dodám, že na květ je perfektní Zlata, má jen méně kvalitní hlízy... ale plevelná není, takže kompromis co se týče květu

Na Slovensku je považován za invazivní rostlinu a nesmí se pěstovat. Chcete- li jej odstranit, počkejte, až na jaře vyklíčí semenáče a použijte rýč a síto. Chcete- li jej pěstovat, nezbyde totéž, zasaďte jen tolik, kolik rostlin chcete. Necháte- li to osudu, bude jich stonásobek. Hlízy jsou menší, ale nijak alergizující, rostliny unesou např. fazoli, můžete ulámat  listy topinamburu tak, aby fazoli  nestínil (vrbová rostlina si pod fazolí lehla na zem). Nebezpečný plevel je to jen pro ty, kdož nemají  rýč.