Skřipce na vázání rajčat

Dobrý den

Jelikož je tady otázka na skřipce pro rychlé uchycení tak píšu, protože se nemohu dívat na ty blbé odpovědi..otázka je na skřipce a oni tu píšou o provázkách co se dělalo před 50 lety.prej dvojitý provázek je základní princip.Někdo je zaseklej vroce 1950...

Jinak je seženete třeba v Obi : sada na vázání rostlin :..Pak je mají v malej sadě ale to se moc nevyplatí jelikož jich tam je 2x po 10 a stojí cca 60 kč.

Provazky na vazani rajcat se pouzivaji v nejmodernejsich velkokapacitnich sklenicich jak v polsku tak je pouziva i NWT na Slovensku, know how pochazi od pestitelu z Holandska. Jde o nejmodernejsi technologie rizene pocitacem. Jasne neni to smrdlani upoceneho zahradnicka, verneho zakaznika OBI v horni dolni ale je dobre si z cizich zkusenosti vzit to co se mi hodi a pak pouzit nebo nepouzit.

Ty spony z OBI jsou k nicemu, jako vetsina veci z baumarketu. Pri vetsim zatizeni plody se vsecko sesune k zemi a zlikviduje to plisen.

Tady je obrazek od profiku z Polska. Provazky... pro pana Chytreho... prekvapko. Stejne pouziva i NWT na Slovensku

Dobrý den,

přispěju trochu do diskuse. Už několik let používám Al izolovaný vodič (1m stojí 2Kč), nastříhaný po 10 cm, upevním jen zakroucením. Je to levné, lehce se sundává i montuje (třeba při prasklé tyčce po velkém větru).

Mějte se

Jarda

Mně nejvíc vyhovují spirály z drátu zavěšené stejně jako se věší provázky. Žádná práce s vázáním, vrchol se jen otočí. Ani nejsilnější vítr nepoškodí rostliny, spirála je pružná a i největší rajčata nemají tendenci sklouznout.

           Vladimír

Vladimíre, takže nad rajčaty máš nějakou konstrukci, na kterou spirály věšíš? Pokud si dobře vzpomínám, psal jsi, že nemáš skleník. Žiju totiž v pravěku: samodomo klacky a vážu el. dráty, takže mne napadlo, že bych tu konstrukci na stříšku, která mi tedy zatím byla k ničemu, mohl upravit i na závěs. Trochu se modernizovat. Na takové vychytávky jsem zatím nemyslel. Poraď, prosím.

Díky.

Milan HP

Svého času jsem ve sběrně koupil za cenu šrotu několik rámů z úhelnků s vevařenou karí sítí s oky 15 x 15 cm. Rámy mají rozměr 3 x 2 m. S kolegy jsme ke každému rámu přidělali šest noh a na tu síť zavěšuji spirály.
           Vladimír

K plné spokojenosti také již několik let používám izolovaný vodič, nastříhaný asi na 15 cm kousky, které zahnu kolem stvolu rostliny a tyče k níž se rajče připevňuje. Konce drátu zaháknu. Tento způsob upevnění se snadno přemísťuje. Po sezoně dráty nenarovnávám, ale uskladňuji je přes zimu v takovém stavu v jakém jsou po rozpojení. Na jaře je znovu použiju. Vřele doporučuji.

Dragounová

Připojuji se k tomuto řešení - už třetí sezónu používám k uchycování drátěné sponky ve tvaru protáhlého C.

Koupím zelenožlutý (kvůli viditelnosti) izolovaný elektrkářský drát průřezu 1,5 mm2 nastříhám na délku asi 10 cm, v půli ohnu, aby byl ohyb zakulacený a na obou koncích 1cm zahnu do pravého úhlu. Sponku si natvaruji tak, aby byla trohu pootevřená a šla jen vzít a prostým scvaknutím přichytit přes stonek rajčete k roxoru. Toto mám na mladé rostliny.

Z elektrikářského drátu průřezu 2,5 mm2 a délky asi 15cm pak mám obdobné větší spony na pozdější přichycení už větších rostlin.

Oproti dřívějšímu vázání provázkem se to nedá srovnat, svých 80 rostlin mám za chvilku přichycené. Do jedné kapsy si dám menší, do druhé větší a valím. Pouze na vrchlu roxoru rostliny pro jistotu přivážu provázkem, aby se případně váhou neodtrhly. Vše se taky snadno na podzim odstraňuje. Přes zimu si pak všechny drátky přeberu a případně přihnu tak, aby byly na jaře zase připravené. Tímto vážu papriky, ostružiny atd. Mám jich dva kyblíky a myslím, že mi vydrží hodně dlouho.

V.L.

Já používám elektrikářské stahovací pásky z Lídlu, které se dají rozepnout.

To se mi líbí. Jednoduché a funkční. Obdobně obdivuji (již dříve někde zde na fóru zmiňované) dvojprovázky svěšené z konstrukce dolů pro uchycení rajčat. Já ovšem dávám přednost (jako mnoho jiných) kari síti a roxoru. Obojí mají tu výhodu, že a) rajčata není nutno k ním příliš vyvazovat, pnou se víceméně samy; b) mimo sezónu jsou skladné, stačí je někde na stěnu zavěsit na dva delší hřebíky či háky (klidně i 6-10, co hák udrží) a je uklizeno. Kari síť (výšky 1-1,2 metru - svisle či šikmo) je výhodná na okurky, jinak se s ní hůře manipuluje. Pro rajčata, fazole apod. používám roxorové prvky - kdyby je někdo vyráběl za dobrou cenu, radši bych si je koupil).

Z roxorů (nejlépe průměr 8 mm) si vždy sboduji svářečkou prvky (viz obrázek); dole přečnívají 15-20 cm pro zapíchnutí do půdy, nahoře přečnívají 3-6 cm pro spojení navlečením odřezku z hadice, kroužku apod.

Mohu jich instalovat na záhon tolik, kolik je potřeba (při pohledu shora je to taková klikatá konstrukce) a jsou velice stabilní. Pokud je dávám jednotlivě dál od sebe, zpravidla stabilita dostačuje, je ale možné shora na hroty roxorů přiložit lehkou latku, tužkou poznačit, kde je potřeba vyvrtat dírky a pak je spojit touto (nebo vícero) navrtanou latkou.

Na podzim vytáhnu ze země, pověsím na hřebíky a hotovo.