Rajčatový hokus pokus - průběh

Díky moc. Teď už je sice pozdě, abych to zahrnul do letošního hokusu, ale dávám to do programu na příští rok. To už budu vědět, jak na základní problémy a budu se moct věnovat těm zdánlivě podružnějším. Může se ukázat, že jsou dost klíčové.

Milan HP

Moje holky rajčatové dneska zrovna tančily kankán (zaléváním jsem jim nepatrně odhalil kořínky) takže jsem se pokochal pohledem. Mají ta kolínka pěkně macatá i bez podpůrných prostředků. Tak móda raných 60tých let. Ale hubnout jim nedovolím a ještě macatět asi není vůbec třeba.

Milan HP

28.1.18 Ze 14 semínek na buničině vzešlo zatím 10. Shodně 5 Vilmy a 5 Stupických. Zase docela daleko od 100%. Jenže tady už není na co to svést (s výjimkou tvrdé vody – to zjistím příští rok), pouze na Matku Přírodu. Ale myslím, že vysetí na buničinu má některé výhody: není nutné zalévání, zasadím jen semínka, která klíčí, nemusím se jich dotýkat, protože buničinu ostříhám okolo kořínků a vložím i se semínkem do kelímku, vím jasně, kam směřuje kořínek a tedy jak orientovat uložení a také jasně vidím (a hned třikrát se mi povedlo se problému zbavit pomocí slin), kde zůstala helmička.

Stupické rané polní reagovalo na vysetí neskutečně rychle (3 dny), dokonce rychleji než keříčková Vilma. Z toho soudím, že ranost odrůdy má jistý vliv na rychlost klíčení. Je to i logické: rané odrůdy mají celkově rychlejší vývoj, ať už od květu do zralého plodu nebo od semínka k rostlince. To, že prodejci udávají jen čas od květu k zralému plodu (DTM) je pouze část cyklu. Ale samozřejmě podmínky v tom hrají velkou roli.

Test klíčivých substrátů (Agro versus Forestina) pokračuje u paprik i těch současných rajčat (Stupice a Vilma). Ale zatím opravdu nemám jiný závěr, než že ani jedna moje várka není kontaminovaná: růst je přibližně stejný v obou a ani jedna rostlina nevadne či dokonce neuhynula (jak rajčata, tak papriky). Takže v pohodě můžu spolehnout, že březnová setba nebude ovlivněna substráty.
K sortimentu rajčat jsem ještě přidal Balkonzauber Červené, které měla manželka z loňska. Klíčivost na buničině 5/7 během méně než týdne. Všechny 3 odrůdy jsou již na západním okně s odražečem 90 x 60 cm. Bez přisvětlení. Uvidíme, jak si povedou. Možná svítím dost zbytečně. V umístění nastala změna: západní, tedy to světelně prokazatelně lepší okno. Nemá totiž smysl zkoumat horší podmínky, když můžu využít ty lepší.

Přesadil jsem 5 svých největších téměř 30cm vysokých sazenic (2 Startky, 2 Bonsety a 1 Vitador) do větších květináčů se směsí vypáleného krtince a růstového substrátu Forestina tak 50/50 a zanechal je na východním okně pouze v červenomodrém světle. Mrňousům pak přisvěcuji na západním okně čistě denní bílou (6 500°K). Protože jsou to ta, která mají mít brzké plody, uvažuji o přihnojení 3 z nich vápníkem a dusíkem v Kristalonu, abych viděl rozdíly.

Milan HP

9.2.18 Dosypal jsem anebo přesadil „mrňouse“ (růstový substrát Forestina) – a to už 7.2.18: 4 Vitadory (výsev 30.12.), 5 Crimson Crush a 1 Mountain Magic (7.1.). Druhý vyklíčený MM je daleko pozadu: viditelně nemá tolik životní síly. Proč, to nevím. I vzešel mnohem později – nejspíš z něj řízky nebudou. Jsou pod čm světlem, momentálně mezi 12 až 17 cm vysoké se 3 až 4 pravými listy. Některé listy začínají šednout a vadnout, takže přihnojím vápníkem a dusíkem – u mých „velikánů“ se viditelně vadnutí až odumírání listů přinejmenším hodně zpomalilo po takovémto přihnojení (modrým Kristalonem v zálivce) a růst zintenzivněl, spíš ale silní než vyčuhují. 

12.2.18 Velikáni (Start, Bonset, Vitador – celkem 9) dosáhli 40 cm a zabírají i prostor do šířky. Začíná nouze o místo. Některé mají nasazené květní vijany a vyrazily vedlejší fazochy, které jsem promptně nařízkoval (zatím 3) – 9.a 10.2. Bez úpravy. Nezvadly a vypadají v pohodě. Jsou v teplotě kolem 18°C. Pro vyřeší prostorové nouze – potřebuji místo pro řízky angličáků – jsem se rozhodl vsadit 3 středňáky do jednoho velkého kořenáče. Ušetřím tak místo.
Aktivoval jsem také denní bílý reflektor 50W a velikáni jsou ve třech skupinách: 3 čm světlo + východní okno, 3 čm světlo + západní okno, 3 denní bílé světlo + západní okno. Zatím nelze vyhodnotit rozdíly.
Víkend bude ve znamení budování „pařníku“ na balkoně. Sice by to asi patřilo do jiného tématu, ale popíšu to pak zde.

Milan Hokus Pokus

Také mám prostorovou nouzi. Na parapetu už mám celou kapacitu (54 kelímků) vyčerpanou a přitom bych potřeboval rozesadit právě vylezlé rostlinky sladkých paprik. Měl bych také ty největší rajčata (M-22 a Sophie´s choice) přesadit do větších kelímků a také potřebuji dvě místa pro vyklíčená semena těch řeckých fazolí.

           Vladimír

Škoda, že ty byty nejsou nafukovací. Stačily by okna a parapety.

Vladimíre, většina těch bez přisvětlování si vede fajn. Asi 3 jedincům žloutnou děložní listy (už mají 2 pravé, ty jsou zelené jak Brčálník). Mám je šoupnout pod světlo? Tedy, aby to nenarušilo férovost pokusu. A papriky jsou bez problémů jen s odražečem.

Mïlan

Milane, to jestli je dáš pod světlo je tvoje věc. Je na tobě co chceš vyzkoušet, já s nepřisvětlováním nemám žádné problémy.

           Vladimír

Pane vladimir jsem rad ze jste se po delsi dobe ozval a zapojij do diskuse           vasek5

Já vím, ale jde o to, že já je vlastně moc nepotřebuju, mám už rajčat plný byt a tak bych je klíďo moh obětovat v zájmu "vědeckého bádání". Tak jsem chtěl vědět Tvůj názor. Nechám je tam: aspoň budu vědět, co je možné v mých podmínkách - stejně už pod světlem není místo. Dík.

Milan

     31.1.18      Přesadil jsem dalších 4 „velikány“. Čtyři z celkového počtu 9 (2x Bonset, 1x Vitador, 1x Start) jsem přihnojil Kristalonem na růst a květ, modrý pytlík: vápník a dusík. Některé listy totiž šednou a vadnou, tak jako ta původní Startka (viz 3.1. – uveřejnil jsem obrázek). Nešíří se to a tak jsem pojal podezření, že se tak může projevovat nedostatek vápníku – zkušení, opravte mne, pokud jsem vedle.

Papriky a rajčata pěstovaná bez přisvětlení (západní okno + odražeč) jsou zatím ve stadiu děložních lístků, ale vypadají dost v pohodě. Jeden Balkonzauber (poslední výsev) má lístky 3, ale všechny vypadají jako děložní. Je možné, že dojde k takové mutaci?

Mrňousové pod čistě bílým světlem rostou pomalu (2 zdroje – 6500°K a 4100°K, celkem 25W příkonu – 2600lm, vzdálenost zdrojů cca 40cm, 18°C v substrátu) a nesílí tak, jak sílily ty předešlé (ale jiné odrůdy) pod světlem smíšeným. Ještě to nechám pár dní a pak jim asi vrátím tu čm žárovku.

Vitador vyklíčený bez děložních lístků dokazuje, že MP je mocná čarodějka: z pouhého stonku vyrazil malinké lístky, které se pomalu ale jistě zvětšují a přibývají. Prostě buňky stonku změnily funkci podle potřeby, aby rostlina přežila. Ne, není šance, že by se z něj stala plnohodnotná sazenice, i když vlastně do května má ještě času dost. Ale nechávám ho pod světlem, pečlivě zalévám a kontroluji (možná pečlivěji než ty „normální“) a asi ho zkusím trochu přihnojit Ca a N. Je to fascinující.

Stejně tak se Startkou 1 – přes několikanásobnou zlomeninu z pádu a nucené „řízkování“ roste vesele. Není tak silná jako ostatní, ale má víc listů.

Milan HP