Rajčatový hokus pokus - nová sezóna II

Bylo by to hezké, kdyby se pod rostliny dala hromada trávy a fungovalo to jako teplé pařeniště. Moc tomu nerozumím, ale myslím si, že tráva je lehce rozložitelná a když ty bakterie dostanou k tomu ještě trochu toho dusíku, tak se prudce namnoží, trávu rozloží velmi rychle (je otázkou jestli to není potom jen shnilá tráva) a protože už tam není co rozkládat tak "chcípnou". Možná by to chtělo něco, co není tak jednoduše rozložitelné jako čerstvá tráva, třeba nějaké suché listí, piliny, hobliny, listí z ořešáku, kukuřici, slámu případně i trochu hnoje apod. Nějak to namíchat, aby se to postupně rozkládalo. Asi by to chtělo někoho, kdo by byl schopen poradit.

           Vladimír

Vladimíre, tohle je možná řešení a ano, chtělo by to najít někoho, kdo o tom něco ví a také to úspěšně vyzkoušel. Napadá Tě někdo? Zkusím založit nějaké obecné vlákno, třeba se rybka chytne. Nejdřív ale prostuduju výstavbu teplých pařenišť. Nakonec není už žádný spěch.

Kdysi jsem používal štěpku z drtiče, ani ne tak proto, abych zvedl teplotu, ale pro zlehčení půdy. Ale mám trochu strach, že dřevěné zbytky by mohly při rozkladu zakyselit půdu. Takže mne napadlo, že bych udělal to "topení" tak, že ho dám do neprodyšného obalu a na podzim zase vyndám. Tím bych ale zamezil přístup vzduchu téměř úplně. Rozhodně se chystám udělat několik pokusů s různými materiály v těch malých dávkách. Největší naději vkládám do koňského hnoje a možná i "obohaceného" nějakou dřevní hmotou pro výdrž.

Milan

Milane, do pařenišť se obvykle kromně hnoje používá sláma, která se rozkládá poměrně dlouho a dá se lehce obstarat. U ní je však dnes problém s postřiky, vhodná by byla z ekozemědělství. A co se týče možného přehřátí, i tomu lze zabránit mechanickými "otvírači", které reagují na teplo a s polykarbonátem si hravě poradí. Holt to představuje "drobnou" investici. Mirek

Prozatím se snažím zorientovat se v této problematice. Čtu všechno na co narazím. V každém případě by přizakládání měl být poměr zeleného k hnědému cca 1:1. S tím by neměl být problém na podzim, kdy spadne listí (/hnědé) a je ještě zelená tráva. Ale nevím, jak to zařídit na jaře, kdy hnědého bude dost, ale zeleného asi ne. Proto bych chtěl na volné záhony vyset něco, co přežije zimu v zelené stavu.

           Vladimír

Tak jsem zase zpátky z víc než třídenního pobytu na chalupě, no vlastně spíš na zahradě pouze s přespáním v chalupě. Musím konstatovat, že je to mnohem radostnější pohled než před měsícem. Rajčata se všechna vzpamatovala z teplotního šoku a bujně rostou. Tak bujně, že mi zase fazochy přerostly. Ostatně jako každý rok. Papriky, vysazené ven 3.6. si nevedou nijak skvěle, ale stále doufám, že jim tohle teplé počasí pomůže k návratu do normálu. Fotky snad dodám, záleží na manželce, zda splní slib.

Vladimíre, myslím, že je tu pár základních otázek:

a) Lze vůbec nastartovat exotermní proces jekéhokoliv typu v tak malých množstvích materiálu a navíc za nízkých teplot? Tedy kolik je vlastně "kritické" množství. Alternativou je začít proces ve velké hromadě a pak teprve porcovat.

b) Pokud to lze, jak nejlépe? V tom budeme oba experimentovat.

c) Jak dlouho ten tepelný efekt vydrží? Případně co přidat, aby se prodloužil? Jeden či dva dny nám nestačí.

d) Jaký je na to nejvhodnější materiál? Tady jsem ve výhodě, protože kdykoliv můžu sehnat čerstvé koňské kobližky.

Pročetl jsem si vlákno Pařeniště bez hnoje, nakonec jsi tam i sám přispíval. Standa_hk tam měl nějaké konkrétní návody. Jenže se to všechno týkalo množství mnohem větších než malých.

Milan HP

a)  nejedná se o exotermický proces (chemický rozklad). Kompostování je rozklad organické hmoty hlavně pomocí bakterií. Ty rozkládají organickou hmotu a vedlejším produktem je teplo. Myslím si, že na množství ani tak nezáleží.

c) jak dlouho to bude hřát zálkeží hlavně na materiálu, který se rozkládá. Jak jsem výše psal, doporučuje se kombinovat zelený materiál s hnědým. Takovým zeleným materiálem je například tráva, v ní se rychle namnoží bakterie, teplota rychle stoupne, ale de fakto brzy spotřebují dusík obsažený v trávě, nemají co jíst a tak odumřou. Je to jako když zaděláváš těsto na koláče. Dáš kvasnice do oslazeného mléka, kvasinky se bouřlivě namnoží. Kdybys je tam nechal dlouho, tak poumírají. Ale ty je dáš do připraveného těsta, kde je mouka, kterou tyto kvasinky rozloží na jednodušší cukry a dále pracují (vytváří CO2 a nakypřují těsto). Takže k trávě je třeba přidat něco, co budou ty bakterie nadále rozkládat, třeba celulozu (hobliny, listí, atd. to je ten hnědý materiál), stále to bude hřát, ale ne tolik.

           Vladimír

Vladimíre, Wiki definuje exotermickou či exotermní reakci takto: "Exotermní (exotermická) reakce je chemická reakce, při níž se uvolňuje energie, obvykle ve formě tepla." Z toho je vidět, že obě formy toho slova vyjadřují totéž: vydávání tepla. Tvoje oprava opravdu není nutná. Nepsal jsem totiž nic o jejím typu.

Ano, je také nutné se vyhnout velmi bouřlivé reakci, tedy příliš vysokým teplotám. Jenže kompostování probíhá za přístupu vzduchu, což ale pod rajčaty případně v neprodyšném pytli není zrovna ten případ. Pokud vím, ze nepřístupu vzduchu probíhá spíš fermentace. Nebo ty bakterie dokážou žít i v tak malém množství vzduchu? Tohle je klíčové, pokud dokážou, reakci nastartujeme, pokud ne, jsme vedle. Nevím totiž, zda pod mými rajčaty díky chladu nebo jiným příčinám reakce vůbec neodstartovala či zda odstartovala, ale neměla dostatečně dlouhé trvání (to studené počasí totiž trvalo skoro 3 týdny).

Milan

Asi si to budeš muset vyzkoušet sám. Já nepotřebuji aby mně něco hřálo pod rajčaty. V tom pařeništi mám v době kdy sázím rajčata dostatečnou teplotu půdy. Mé pokusy budou směřovat jinam.

           Vladimír

Vladimíre, čekám jen na další sekání trávy. Tady je hrozné sucho, významně nepršelo od 29.5. A tráva přestala růst, žloutne a schne. Trochu to připomíná 2018, tedy teď, do konce května ani náhodou.

Ty ale taky chceš používat pytle, ne? A těžko se Ti tam vejdou nějaké stokilové, takže se mi zdá, že neřešíme tak rozdílné problémy. Rozhodně bych ocenil, kdybys mi dal vědět, jak dopadly Tvé pokusy. Já ty své samozřejmě popíšu tady na vlákně.

Milan

Máš pravdu. Oběma nám jde o to, abychom zvýšili trochu tu teplotu. Jen nerozumím tomu, kde a kdy ji chceš zvýšit ty. Já chci to ohřívání (ten pařící se pytel) dát do pařeniště v dobš, kdy mně tam začnou kvést rajčata. Ty budeš dělat také něco jako pařeniště? Pokud jde o testování, tak na to mám času dost. Nechci to realizovat teď, nemám na zahradě čas a počkám si až na podzim, až bude chladno. Jinak trávy mám plno, sečení v tom vedru mně dává zabrat. Abych to nějak vůbec zvládl, tak seču bez koše, včera od devíti do deseti 500 m2 mezi stromy. Je to o zdraví. Dnes po ránu tam zajedu a všechno zaliji.Ani nic jiného dělat nebudu.

           Vladimír