Rajčata 2022 I

Pane Milane, já jsem se dnes ještě rozhodl rajčata a papriky trošku přihnojit dolomitickým vápencem. Násada plodů je ohromná, mám obavu z tvorby defektů a nekroz v důsledku jeho nedostatku.

Pokud máte důvěru v mé názory, alespoň částečnou, nedělejte to. Nestane se sice nic zlého, ale nemůže to pomoci z jednoduchého důvodu: dolomitický vápenec je hnojivo, které se rozpouští velmi pomalu a vápník z něj rostliny nemohou přijmout okamžitě. Používá se na dlouhodobé zajištění vápníku v půdě a úpravu kyselosti směrem nahoru. Býval účinnější, když ještě byly kyselé deště, ale nyní je to pohnojení na léta.

Pokud máte obavy ze suché hniloby, použijte třeba ledek vápenatý. 1% roztok postřikem na list, případně 2% roztok jako zálivku. Postřik na list má rychlejší efekt, může se i v rozumném intervalu opakovat (stejně jako zálivka). Nebo Wuxal Kalcium podle návodu.

Obecně ale bývá v půdě vápníku dostatek (tedy pokud není kyselá), což ovšem neplatí o kontejnerech, tam dochází k vyplavování živin. Jenže rostliny díky podmínkám ho nedokážou dostatečně přijímat přes kořeny (nejčastější důvody jsou nízká nebo přiliš vysoká teplota půdy). O příliš nízké teplotě se teď nemusíme bavit, spíš buďte opatrný na její přehřátí. Neměla by být přes cca 30°C. 

Milan HP

Pane Milane, děkuji za názor. Jde o to že pozemek byl vyhnojen kompostem, který bývá spíš kyselý a preventivně už brzo z jara jsem tam dolomitický vápenec rozhodil. V soupravě Zdravé rajče je přípravek dusík s vápníkem do zálivky a mám i hnojivo přímo na list ale od jiného výrobce než uvádíte. Spadlo u nás už ale víc než 100 mm deště, živiny se odplavují, proto jsem dolomitický vápenec nasypal do zalévacích petek, které mám u rajčat a paprik zapuštěné v zemi. Už jsem to dělal tak i v minulosti a efekt přihnojení má. Nesmí se ale čekat až na příznaky, které se mně před lety objevily a ani žádný kompost na pozemku nebyl. Pak už jsem musel jen pořád stříkat hnojivo na list a při horkých letních dnech a nocích toto hnojení nemá velký efekt. Rajčata v kontejnerech nepěstuju letos žádná. Díky přihnojování vápnem v minulosti a o něco později dolomitickým vápencem jsme se z pole zbavili téměř úplně přesličky rolní, která nám všechno zaplevelovala. Souhlasím s tím, že dolomitem se má do půdy hnojit na podzim a nebo brzo z jara, ale když ho dáte trochu do těch zalévacích petek účinkuje. Kostky už jsem hodil...

Jste připraven, chybu jste myslím neudělal. A ano, postřiky na list či zálivku (lze použít Ca/N složku Kristalonu ZRaP) je třeba uplatnit preventivně, když už se hniloba objeví, postižené plody nelze zpětně napravit. Na druhou stranu ale jsou po odříznutí vadné části bez závad jedlé.

Jen: nedejte zase až tak moc na dojmy, že něco účinkuje či ne. Někdy je příčina vylepšení úplně náhodná a někdy naopak trvá, než se účinky projeví. Sám jsem se té ukvapenosti dopouštěl velmi často. A nejspíš i stále dopouštím.

Milan HP

Pane Milane, mám doma tištěný návod na pěstování paprik od šlechtitele pana Mgr. Meisla, který jsem si před mnoha lety přivezl z Věžek. Doporučuje zalévat roztokem vápence 1x za 14 dní. Ten rostok se v těch petkách při každém zalévání vytváří. Na druhou stranu co se týká různých pokusů jsem nikdy ke kořenům rajčat a nebo paprik nedával rozdrcené skořápky od vajec, tak jak se to radilo i v TV pořadech. Jak píše Ing. Václav Křivánek: "Rád bych vinařům-zahrádkářům poradil v tom, aby se drželi osvědčených a vyzkoušených způsobů vedení. Na zkoušení nových způsobů vedení jsou Vysoké školy a Výzkumné ústavy vinařské." Konec citátu. A ono tuhle radu lze obecně uplatnit i na jiné činnosti. Ale přiznám se, že papriky takové kvality jaké prezentoval Mgr. Jan Meisl se mě zase úplně vždy vypěstovat nepodaří. Opravdu je to o tom přihnojování a péči. Když dělíte čas mezi například sušení sena a nebo péči o ovocný sad, pak toho času třeba i na malý záhonek jiné kultury už tolik není... A pokud vám už mladé plody zasáhne měkká hniloba, žádné sklizně se nedočkáte.

Odpovím popisem své zkušenosti s dolomitickým vápencem. Před lety jsem ho přidával do koncové směsi pro rajčata, tedy před vysazením do konečného kontejneru. Suché hniloby jsem se nezbavil, a to ani u odrůd, které na ni netrpí. A na podzim jsem našel ten jemně mletý vápenec splavený okolo výtoků. Pravda, pěstování v květináčích má jiná specifika než pěstování ve volné půdě. Tam hraje roli schopnost rostliny ten vápník přijímat a ta se řídí teplotou půdy v nádobě.

Jak připravujete ten roztok? Pokud přidáváte CO2, vápenec se skutečně rozpustí. Ale možná stačí i vzdušný CO2. V těch kontejnerech to nestačilo. Kdežto letos při hnojení Kristalonem ZRaP se suchá hniloba (BER) zatím projevila jen u dvou plodů.

Loni jsem při rytí přidal do všech záhonů pro papriky a rajčata mletý dolomitický vápenec. Uvidím, zda se suché hniloby zbavím. Mám letos hodně biftekových odrůd a ty na BER hodně trpí.

Milan HP

Před lety jsem se víc věnoval pěstování různých dýní k těm jsem dával vápennou vodu jako na líčení z doma hašeného vápna a značně to omezilo měkkou hnilobu, která ničila hned mladé plody. Do těch zalévacích petek roztok neleju, lžičkou do každé trochu nasypu dolomitického vápence a ono se při každém zalévání něco uvolní. Když jsem nepoužíval petky, vápenec jsem máčel ve vodě a pak tím přihnojoval, vím tedy, že se rozpouští opravdu pomalu. Já kontejnety s květinami zalévám hlavně do misek, aby voda vzlínala nahoru a tím nedocházelo k vyplavování živin dolů. Vápním i pod ovocnými stromy.

Ano molic je hodně, na kedlubnách to vidím, ale už jsou konzumní tak se s ními poperou. Mé oblíbené zelé Lena F1 mě mrzí, poslední pokus jsem učinil na vlhké vatě, kde z určitě 40 semen nevyklíčilo ani jedno. Mám jen dvě rostliny, které vyrostly asi ze stejného počtu vysetých semen v pěstevním květináči se zeminou.

Pane Milane, mohu se prosím zeptat čím hnojít papriky a rajčata?? Máte je nádherné. Děkuji :-)

Děkuju za pochvalu. Přiznám se, že jsem s nimi spokojen.

Abych uvedl věci na pravou míru: ty papriky na snímku jsou z výsevu koncem listopadu. Takže vypadají, jak vypadají spíš díky času než hnojení.

Hnojím částečně do zásoby - do koncové půdní směsi přidávám rovnou polévkovou lžíci Cereritu na cca 10l zeminy a letos jsem jim tam poprvé také přidal čajovou lžičku síranu draselného. Nejen paprikám. Výsledek je ten, že paprikám neusychají listy vůbec a u rajčat tak o 70% méně než jiné roky. No a po určitém čase začnu přihnojovat Kristalonem zdravé rajče a paprika podle návodu. Suchá hniloba se na paprikách zatím neprojevila (stíním kontejnery), ale dva plody Ailsa Craig byly postižené téměř do půlky. Navzdory stínění.

Milan HP