Rajčata 2016

Ja si urcite necham poradit vhodne odrody na buduci rok.

Tento rok bolo rajcin naozaj vela, ale spokojny moc nie som. Zaciatok sezony bol super, uroda obrovska, potom prisli dazde a vsetko zacalo neskutocne praskat. A praskalo a praskalo az doteraz.

Pestoval som Stupicke polne - rastli super, skoro rodili, chutovo vyborne. Ale boli skor take mensie. A v auguste chytili nejaku chorobu, plesen to asi nebola a postupne vsetko odislo.

Tornado F1 - velmi vydarene, velke plody, chutne. Obrovska uroda z kazdej rasliny, asi 2x tolko ako stupicke. Ale tiez zacali praskat a hnit. Niektore dozrievaju este teraz, plesen ich nechytila.

Dlhe San Marzano - absolutny neuspech, vsetky zacali hnit od spicky a to boli este zelene.

Cherrola F1 - super cherry, obrovska uroda, este teraz dozrievaju. Ale rovnako zacali praskat a vela sme vyhodili.

F2 cherry z lidla z minuleho roku. Zarodili pekne, trochu menej ako cherrola, ale inak chutne. Odisli na chorobu skor ako cherrola.

Zlte Dulcia krickove - Obrovske kricky, prehustene, tazko sme s nimi bojovali. Velka uroda, ale zlte paradajky s hrubou supkou a nic moc chutou. V lete sme ich postupne zlikvidovali a vyhodili. Brali priestor paprikam.

Minuly rok sme pestovali F1 hildares z lidla. Boli krasne s hrubou supkou a nepraskla ani jedna. Mali celkom dobru odolnost voci chorobam. Odisli ako posledne. Tento rok som ich nevysadil a lutujem to...

Poradte nejake odrody odolnejsie voci praskaniu. Tyckove, velkost asi ako tornado, nie vacsie. Hrubsia supka mi nevadi, radsej zjeme take ako opraskane a cierne.

A rovnako aj nejake odrody vhodne na juh a do sklenika. Budem testovat sklenik prvy rok.  Bude tam asi velmi teplo, takze take co dobre zvladaju vyssie teploty.

Mám dobrou zkušenost s Tipo F1 - velikost asi jako Tornado, praská jen výjimečně. Velmi dobrý je Tastier F1, velikost golfového míčku, nepraská. Z cherry se osvědčil Spencer F1, taktéž nepraská. Všechny uvedené odrůdy jsou tyčkové. San Marzano vám hnilo od špičky, protože mělo nedostatek vápníku, tato odrůda je na to velmi citlivá

Na vase odrody sa pozriem blizsie. Co sa tyka vapniku, o tom viem. Minuly rok mi to robila jedna odroda paprik. Preto som kupil velke balenie liaku vapenateho. Dal som ho do pody aj na jesen a trochu aj na jar pred sadenim. Vsetko rastlo v pohode, len sam marzano malo problem. Tak som to zacal davkovat aj na list a vobec to nepomohlo. No mozno im dam este jednu sancu, zase dam do pody ten liadok, este mi ho vela zostalo.

Letošní sezónu hodnotím velmi kladně a to nejen díky mimořádné úrodě, ale hlavně proto, že jsem nemusela ani jednou použít postříkovač za účelem likvidace chorob a škůdců. Rostliny vydržely zelené a obsypané nedozrálými plody až do zmrznutí. Vychytala jsem si systém pěstování tyčkových rajčat na více výhonů a rozšířila počet velmi úspěšných "ohrádek". Nemusí se rýt, hurá! Pěstovala jsem 24 odrůd /loni jen 5/ a semena jsem zfermetovala, usušila a uložila do sáčků. Večer sedávám s hrníčkem svařáku nad čtyřiadvaceti sáčky a dumám, co vyřadit. Těžké. Každé rajče ve mě "něco" zanechalo a mám pocit, že by mi na zahradě chybělo.Vyřazené sáčky pro jistotu nepálím v krbu, aby rehabilitace byla možná. Vína je dost a večerů do dalšího výsevu taky.

Jen dvě připomínky:

-použití ledku vápenatého na podzim je úplně špatně. Během zimy se ledek vodou (z deště nebo z tání sněhu) rozpustí a odteče do spodních vrstev půdy, často mimo dosah kořenů

- postřik vápníkem na list v době, kdy jste už zjistli, že na některých plodech jsou už hnilobné skvrny je neúčinný. Je nutno stříkat preventivně, což se chystám letos dělat 

                   Vladimír

No tak to vidite. A mne bolo prave doporucene davkovat na jesen a na jar, pretoze vapnik vraj nie je priamo prijimatelny rastlinami. Davkovanie ledku vapenateho pocas vegetacie znamena, ze rastliny prijimaju uz len dusik a vapnik nic. Celkovo vraj potrebujem davkovat liadok dlhodobejsie, lebo ma priaznive ucinky na znizenie kyslosti pody, najma vdaka kyslym dazdom, kedze som v primestkej aglomeracii a najviac zrazok je prave na jesen a v zime. Tym padom mozem brzdit okyslovanie pody a tym padom zastavenie likvidacie prirodzeneho vapnika v pode. Tak nejak mi to bolo doporucene. Ale nie som v tom ziaden odbornik, takze si rad necham poradit.

Vapnik ako taky je zakladny prvok na zemi a je ho dostatok, len sa nachadza postupom casu v takych zluceninach, ze je neprijimatelny rastlinami. Cim kyslejsia poda, tym horsie. Toto treba pribrzdit a nechat pracovat prirodzene procesy, aby sa vapnik dostal do prijatelne formy.

Máte internet a tak by neměl být pro Vás žádný problém vyhledat si na něm něco o kyselosti půdy. Najdete většinou tuto nebo podobnou definici:
Kyselos je závislá na výskytu volně se vyskytujících/rozložených iontů vodíku (H2), příp. hliníku (Al) nebo železa (Fe) v půdním roztoku.Označuje se symbolem pH a číslem, které má hodnotu od 0 do 14.  Čím je koncentrace vodíkových iontů vyšší, tím je půda kyselejší a pH nižší.  Půdy s hodnotou pH do 6,5 označujeme jako kyselé, pH 6,6–7,2 jako neutrální a pH 7,3 a vyšší jako alkalické.

Když si k dotazu přidáte rajčata, tak se dozvíte, že půda pro rajčata by měla být slabě kyselá až neutrální, někde mezi pH 5,5 až pH 7. Potom už stačí koupit si za pár korun (nebo centů) lakmusový papírek a udělat si orientační zkoušku pH. Nebyl bych překvapen, kdyby se pH Vaší půdy pohybovalo ve výše uvedeném rozmezí

                      Vladimír

Zatim jsem se take nesetkal s tim, ze by nekdo doporucoval na podzim ledek vapenaty - ale do jara by se mel vyplavit jen dusik, vapnik by se mel vazat v pude. Obvykle se ale na podzim aplikuje mlety vapenec.

Rovnez ctu poprve, ze v dobe vegetace rostliny prijimaji z ledku vapenateho pouze dusik - to nebude pravda.

Pro rajcata jsem nasel doporucene pH 5.8 - 6.4. 

Já si nemyslím, že se vyplaví jen dusík bez vápníku. Toto jsem si přečetl:

 Vápník se v půdě nachází ve třech různých formách. Jde o vápník nevýměnný, který najdeme v některých těžce rozpustných horninotvorných nerostech (dolomity a vápence) a je součástí uhličitanů. Dalším je vápník výměnný, který je poután výměnnou sorpcí na půdní částice a třetí formou je vápník rozpustný ve vodě (mimo jiné i ledek vápenatý), kde je součástí půdního roztoku. Vápník v půdě je dobře pohyblivý, proto k jeho ztrátám dochází z velké části kvůli vyplavování.

Nejsem odborník na tuto problematiku, ale myslím si, že chemická vazba vápníku ve sloučenině Ca(NO3)2 je silnější než fyzikálně chemjcká vazba na povrchu koloidních částic půdy. Proto je otázkou, kolik vápníku se naváže a kolik zůstane jako chemická sloučenina a vyplaví se do spodních vrstev půdy. Opravdu bych byl rád, kdyby mně to někdo kdo se zabývá touto problematikou vysvětlil jak to s tím vápníkem vlastně je.Rád se poučím.

                          Vladimír