Nic nového. V r.1992 v ZNB vyšel sešit Pěstování zeleniny na vysokých záhonech od Elmar Stamm. Autor tady píše i o historii těchto záhonů. Již před tisíci lety, takové záhony provozovali Číňané, ve středověku Italové měli své Baulatura kultury, Němci, Hornolužičtí Srbové a Holanďané marše. Zdůvodňuje také, proč tato technika byla zapomenuta. Budu citovat: Důvodem, proč tato stará technika byla zapomenuta, je nástup stále větších a výkonnějších strojů. Traktorem tažený pětiradličný pluh potřebuje k otočení 12m, sklízecí mlátička se záběrem 4m je svou výkonností určena na pole o velikosti od 1 do 100ha. Naproti tomu klenutá pole byla v pravém slova smyslu miniaturními plochami. Byla přizpůsobena právě středověkým podmínkám obdělávání půdy dřevěným pluhem, taženým člověkem, nebo jedinou kravkou, a dovozu hnoje na trakaři.... Rozvoj této metody neuspěl pro značnou pracnost a požadavek velkého množství organické hmoty při zakládání a nemožnost využívat stále větší mechanizace. Byla to záležtost jen ruční práce, a v případě maršů, také dopravy na člunu a neustálého obnovování těchto políček. V publikaci je celá řada návodů a fotografií. Nikoho nechci odrazovat, vše záleží na podmínkách, které má každý jiné. Jinak je to pěkné čtení a mnoho myšlenek se dá využít i jinak.
brousek