Plodová zelenina

Ahojky všichni!!! do školy pracuji na referátu o plodové zelenině a moc jsem toho o ní nenašla prosím jestli by mi někdo sem nenapsal třeba co víte o plodové zelenině. Mockrát děkuji už předem a doufám že se najde někdo kdo mi aspoň trochu pomůže           Jana Novotná z Vysokého Mýta

Pokusím se trochu pomoci.Plodová zelenina je docela náročná na pěstování, vyžaduje pěstování v první trati, je značně teplomilná, náročná na vláhu.Řadí se sem plodiny z čeledí tykvovitých (Cucurbitaceae) a lilkovitých (Solanaceae).Z tykvovitých je to okurka, tykev obecná, tykev velkoplodá, okurka,meloun vodní a meloun cukrový.Z lilkových sem patří lilek vejcoplodý, rajče obecné a paprika roční.Lilkovité zeleniny se musí předpěstovávat, protože mají dlouhou vegetační dobu a nestačily by dozrát.Vysévají se v únoru(lilek, paprika) nebo v březnu(rajče),tykvovité se vysévají na stanoviště začátkem května nebo se předpěstovávají, výsev ve skleníku nejlépe do tzv,,Jiffi pointů" v dubnu, protože tykvovité špatně snášejí poškození kořenového balu..Předpěstovaná sadba se vysazuje po zmrzlých na konečné stanoviště.Během pěstování se likviduje plevel, zalévá se, přihnojuje se.Nejdůležitějším zástupcem jsou rajčata-Lycopesicum lycopersicon, Solanum lycopersicum.Rozdělujeme 2 základní formy-tyčkové a keříčkové.Základní rozdíl je umístění květenství, tyčkové ho mají v podpaždí listů, ale keříčkové ho mají na vegetačním vrcholu, to znamená, že pro další růst musí výhor vyrašit ze stonku.Vyšší výnosy mají tyčková rajčata, keříčková je mají ale tvrdší a lépe skladovatelná.Někdy se v srpnu tyčková rajčata zaštipují,všechna energie jde do plodů a ne do vegetačního vrcholu,ale vždy se v průběhu vegetace vyštipují,aby energie nešla do zelené hmoty,ale do plodů,.Sklízí se od července do období těsně před mrazíky, to se sklízí zelené plody a nechávají se dozrát v teple a vlhku, nemusí být na teple.Barva je červená, žlutá,různé tmavé odsttíny červené skoro až do černa.Choroby a škůdci jsou padlí, mandelinka bramborová, plíseň bramborová a okurková.Vysvětlivky:

1.trať=pěstování na pozemku  po aplikaci statkových hnojiv na podzim

vegetační doba=doba od výsevu do sklizně

Jiffi point=květníky z lisované rašeliny,rostliny se vysazují i s nimi,v půdě se rozloží

Vegetační vrchol=vrchol výhonu,místo s aktivními dělivými buňkami,kde dochází k růstu

Zaštipování-odstanění vegetačního vrcholu

vyštipování=odstanění bočního obrostu,rostoucí z oček pod listy

Snad to trochu pomůže.Láďa.

I já mám jeden dotaz. Roky jsem pěstovala rajčata tyčková, vloni jsem nasadila keříčková. Tuším v Receptáři mluvili o tom, že zahrádkáři z nějakého neznámého důvodu lpí na rajčatech tyčkových, přestože keříčková rajčata jsou v mnoha směrech lepší. Tak jsem si řekla, dobře, ať je změna. Ono taky každý rok mlátit do země tyčky, které se pak různě vyvracejí pod tíhou rostlin, pak je zase rvát ven, není žádný med. Jenomže se mi to nějak vymklo nebo co. Vyrostly obrovské mnohachapadlové chobotnice. Byla jsem z toho poněkud bezradná, nicméně jsem nechala matku přírodu, ať dělá, co uzná za vhodné. Někde jsem pak četla, že u keříčkových se nechává jeden nebo dva výhony. Přiznám se, že tomu moc nerozumím. Pak by to vypadalo jako tyčkové, akorát nevyštipované, ne? No, nedá se, žádný učený z nebe nespadl, takže bych poprosila o polopatistickou radu (myslím jako pro blbce). Děkuji a všem přeji bohatou úrodu, nenamožená záda, co nejméně chorob a škůdců a uspokojení z díla.

zdravim Vas - a aku ste mali urodu v porovnani s minulymi rokmi, ked ste pestovali len tyckove?

adri

Nestačili jsme všechno sníst, rozdávali jsme fakt kbelíky rajčat. Ale přiznám se, že jsem úrodu rozdávala, i když byla nasazena rajčata tyčková. Snažím se v rámci možností při sázení sazeniček dávát hnojivo, vloni sušený kravský hnůj, asi znáte, jsou to takové malé peletky. V průběhu vegetace přihnojuji kristalonem plod a květ. Ošetření proti plísni úplně samozřejmě, té se u nás daří. Jo, rajčata celkem jdou, s paprikami je to trochu horší, ale to záleží hodně na počasí. Pokud je to ode zdi ke zdi - horko, chladno, moc neprospívají.

my mame taky hodne plisne a preto sa bojim pestovat kerickova /nikdy som ich popravde nepestovala a u nas frcia len tyckove/, lebo sa bojim, ze ako su mensie a hustejsie, tj sa tam, viac dari plesni. je to tak? Vy s tym mate skusenosti, co hovorite a krickove versus tyckove? Myslim vzhladom na urodu /toto ste mi vlastne uz odpovedali - vela vela :)/, pliesen, a tak vsetko okolo...

dakujem... adri

Moc vám děkuji za nové informace ohledně plodové zeleniny!!!          

           Jana N. z Vysokého Mýta

take moc prosim o radu. Koupila jsem si sazenice rajcat s etiketou Cherry. A ted vubec nerusim, zda se jedna o tyckova nebo kerickova rajcata. Zde v prispevku ctu, ze kerickova maji kvety na vrsku rostliny. Kdyz jsem je koupila, byly kvety prave na vrsku rostliny, znamena to, ze se jedna s jistotou o kerickove? Ja ty kvety vystipla. Udelala jsem spatne? Pokud se jedna o kerickove, mam je nechat rust, jak samy chteji nebo se take nejak stipou?

Dekuji mnohokrat za radu!!!

No, já teda nevím, ale myslím si, že když budete vyštipovat květy, úrody se těžko dočkáte. Ve vyhledávači jsem našla, že Cherry by mělo být keříčkové, čili u těchto se výhony nevyštipují. Pravděpodobně se jedná o rajče do truhlíků. S těmi nedělám nic, nechám je prostě růst. Mně, jak píšu v příspěvku, dělaly starost ta normální, která rostla na záhonu. Prostě chapadlovitá monstra   :-). Ale třeba poradí někdo lépe.