Letošní venkovní sázení rajčat a paprik

Když se dá pod zem jen část, která je pod děložními lístky, nebude mít rostlina z čeho ty zálistky tvořit. U řízkovaných rajčat bude tvorba zálistků na podobném principu - pokud je pod zemí jen stonek bez listů, nebo jejich bází, neobroste ničím. Jen si nejsem jistý s tím, jestli řízkovanec nedokáže z původně kořenového kalusu na bázi rostliny vytvořit nový vegetační vrchol. 

Nejsem Vladimír, ale i tak si dovolím reagovat:

"Možná jsem se špatně vyjádřil: to, o čem jsem mluvil, byly krátkodobé lehké přízemní mrazíky do -1. Není třeba diskutovat o teplotách nižších a déle trvajících."

"Ani v té nadmořské výšce. Ale v minulých letech jsem je dával později.Tobě ano? Máš o tom nějaké záznamy? Hrozně by mne totiž zajímalo, jak nízké při tom byly teploty a jak dlouho trvaly."

- Květen 2012 - Jednodenní mrazík s teplotou -1 st.C a trval cca 1 hodinu (18.5.2012), mráz šel v pruzích, rajčata byla ráno hnědá jako tabák, o 2 metry dál byl záhon paprik, které byly naprosto v pořádku a přežily včetně květů. 230 m n. m.

PS: Že jde mráz v pruzích je možné si ověřit v mnoha případech. Loni nám zmrzly veškeré meruňky v sadu (15 vysokokmenů meruněk), měli jsme dohromady jednu misku plodů z celého sadu. Na vedlejším pozemku se jim lámaly větve stromů pod množstvím plodů - nezmrzlo jim vůbec nic.

Ano, také jsem slyšel, že mráz nemá logiku: něco sežehne, něco ne a není v tom žádný systém. Tím víc jsme ale odkázáni na štěstí či náhodu. Prostě to riziko na sebe vzít musíme, tedy pokud nedáváme přednost rajčatům koupeným. Ale dobrá předpověď to riziko snižuje. Máme pak možnost něco udělat. Tak doufejme, že letos to vyjde. Dost možná, že to platí i o plísni a já se snažím o nedosažitelné. Uvidíme.

Milan

Prostě to riziko na sebe vzít musíme, tedy pokud nedáváme přednost rajčatům koupeným.

Ne, nemusíme. 99% zahrádkářů předpěstovává rajčata doma v březnu/dubnu a vysazuje ven, až nehrozí mrazy. Bez rizika, pěstují rajčata v jeho u nás obvyklé vegetační době.

To je jako pěstovat v našich podmínkách tropické palmy a mluvit o riziku...

Vám ještě nikdy žádné nezmrzly, i když mám za to, že je pěstujete tradičně? Sám jste napsal, že je vysazujete ven už koncem dubna, takže to riziko na sebe také berete. Nikdy nikdo nemůže zaručit, že nepřijde velmi náhlé ochlazení, že? Třeba koncem května.

M.

Zmrzly, ale to riziko jsem si vědomě dřívější výsadbou přivodil sám. Nyní si to tak občas troufnu udělat s tím, že mám určité zkušenosti, předpověď počasí v dalších 2 týdnech je stabilní bez hrozích nízkých teplot a jsem schopen je do půlky května před náhodným mrazíkem ochránit. Pokud pěstuji tradičně, tak ne, nezmrzly. To, že se někdy někde objeví mrazík v druhé půlce května, bych rozhodně neprohlašoval za riziko, ale pouhou výjimku.

Ohradil jsem se jen proti tvrzení, že na sebe musíme vzít riziko, pokud nechceme rajčata kupovat. Se kterým nesouhlasím - to riziko na sebe 99% zahrádkářů nebere a přesto má rajčata vlastní. Jen je musí pěstovat tak, jak je v našich zeměpisných šířkách zvykem.

Možná bych měl říct, jak rozumím slovu "riziko", pak nejspíš asi zjistíme, že spolu souhlasíme. Riziko je všude tam, kde není stoprocentní jistota. No a podle toho vlastně i těch 99% tradičních pěstitelů podstupuje jisté, byť nepatrné, riziko. Protože výjimky se občas, třebaže velmi zřídka, přihodí.

Už jsem psal, že u mne je to hledání to, co mne baví. Samozřejmě výsledek je důležitý, ale pokud by mi šlo jen o něj, jsou jednodušší metody, jak ho dosáhnout. Jenže to mne nějak nebaví: postřik by zaručil jistou odolnost vůči plísni, ale já přesto hledám cestu, jak se mu vyhnout. Pro mne je to něco jako hra. Na rozdíl od počítačových, tady je šance každý rok jen jedna.

Milan HP

Vysazuji jen asi 20 kořenů rajčat (5 v malém studeném skleníčku) a cca 15 kořenů ven. Sazenic jsem měla předpěstovaných dost, tak jsem pokusně s ohledem na teplý duben vysázela ven 3 Startky už 17. dubna s tím, že když zmrznou, nic hrozného se nestane.Z počátku jsem je překryla tunelem z netkané textilie.Z venkovních rajčat jsou to v této době ta nejpěknější, nejsilnější rajčata, co mám a už nasazují plody. Jen jsem to riskla a zdá se, že se tento risk vyplatí. Ven jsem sázela rajčata na čtyřikrát v termínech 17., 30. 4. a pak 5. 5. - výsev 8.3., naposledy 10. 5. z výsevu 30. 3. Sazenice ze dvou prostředních várek přerůstaly a rajčata jsou mnohem slabší než první otužilci. Ve skleníčku jsou z výsadby 12. dubna a jedon omylem zašípnutý kořen nahrazen sazenicí 11. 5.(výsev 30.3.). Příště budu rajčata do skleníku vysévat kolem 10. března a pro venkovní výsadbu cca o 10 dnů později.

Kdybych čekal do zmrzlých jak jindy, asi bych je kvůli velikosti už rozlámal, jak to za okny letos valí. Mám v pohotovosti 30 kyblíků od mléka, při nebezpečí přiklopím přímo na záhoně. Vysočina 480 m n.m.

Jižní čechy,  syn nasadíl přes 70 rajčat (asi 25 druhů), nakládačky, hadovky, cukety, dýně a melouny, vše se již skoro měsíc venku otužovala na sázení do záhonu, minulý týden jsme zaseli špenát, zasadili lilky, saláty, papriky některé již kvetou a včera se sázela rajčata zatím je zasazeno 50 sazenek, některé mají již na květ, nebo květou a dokonce syn našel i na některých malé plůdky, semínka dával na začátku února, s prvním pravým listem přesazoval do kelímků. Dnes to dosázíme, co se nevejde do záhonů dáme do pytlů. Do rána u nás bylo 6 stupňů máme venku i přes noc od 1.4. krůtu, minulé pondělí vyvedla 8 krůťat, zažila již bouřku s velkým lijákem, nízké teploty a to mi ještě švagr minulý týden říkal, že viděl u sousedů dvě kuny, tak snad to bude OK

pěstování zdar