Krizitelnost cukety s jinym druhem tykve

Podobnou mám taky jednu, řekl bych kříženec cukety s dýní (u mně to mohla být jen hokaido nebo gigant), ale když pan Vladimír odmítá toto mezidýňové křížení, pak nedokážu říct, z čeho to vzniklo...

V jednom si asi nerozumíme. Já osobně nemám vůbec žádné zkušenosti s mezidruhovým křížením keříčkových a plazivých tykví. Prezentuji zde jen zkušenosti těch, kteří se snažili tyto dva druhy (jsou vlastně tři) mezi sebou křížit a popsali to v literatuře (i na internetu jsou tyto informace dostupné). Já tomu věřím stejně tak jako věřím tomu, že mezi sebou nejsou běžně křižitelné například druhy z rodu Solanum - brambory, rajčata, papriky, lilky, atd.
Jinak tato diskuze se mně docela líbí, jen by bylo vždycky vhodné alespoň napsat na jakém typu rostliny ten který kříženec vyrostl (keříčkový?, plazivý?) a také pokud možno přidat fotku. Možná bychom se ještě víc pobavili.
    Vladimír

Tak přidávám pár mutantů, ke kterým jsem se skrz džungli dostal. Všechny jsou plazivé kromě toho pseudopatizonu, ten je keříčkový. Vznikly křížením gigantů, hokaido, cuket a patizonů. Možná i s okurkami, lze-li to.

Pořád mně není jasné, podle čeho usuzujete, že se na kříži těch plazivých podílela cuketa. Mně to všechno připadá jako to čemu jsme dříve říkali dýně jen s různě zbarvenou pokožkou. Možná by to chtělo něco utrhnout, rozříznout a třeba usmažit.

                           Vladimír

Protože dýně byly oranžové (giganty i hokaido), nyní jsou zelené pruhované. Zelené pruhované byly jen cukety.

Jinak u obrázku 4 i podle tvaru, plod je hodně protáhlý (jako cuketa), jen je to vpravo v tom stínu špatně vidět.

Ochutnávka bude, až dozrají

To, co nazýváte cuketodýně, bych právě odhadovala na cuketopatizon. Takové jsem měla, když byly přítomné právě jen cukety a patizony, hokaida ani jiné tykve jsem tenkrát ještě neměla. Barvy byly ale převážně do béžova, nebo zesvětlely až vyzráním. Ten pseudopatizon bych viděla jako křížence s okrasnou tykví, tam se takové tvary vyskytují. V.L.

...a bude mít hořkou chuť

Nic okrasného se široko daleko nepěstuje. To by musela být obrovská náhoda, že by včela přeletěla stovky metrů s pylem z okrasné dýně. A opylovala jím co? Patizon nebo cuketu? Okrasné dýně jsou plazivé, toto je keříček.

C. pepo vytváří i šlahouny i keříčky - při křížení se vrací spíše k plazivé formě, ale šlahouny nemusí být tak dlouhé. Včely jsou tzv. florokonstantní, to znamená, že když se rozhodnou navštěvovat jeden druh květů, navštěvují ho tak dlouho dokud to je pro ně výhodné a ostatních květů si nevšímají. Takže pokud se vrací z výletu a najednou uvidí vaše tykve tak je navštíví.

Podívejte se jakou to má stopku - pokud je jako u cukiny tak je to C. pepo, píšete, že "špagetuje" tak by to mohl být kříženec špagetové s cukinou - obě odrůdy patří ke stejnému druhu.