Koňský hnůj?

můžete zarýt hned. Neshledávám v tom žádný problém, dělám to tak taky, a to bez ohledu na to, co tam budu pěstovat.

Myslím, že pěstování podle tratí má své opodstatnění. Samozřejmě, že v půdě čerstvě hnojem vyhnojené porostou všechny plodiny. Ale může se to podepsat na skladovatelnosti cibulovin, větvení kořenové zeleniny, chuti ředkviček, atd. Žádný problém bych neviděl u jahod, rajčat, okurek, dýní, celeru, póru.

Můžete i zkompostovat, ale nevidím v tom žádnou přidanou hodnotu.

Já ano. Dojde k mineralizaci organických látek, tedy lepší dostupnosti pro rostliny. Diskutabilní je potlačení mikrobů vázaných na koně. Navíc se sypkým kompostem se podstatně líp pracuje. Hnůj v kompostu výrazně pomůže rozkladu látek chudých na dusík (štěpka, piliny, kůra, listy)

Kompostováním se žádná semena nezničí, to je nesmysl,

To je silné tvrzení. Řekl bych, že kompostováním se nezničí úplně všechna semena

Sláma myši nevyrobí, maximálně jí dají přednost před jiným zákoutím

Souhlasím.

Kompostováním se žádná semena nezničí, to je nesmysl,

To je silné tvrzení. Řekl bych, že kompostováním se nezničí úplně všechna semena

To je pouze tvrzení na základě mnohaleté zkušenosti. Všude, kde jsem kompost použil, roste plno rajčat, paprik, dýní, melounů, jabloní, kopřiv, mochyní, a samozřejmě všechny možné trávy a plevely. Podle množství si dovolím tvrdit, že kompostováním se nezníčí téměř nic. A to kompost skutečně prochází i fází, kdy se silně zahřívá.

Spíš jako tip pro tazatele budu ještě reagovat na kompostování hnoje - toto bych nikdy dělat nemohl hlavně kvůli pracnosti míchání a množství, které bych chtěl použít. To se prostě na kompost nemá šanci vlézt. Jsem rád, pokud ho dopravím na záhony. Abych těch několik autovozíků ještě několikrát přeskládával sem a tam a dokonce míchal s kompostem, to opravdu ne. Proto v tom vidím spíš nevýhody než užitek. Zde taky vycházím z dlouholeté zkušenosti.

Samozřejmě, že fůrou hnoje nezasypeme ohrádku s kompostem. Ale tazatel se sám zeptal slovy:
Nebo to raději hodit na kompost a použít až za rok na podzim?
tak předpokládám, že je to pro něj zvládnutelné a že těch koblížků nemá několik kubíků.
    Já sám jsem až nekritickým vyznavačem kompostu a mám-li volit mezi jakýmkoli hnojivem a kompostem, vždy mám kompost za lepší variantu:
 - může se použít ke všem plodinám
- může se použít v jakoukoli roční dobu
- může se použít v jakémkoli množství
- kompostem nelze přehnojit
- zlepší strukturu jakékoli půdy, písčité i jílovité
- jde v podstatě o odpad přeměnný na cennou surovinu.
Hnůj na kompost nedávám ze stejného důvodu - nevešel by se tam. Na kompostiště se taktak vleze to, co tam patří (štěpka, listí, výlisky, plevele, kuchyňský odpad...) Když po roce kompost přehazuju, trochou hnoje, slepičinců či separátu ho přikrmím. Někdo místo hnoje dává močovinu,  movitější kupují urychlovač kompostu

Je působení zahrádkářovy moči na kompost srovnatelné s močovinou??

Moč má proti močovině výhodu v tom, že dodává také potřebnou vláhu. Bez vody to bude jen hromádka starého sena, nebo něčeho jiného.

No jo, taky to mám stejně a nejraději používám kompost. Ale je ho tak zatraceně málo...

Omlouvám se, neupřesnil jsem množství hnoje, kterým mohu nakládat. Je prakticky "neomezené". Dovezl bych ho ze stáje- zdarma. A pokud bych chtěl dát 10cm vrstvu na všechnu plochu záhonků a pěstovacích nádob, tak mám spočteno, že budu potřebovat asi 5 m3. To se mi na náš kompost nevleze.

Fakt to neřešte, výkřiky některých anonymů jsou směšné. Hnojím takto kravským hnojem, každý rok či obrok rozházím po záhonech, ke stromům, a zaryju. Nenapadá mě, nač bych si mohl stěžovat, jak tu někteří vymýšlejí roztodivné důvody proti.

Něco pravdy může být na té slámě, že může obsahovat nějakou chemii, která by mohla deformovat rajčata, ale jestli vás zajímá moje zkušenost, nikdy se mým rajčatům vysazených na takto hnojených záhonech toto nepřihodilo. Letos jsem se s deformací setkal poprvé, a to v nádobě, kterou jsem naplnil kompostem z městské kompostárny. Na vašem místě bych nepředjímal a vyzkoušel (většina lidí na vesnicích běžně hnojí hnojem), a sám uvidíte. Pravděpodobně bude vše v naprostém pořádku.

Pravděpodobně bude vše v naprostém pořádku. S tím nelze nesouhlasit.

           Vladimír

Kompostování je nutné kvůli zapaření pro likvidaci klíčivosti semen obsažených v koblížkách koňského hnoje. Nemusíte to dávat na celoroční kompost, stačí po dovezení ten hnůj dát na jednu hromadu, sešlápnout a prolít, jako když zakládáte pařeniště. Po 7 dnech hromadu přeházíte tak, aby to co zůstalo v první hromadě na studeném povrchu se na druhý průběh fermentace dostalo dovnitř kupy.  Tak po 7+7 dnech budete mít "rychlokompost" k zarývání.