Kalkulace polykarb. skleníku (tepelné výpočty)

Jsem se rozepsal a pak se mi vypnul prohlížeč... Tak znova.

Potřebujeme obsah ploch vyjma roviny země. U skleníku 3*6m a 2m výška je obsah

2*6*2+3*2*2+3*6 = 54m2

Dále potřebuji součinitel prostupu tepla U použitých polykarb. desek.

Nejlepší desky co jsem našel měli 1,4W na m2 ztrátu při rozdílu 1stupeň celsia. Taky stojí 600Kč na m2 -> 32400Kč celkem pálka

Takže pro udržení 1C potřebujeme 1,4*54 = 75,6W.

Pokud je venku 0C a já chci ve skleníku 20C -> 75,6*20 -> 1512W

Musím vytápět příkonem 1512W.

A započítáte i nějaké zemní teplo, rozklad org. hnojení, zálivkové a spodní vody, záchyt a výdej tmavých předmětů, lidí? Kamarád má u stěny skleníku-ze severní strany psí kotec s velešelmou. Obě tato zařízení z tohoto napojení mimo vrchol léta profitují, v té horké části jen přešoupnou boudu o 2m dozadějc a je to cajk! Úspora energie jak pjase.

Tohle mi nějak neštimuje. Ztráty tepla jsou závislé na teplotním gradientu. Čím vyšší rozdíl teplot, tím vyšší ztráty na 1°C navíc. Vy počítáte se stejnými ztrátami u každého stupně. Je to jen intuitivní, ale když si představím skleník o objemu 36 m3 a v něm 1,5 kW topidlo a venku je nula, mám za to, že se dostanete tak na 12°C. Přinejlepším. A to nemluvím o tepelných mostech a rozložení tepla lokálně. Budete potřebovat ventilátor na zajištění cirkulace vzduchu a i tak bude při zemi mnohem chladněji. A pro rostliny je důležitá teplota půdy, ne zase až tak moc vzduchu (tedy pokud není příliš nízká). A půda bude odebírat teplo až hanba. Nebo se mýlím?

Moje představa je topení zabudované do půdy, poháněné tepelným čerpadlem. Tak by bylo možné (snad) docílit pro rostliny přijatelné teploty. Ani rajčata či papriky nepotřebují pro růst 20°C.

Milan HP

To netuším. Toto je moc ideální příklad. Já bych to počítal takto, protože nevím jak jinak. Je to samozřejmě bez tepelných mostů od konstrukce. A ztráty skrz půdu jsem zanedbal.

Myslím si, že zmíněná rajčata a papriky kromě tepla potřebují hlavně světlo, to bude ten limitující faktor a určitě to v zimě bez přisvětlení nebude fungovat. Tak jak počítáte potřebný výkon z povrchu a tepelných ztrát tak by to v prvním přiblížení asi mohlo stačit, jak uvádějí další neuvažujete tepelné mosty, netěsnosti, možná ofuk, z té půdy asi moc nezískáte, navíc přes základy může půda promrzat, určitě budete muset také jak píší to teplo z ohřevu dostat do prostoru. Takže počítejte s násobkem výkonu a třeba ještě přikrytím fólií a stěn polystyrénem - viděl jsem to u skleníků na květiny. Lehce přitápěné skleníky fungovaly na citrusy, těm stačilo pár stupňů nad nulou pro přečkání zimy ve vegetačním klidu, dokonce byly schopné přečkat zimu potmě v zakrytých příkopech tranšejích v oblasti Krym, Jalta nebo v dřevěných stavbách s minimem světla v tzv. Limonaich u Gardského jezera - tam tu teplotu "drželo" jezero. Bez ohřevu to vidím na podzim a na jaře tak na ředkvičky a salát a na to by bylo lepší pařeniště s nějakou tlející hmotou. S půdním ohřevem, tepelným čerpadlem a přisvětlením to k obecnému hobby využití moc ekonomické nebude.