Jak velké květináče?

Rajčata a papriky jdou také pěstovat ve velkých, napůl přehrnutých igelitových pytlích. Okurky jsem sice takto pěstovat neviděla, ale zeminy by tam měly dost.           Lída

Milý Adame, bohužel jsem byl teď nějakou dobu natolik mimo, že mi unikly Vaše příspěvky - což mě mrzí, protože podle všeho jste podobný cvok jako já, ale ve stádiu, ve kterém jsem byl zhruba v tuto roční dobu v roce 2009.

Pokusím se v několika příspěvcích shrnout svoje dosavadní zkušenosti s "balkonovým zemědělstvím". Doufám, že Vám to bude k něčemu platné.

1. Typy a velikosti nádob:

Používám "samozavlažovací" truhlíky Plastia a musím říct, že se mi výborně osvědčily. Oproti řadě jiných truhlíků obdobného principu mají truhlíky Plastia poněkud větší rozměry, což byl důvod, proč jsem se pro ně rozhodl a i s odstupem času to vidím jako zásadní. Vyšší objem zeminy (větší prvotní zásoba živin), větší prostor pro vodu. V těchto truhlících pěstuji papriky i okurky, pro tyto rostliny se ukazuje jejich rozměr v jako vyhovující. Truhlíky se vyrábějí v různých délkách - 40, 60 a 80 cm, příčný profil na průřezu je stejný, liší se navzájem jenom v délce a v počtu spon, které truhlík napříč stahují, aby se "nerozlézal". Většinu truhlíků mám 60cm, což mi ze zkušenosti vychází na 7 rostlin paprik - tři dvojice a tam, co je otvor na zalévání, dávám jenom jednu rostlinu (fotky nahledám a dodám). Sazenice okurek dávám do 60cm truhlíku dvě, do 80cm truhlíku 3. Klasická balkonová rajčata na balkoně nepěstuju - ale ta mají podobný vzrůst jako papriky, takže tam bych dával stejné rozestupy (ale samozřejmě jen po jedné rostlině), tj. 4 rostliny na 60cm truhlík. Snažil jsem se na balkoně pěstovat normální tyčková rajčata, ale je to hodně náročné na místo a už jsme si udělali malou zahrádku za bytovkou, takže jsem to na balkóně vzdal. Nicméně, ne, že by to nešlo, ale to už nebude na truhlík, to chce nádobu, která pojme alespoň 10l zeminy.

Co bych ale zdůraznil, je ten "samozavlažovací" princip. Pro opravdu solidní výsledky je ideální jižní balkon, ale tam v létě tak praží, že je zásoba vody naprostá nutnost. Je potřeba si uvědomit, že při balkonovém pěstování vychází ve srovnání s pro rostlinu přirozeným stavem zoufalý poměr velikosti kořenového systému k nadzemní zelené části rostliny - "málo zeminy na hodně rostliny". Nejdůležitější je to právě u okurek, ty bumbají opravdu neuvěřitelně. Do 60cm truhlíku se vejdou tak 3 litry zásobní vody a v horkých červencových dnech zaleju všechno poprvé před sedmou (všechny truhlíky na max.), pak před odchodem na autobus před osmou ještě doplním okurky (tak půl litru na truhlík) a když se v půl šesté vrátím z práce, mají okurky všechno vypito a svěšenými listy už na mě žalují, že je mořím suchem. Doleju truhlíky a za hodinku je to OK.

Takže ano, jde to, ale počítejte s tím, že v letním horku okurky víkend bez dolití nedají. Většina okurek, které budou na balkoně dobře prosperovat (polní typy - pokud nemáte zaskleno, tak minimálně pro začátek na hadovky radši zapomeňte), reaguje na stres ze sucha zhořknutím, takže nic moc...

2. Výživa:

Jak už jsem se zmínil, máte v balkonovém pěstování málo zeminy na rostlinu, takže je potřeba dát rostlinám co nejlepší substrát. Tím "co nejlepší" rozhodně nemyslím kyselý rašelinový substrát na množení, ale poctivý kompost. Jak papriky, tak okurky nemají s loňským kompostem problém a podle mého názoru je to jedna z nejlepších věcí, co jim do truhlíku můžete dát. Nejsem moc příznivcem "totální intenzifikace", takže pokud mám několikaletou praxí vyzkoušeno, že paprikám živiny z kompostu v truhlíku stačí, tak už je přes léto přihnojuju jen tak "aby se neřeklo". Bohužel, tohle se rozhodně nedá říct o okurkách - až uvidíte, jaká adéla je okurka, když naroste a jak směšně ten truhlík proti té velikánské rostlině vypadá, naplno pochopíte, proč. Tam to prostě bez přihnojování nejde. Nikdy jsem se nedokopal k tomu, abych si pořádně seštudoval teorii okolo hnojení, jdu na to citem a experimentem. Tímto způsobem mám ověřeno, že okurky z kompostu uspokojivě rostou tak do začátku července a pak jim evidentně dojde dusík (podezřele světlé listy, slabý růst... a taky zběsilá reakce na dusičnaté hnojivo :-)). Takže přes léto doplňuju okurkám dusík ve formě výluhu z vykvašených slepičáků (ne, to nechcete dělat na balkoně - leda že nemáte čich a sousedi taky ne, pak klidně), takže buď to a nebo prostě nějaké dusíkaté hnojivo.

Moje papriky o nedostatku dusíku nikdy nic neříkaly, takže tam kdybyste to chtěl trochu postrčit, tak by bylo určitě lepší nějaké komplexní hnojivo... ale na to je mnohem lepší se zeptat někoho jiného, v tomto směru jsou tu povolanější a zkušenější. Nicméně, jak říkám, já to pak už nehrotím a svoje papriky nechávám růst jenom z toho kompostu, co mají v truhlíku a výsledky jsou slušné.

Co se rajčat týká, moje zkušenost je taková, že když jsem je dal do stejného "koncentrovaného" kompostu jako papriky nebo okurky, tak reagovaly kroucením listů (ale fakt hodně), což byla, jak jsem se dočetl, pravěpodobně přemíra dusíku v kombinaci s vydatnou zálivkou. Další rok s trochu "chudším" substrátem a postupným doplňováním živin v tekuté formě to bylo lepší.

Obecně k výživě - znovu se vrátím k malému množství zeminy v poměru k rostlinám. Díky tomu počítejte s tím, že je pravděpodobné, že Vašim svěřencům v průběhu vegetační sezóny "dojde žrádlo", což má charakteristické projevy u každé rostliny, podle toho, co ji chybí (může to být dusík, draslík, fosfor, železo, vápník...). Určitě bych si to být Vámi buď rovnou nastudoval, nebo aspoň pečlivě sledoval rostliny a když se začne dít něco, co nečekáte (žloutnutí listů, úzké a světle zelené listy, vystouplá žilnatina atd), hned začal hledat. Často se jedná právě o nedostatek nějakého biogenního prvku.

3. Mikroklima, škůdci a ostatní úvahy:

Balkon je specifický tím, že je většinou "odtržený" od okolní "přírody" - málo na něj prší (pokud máte nad sebou další balkon), od nejbližší vegetace ho odděluje aspoň několik metrů. Na základě mých pozorování mám dojem, že to je jako obvykle, v něčem výhoda, v něčem nevýhoda. Například jsem si myslel, že "haháá, na balkon mi neprší, rajčata a okurky budou v suchu, nějaká plíseň mi může...". No, což o to, o plíseň okurkovou jsem na balkoně nezavadil - neměla totiž šanci, protože svilušky byly rychlejší. Ono je to nakonec úplně logické, na balkoně se vytvoří velmi suché a teplé mikroklima, což sice nepřeje plísním, ale svilušky to přímo milují. Ty bestie dokážou v teplém počasí zlikvidovat veškeré rostliny okurek na balkoně během jednoho týdne. Nutno podotknout, že okurky, které ve stejnou dobu rostly 30m od balkonu na zahrádce volně v zemi, neměly se sviluškami nejmenší problém.

Stejně tak mšice, na paprikách na záhonku tu a tam nějaká mšice, tu a tam spokojeně nažraná beruška a všechno v rovnováze. Na balkoně ve stejnou dobu mšicová kalamita, berušky se flákají nevím kde a já musím potlačit nechuť k chemii a použít postřik.

Inu, příroda je mocná čarodějka.

Abych nebyl takový negativista tak fakt je, že třeba od slimáků máte na balkoně pokoj, což je nesporně velká výhoda.

Pozitivní na balkonovém mirkoklimatu je u mě také to, že je na jižním balkoně tepleji než na zahrádce. Papriky pěstuju jak na zahrádce ve volné půdě, tak na balkoně a třeba loni byl rozdíl mezi koncem paprik (=první mrazík) minimálně tři týdny. Na záhonku v půlce října konečná, na balkoně jsem poslední papriky obíral snad v půlce listopadu. Teda, ne že by v tom listopadu udělaly moc velký pokrok, ale aspoň byly na rostlinách, nevysychaly a taky se mi zdá, že dokud je paprika na rostlině, má lepší imunitu. Zkrátka už sice skoro nedozrávaly, ale aspoň byly pořád k dispozici jako "čerstvě utržené". Z této poslední sklizně z balkonu jsme měli relativně pěkné plody v lednici ještě po Novém roce, což rozhodně předčilo moje očekávání.

4. Zcela obecně:

Je to dlouhá cesta pokusů a omylů, ale podle mě fascinující. Hodně pomůže, když si člověk píše deník, já za rok bez deníku nemám tušení, "jak jsem to sakra loni dělal", takže bez deníku pak člověk riskuje opakování stejných chyb. Na zahrádce to tak nevadí, tam se dá dost chyb obejít stylem "tak toho nasázím víc", ale to na omezeném prostoru balkonu nejde :-).

5. Odrůdy:

Pokud to jde, preferuju klasické odrůdy přded hybridy, žádný ryze praktický důvod se ode mě nedozvíte, prostě chci pěstovat odrůdy, u kterých "si můžu sám udržet osivo, když budu chtít". Někdo nad tím možná zakroutí hlavou, ale je to tak, nejsem in a jsem divný :-).

Papriky - balkon pořád není skleník, takže to chce rané odrůdy a včas předpěstovávat (tento rok mám zaseto na konci ledna). Dál vypíšu odrůdy, které jsem zkoušel a osvědčily se mi:

Rubinova: stará klasika, vydrží kdeco, raná. Na můj vkus tenčí stěna, ale jinak za červena sladká a dobrá. Ideální volba pro začátek.

Vlasta: vděčná oranžová odrůda, příjemná chuť, ale měla u mě tendenci "měknout". Přesto bych ji dal zase, akorát jsem letos nesehnal semínka.

Amy: "bílá" paprika, chuťově docela dobrá, hodně mi plodila. Dobré je, že se nechá trhat i menší a na rozdíl od tmavších odrůd nechutná trávovitě, když se podtrhne. Letos jsem ji vynechal, chci ji nahradit něčím žlutým.

Hamík: chuťově moc dobrá, ale ve srovnání s ostatními měla sice o trochu víc plodů, ale ty jsou o tolik menší, že na omezeném prostoru na balkoně chci výnosnější odrůdu. Prozatím jsem vyřadil.

Maryša: stará klasická odrůda a můj favorit. Už jsem si myslel, že jsem našel "univerzální, šťavnatou, přiměřeně silnostěnnou a přesto rozumně rannou papriku" a ti padouši mi ji vyřadili ze sortimentu. Ach jo, kdyby někdo věděl, kde se dá sehnat, byl bych mu nesmírně vděčný. Prozatím jsem nad ní udělal křížek a hledám dál.

Beros: beraní roh, plodí jako ďábel, super. Zpracováváme je jako sterilované a pro to je asi potřeba větší množství rostlin, než se Vám vejde na balkon, ale každopádně dobrá volba.

Okurky - opět platí totéž jako u paprik, balkon není skleník. Zkoušel jsem hadovky, ale u mě na balkoně nejdou (300m.n.m, u Prahy), chce to solidní polní odrůdu. Mám skvělé zkušenosti s odrůdami od p. Holmana. Opakovaně sadím Natalii a Viktorii, u mě mezi nimi skoro není rozdíl, snad Viktorie prospívá trochu líp. Loni první úspěch s okurkami ve větším měřítku, celkem 7 rostlin na balkoně, z nich od začátku července do útoku svilušek koncem srpna v průměru tak každý den jedna okurka. Na balkon víc, než jsem čekal, rozhodně budu opakovat.

Rajčata - zkoušel jsem klasická tyčková:

Goldkrone: co dodat, prostě hvězda, číslo jedna, absolutně doporučuju. Jenom je na balkon kapánek mohutnější ;-) (stavbou rostliny snad nejmohutnější odrůda z těch asi tak deseti, se kterými jsem měl zatím na zahrádce čest)

Pollicino F1: červené datlové, moc dobré. Na balkoně není problém s praskáním, takže se vyplatí sáhnout po odrůdě s jemnou slupkou. Dobrá volba, vděčné.

Další ptákoviny:

Zkoušel jsem salát - na to jste se tu na fóru taky ptal. Mě se to neosvědčilo, chce to sice hodně místa, ale to bych přežil, ale pořád mi na saláty šly mšice a nedokázal jsem se jich zbavit. Asi to zvláštní mikroklima, nevím.

Docela dobrý výsledek byl špenát. Dal jsem všudypřítomnou odrůdu Monores, pěstoval jsem na jaře i na podzim. Samozřejmě je potřeba počítat, že koncem jara vystartuje do květu, ale je to nenáročné a byl z toho docela slušný efekt - byl bych nečekal, že z balkonu dokážeme v několika fázích sklidit několik velkých lavorů křehkých voňavých špenátových listů. Když si vezmu, kolik bychom za to množství zaplatili v Hypernově, tak si to na sebe rozhodně vydělalo :-). Podzimní pěstování má lepší efekt. Na podrobnosti se kdyžtak ptejte.

Z kuriozit citronová tráva, ta narostla do obrovských trsů. Snažil jsem se ji pak přezimovat ve světlém sklepě, ale nedala to - ale ani mi to tolik nevadí, protože z těch dvou trsů máme nasušeno asi tak na deset let dopředu. Bazalka naprosto OK, ideální ji strčit pod rajče, krásně voní. Oregano OK, ale zatím jsem nenašel odrůdu, která by byla po usušená konkurenceschopná slušnému průměru z obchodu.

Majoránka - zaslouží si zvlášť odstavec, bomba. Mám odrůdu "Mariette" a v životě jsem neměl v ruce voňavější majoránku, Kotányi je proti tomu seno. Nicméně, není to úplně jednoduché na pěstování - pomalu klíčí, velké ztráty rostlinek po vyklíčení, chtěla by předpěstovat, aby získala náskok. Snažím se o to, ale moc to nejde, špatně snáší přesazování atd atd... tam mě ještě čeká dlouhá cesta.

Ve zkratce seznam přehmatů: ředkvičky error, hrách error, fazolky jsem tehdy zkoušel jenom keříčkové a to bych potřeboval balkon 50m2 pro rozumnou úrodu, takže taky přehmat. Pnoucí možná má smysl zkusit, nechala by se tak využít stěna, pokud zbyde vedle okurek :-). Každopádně bych se u fazolí dost bál svilušek... Pekingské zelí se nezdařilo a mangold se sice zdařil, ale nechutnal. Polníček jsem zkoušel, ale asi zmršil, možná to smysl má - kdyby se někde stranou přezimoval, byl by to aspoň malý kousíček první jarní pastvy z balkonu.

Tenhle rok mám v plánu zkusit na jaře jeden truhlík osázet zázvorem, uvidím, co to přes léto udělá.

Pro teď ode mě asi vše, nezbývá mi, než Vám popřát hodně štěstí! :-).

Prosím pěkně, kde se dají sehnat ty černé plastové kýble viz výše? Díky Petra S.

Lehce pro inspiraci. Pěstoval jsem jednu sezonu rajčata ze zálistků na střeše. Byla nasazena v 0,5 l kelímku od jogurtu, pěstováno na jedno možná dvě patra. Dozrála dřív než ta na zahradě, plod byl menší o 1/5 oproti těm na záhonu. Pěstována byla v silně humozní hlíně, závlaha byla stabilně 3.cm ode dna. Zednické vědro koupíte na každém rohu.

Díky, už mám objednáno, jen mi trvalo, než jsem našla správný název :) Petra S.