Jak skloubit pěstování a dovolenou?

Když už utratíme cosi za dovolenou, hodí se dát lahvinku sousedovi, aby ten skleník či choulostiv+jší kytky párkrát zalil

Aby to nebylo pochopeno špatně - neříkám, že zahrada není zábava. Říkám pouze, že zalívání v létě, které je kámen úrazu v souvislosti s dovolenou, beru jako povinnost, nikoli jako zábavu (a pochybuju, že někoho zalívání baví). Rozhodně tedy nebudu upřednostňovat "musím zalívat" před "potřebuji a chci v létě, 1x za rok, příjemně zrelaxovat". Život je příliš krátký abych permanentně řešil, že "něco musím". K čemu pak takový život je?

Tedy - zeleninu pěstuji rád, ale ne nutně. Pokud nebude 2 týdny zalívaná, pěstuji ji dál, i s případnou "ztrátou květinky". Dovolená mi dá psychicky nesrovnatelně víc, než několik zachráněných rostlinek před suchem.

Ono to jde. Když si vemete, že odrůdy ovoce i zeleniny jsou rané polorané až pozdní, dá se trefit. I na poli se to dá. Když jsme sklízeli jahody, nemohli jsme jít do raného zelí, květáku. Takže vhodné odrůdy a vytvořit okno kdy nic moc nezraje. Když jezdím v polovině července, pěstuji rané jahody, rané rybízy, u jablek a hrušek to není problém, u třešní a raných višní také ne. Meruňky a broskve také lze termínovat před nebo po. Je to tak trochu +-, ale v podstatě to jde. Pokud jde o rajčata, nevidím už vůbec žádný problém. Kdyby opravdu o něco šlo, sklidí se i ta ne plně dobarvená, nebo můžete pěstovat více LSL odrůd. V leču to zas tak velký rozdíl není a ty na super jídlo holt více nazrají. Nebo je tu zase výzva pro Milana HP. Jaký vijan a zhruba kdy, musím u pěstovaných tyčkových rajčat vyštípnout, aby mi v polovině července (nebo jindy, kdy jedu pryč) rajčata v té době zrovna na něm nepřezrály? Ty okolo ať se postupně rdí. I na tom balkoně to jde přizpůsobit. Vedle samozavlažovacích nádob to jde kapkovkou do jednotlivých nádob s el. hodinami napojenými na čerpadlo ponořené třeba v 50 l barelu, které hodiny zapnou jen hodinu nebo jiný časový úsek podle toho kolik vody čerpadlo spolu s kapkovači dá a jak dlouho má zásoba v barelu vydržet. Čerpadlo u rybiček tak funguje léta, tak proč ne jiné, hadičky s kapkovači zas tak drahé nejsou... 

Ivane, je to přesně tak: největší problém je s rajčaty v květináči v opravdu horkém létu jako letos. To nevydržely bez vadnutí ani celé dva dny a ani moc nezáleželo na velikosti květináče. Automatické systémy pak mají tu nevýhodu, že nejsou sto reagovat na počasí (snad jen ty hodně drahé), takže se naopak může stát, že rajčata utopí. Na jeden z balkónů mi totiž prší volně. Nevidím cestu, jak nahradit lidskou péči. Takže flaška nebo dvě spolehlivému sousedovi či osobám blízkým. O spolehlivé sousedy mám nouzi a moji synáčkové se na to taky vykašlou. Takže jsem strávil léto pendlováním mezi bytem a chalupou.

S tím vyštipováním asi nepomůžu: jsem lítostivý typ, i ty vyštípnuté pak zasadím. Jen tak, aby dožily důstojně. Někdy dají i pozdnější sklizeň.

Milan HP

Milane pořiď si Rukověť zahrádkáře 2019, tam je těch nápadů více. 

Ivane, díky. Mrknu na to. Taky zkusím kámoše s technickým talentem: třeba vymyslíme něco na Nobelovu cenu.

Milan

Souhlasím s názorem Petra z H. „Člověk musí čas od času úplně vypnout od práce a každodenních prací, jinak je téměř jisté, že se to časem vymstí.“ A tak od doby před padesáti lety, kdy jsem z prázdnin přešel na třítýdenní dovolenou se snažím třikrát za rok (po jednom týdnu) někam vyjet. Původně to byl jeden týden v zimě a dva týdny v létě. Preferovali jsme s manželkou aktivní dovolenou (snad s výjimkou dvou delších dovolených u moře),  lyžování v zimě,  v létě jeden týden pěší turistika po českých zemích (hrady a zámky) a jeden týden koncem srpna na slovenských horách. Cesty na západ jen poznávací zájezdy a nějaké ty týdenní zájezdy do Alp a Dolomitů. Dnes, když už mám plno volna, tak už na nějaké lyžování a VHT nemám nárok, tak už jen dvě dovolené- české hrady a zámky (letos v okolí Plzně a Žďárské vrchy). Zahradu nachystám vždy tak, aby s tím neměl nikdo z blízkých nějaké problémy. Tyčková rajčata vyštípu, plevel pokud to stihnu vytrhám a zbyde jen jedno zalití uprostřed týdne (těch patnáct konví vody by snad zvládla i cvičená opice  ).

           Vladimír

Pro zahradu mám jednu vychytávku, jak odstranit nutnost i toho zalití uprostřed týdne. Při vysazování usadím nad kořenový bal obyčejný cca litrový kelímek s dírami ve dnu. Kdybych jel na týden pryč, což se nestalo, ale může, naleju ke kořenům patřičné množství vody a kelímky uzavřu proti vypařování (třeba hlínou). Riziko přelití je minimální a týden určitě v pohodě přežijí i bez cvičené opice. S touhle péčí (bez uzavírání) neuvadaly ani v parném létě 4 - 5 dnů. Delší čas jsem jim nenechal. Ale dva týdny už jsou mimo mísu, to nezvládnou.

Milan

Milane, nějak si protiřečíš. Pro mne týden dovolené znamená, že se k nějakému zalití dostanu po devíti dnech. A to opravdu nějakou tu zálivku uprostřed týdne chce.

           Vladimír

Neprotiřečím, extrapoluju. S tím uzavřením jsem to ještě nezkusil - nebylo proč. A běžně jsem zaléval jen tak kolem 1l - 1,5l na rostlinu. Takže tak kalkuluju: pokud jim každému dám 3l ke kořenům a kelímek ucpu, těch 7 dní vydrží. Pokud říkáš 9, tam už je to trochu sázka do loterie. Vyzkouším, nakonec nejspíš zase nepojedu nikam. Ale bez jakékoliv lítosti.

Milan